Zdravotní pojištění přehledně. Kdo si musí platit sám a jakou částku? 3.5.2018

„Měsíčně si musí zdravotní pojištění platit nejenom osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, ale také osoby bez zdanitelných příjmů. A to vždy do 8. dne následujícího měsíce“ upozorňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Lidé vedeni u své zdravotní pojišťovny jako osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) musí v roce 2018 platit na zdravotním pojištění měsíčně 1 647 korun. „V praxi jsou OBZP například lidé pracující pouze načerno nebo dlouholetí studenti nesplňující již status nezaopatřeného dítěte či ženy v domácnosti nesplňující péči o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let,“ přibližuje Ivanco.

Měsíční platba je pro všechny OBZP stejná, bez ohledu na to, v jaké životní situaci se takový občan nachází. „Stejnou částka tedy platí pro lidi mající pouze vysoké pasivní příjmy i pro lidi, kteří jsou vyřazeni z evidence úřadu práce,“ vysvětluje Ivanco.

Hlavní činnost a měsíční zálohy

Živnostníci a drobní podnikatelé, tedy osoby samostatně výdělečně činné, hradí zdravotní pojištění podle toho, kdy začali podnikat, zda jde o jejich hlavní činnost a jaký dosahují zisk. Kdo podnikal už v roce 2017 i v předchozích letech, musí každoročně předat zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích. Měsíční záloha na zdravotní pojištění pak závisí na dosaženém zisku. „Například měsíční záloha OSVČ s milionovým ziskem za rok 2017 činí 5 625 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco.

Kdo zisk nedosahuje, neznamená to, že zálohu na zdravotní pojištění nemusí platit. „Vždy musí být zdravotní pojišťovně placena alespoň minimální měsíční záloha, která v letošním roce činí 2 024 korun. Minimální měsíční záloha se platí i při zahájení hlavní samostatné výdělečné činnosti během roku 2018,“ vysvětluje poradkyně.

Vedlejší činnost a měsíční zálohy

Zdravotní pojištění však hradí například i studenti a penzisté, kteří si přivydělávají. Jde o situaci, kdy si státní pojištěnec začne přivydělávat jako osoba samostatně výdělečně činná. Další možností je souběh zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti. V takových případech se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

„Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se měsíční zálohy buď vůbec neplatí, nebo se platí podle skutečně dosaženého zisku. Zaměstnanec vykonávající samostatnou výdělečnou činnost tedy doplatí zdravotní pojištění jednorázově za celý rok a několik let podnikající penzista může v praxi platit například měsíční zálohu pouze 700 korun,“ poznamenává Ivanco.

Zveřejněno dne 3.5.2018 na stránkách finance.iDNES.cz