Archive
You will find our articles and comments published in the newspapers, magazins and other media from previous time period.
Dostali jste prémie? Možná musíte zaplatit daň, o které málokdo ví; 12.11.2018
Mysleli jste si, že solidární daň musí platit jen ti nejbohatší? Jste na omylu. Někdy je totiž povinen ji zaplatit i člověk, který má jindy průměrné příjmy.
Solidární daň je nejen pro bohaté. Kdo ji musí zaplatit za rok 2018? 2.11.2018
Platbě sedmi procentní solidární daně podléhají pouze příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) a samostatné vıdělečné činnosti nad limit, kterı pro rok 2018 činil 1 438 992 korun. „Solidární daň však neplatí lidé s nadstandardními příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu nebo z prodeje nemovitosti, neboť pasivní příjmy solidární dani nepodléhají,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Opožděné placení daní se ještě více prodraží; 30.10.2018
Placení daní musejí věnovat dostatek pozornosti nejen živnostníci, ale i zaměstnanci nebo penzisté. A nejde přitom jen o daň z příjmů. Kupříkladu majitelé nemovitosti platí každoročně daň z nemovitých věcí, při koupi nemovitosti se zase platí daň z nabytí nemovitých věcí. Opožděná platba jakékoliv daně je totiž sankcionována.
Novinky 2019: kterým živnostníkům se prodraží povinné pojistné; 24.10.2018
Živnostníci platící minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění budou v roce 2019 platit na povinném pojistném o téměř 400 korun měsíčně více. Jak konkrétně se platby na povinném pojistném mění, komu povinné odvody zdraží a kteří živnostníci budou platit stejně?
Co by si měli zaměstnanci ohlídat ve mzdové účtárně, 6.10.2018
Podzim je období, kdy mladí lidé čerstvě po ukončení škol obvykle nastupují do svého prvního zaměstnání. Čekají je tak zcela nové starosti, kupříkladu s placením daní. Za většinu z nich bude daňové povinnosti vyřizovat zaměstnavatel prostřednictvím mzdové účetní. Ta ale není vševědoucí, a proto je potřeba s ní pravidelně komunikovat, vyplňovat příslušné tiskopisy a nosit jí potřebné doklady. V opačném případě zaměstnancům hrozí, že budou zbytečně platit vyšší daně. S nástupem do prvního zaměstnání se mnoho absolventů vůbec poprvé osobně setká s tematikou placení daní a s pojmy jako hrubá, čistá a superhrubá mzda, daňové slevy a odpočty či roční zúčtování daně.
Odborníci: Obecná reverse charge omezí podvody a zvýší byrokracii; 2.10.2018
Zavedení obecné přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH) podle odborníků omezí prostor pro daňové podvody, nicméně profesionální podvodníky to od podvodů neodradí. Zároveň podle oslovených odborníků v souvislosti s tzv. reverse charge stoupne byrokratické zatížení podnikatelů. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK.
Jak se říjnové zpřísnění pravidel u hypoték dotkne daní? 5.10.2018
„Zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, kterým je řešena vlastní bytová situace, snižují roční daňový základ. Za rok 2018 je takto možné snížit základ daně až o 300 tisíc korun,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Pracující studenti mohou uplatnit daňové slevy a ušetřit. Jak na to; 14.9.2018
Mnozí vysokoškoláci již během studia pracují, a to nejen na pracovní dohody, ale třeba i na zkrácený úvazek, který lze skloubit se studiem. Jaké daňové slevy mohou uplatnit? A jak je to s daňovými slevami při nástupu do prvního zaměstnání?
Spočítali jsme, co udělá zvýšení minimální mzdy s peněženkou, 29.8.2018
Minimální měsíční mzda v Česku letos činí 12 200 korun. Pro příští rok se plánuje zvýšení, odbory navrhují růst o 1 500 korun, tedy na 13 700 korun. Růst minimální mzdy má však i negativní dopady. O kolik by si polepšili zaměstnanci a jak by naopak stouply mzdové náklady zaměstnavatelům? Přinášíme čtyři pohledy.
České a slovenské společnosti platí největší odvody v regionu, 15.8.2018
Vlády zemí střední a východní Evropy kladou stále větší důraz na efektivnější výběr daní, přičemž při této snaze se více zaměřují na nepřímé spotřebitelské daně. Podle mezinárodní studie Mazars CEE Tax Guide 2018 také v daňové oblasti zůstávají vysoké náklady firem v regionu na zaměstnávání lidí. Odvody státu ze mzdy, které za zaměstnance platí zaměstnavatel, patří se 34 % v Česku k nejvyšším. Ze superhrubé mzdy zaměstnavatel odvádí 25 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění. Vyšší odvody platí ze státu střední a východní Evropy už jen pouze zaměstnavatelé na Slovensku (35,2 %).