Za půl roku se spustí velká kontrola faktur. Finanční úřad dá jen pět dnů na reakci, 9.7.2015

„Takto krátká lhůta může být pro mnoho především velkých společností nezvládnutelná kvůli velkému objemu zpracovávaných dat,“ uvedl Petr Neuschl, senior manažer daňového oddělení společnosti Deloitte.
 Na další úskalí upozorňuje daňový expert Lukáš Eisenwort z poradenské společnosti NSG Morison. Velké množství firem má totiž pouze jednoho jednatele.“ Pokud bude jednatel na dovolené nebo na pracovní cestě, nemusí být schopen tak rychle reagovat,“ dodal.
 Podle manažerky daňového oddělení Mazars Pavly Hadrabové navíc mohou snadno nastat případy, kdy lhůta bude reálně ještě kratší. „Pokud správce daně zašle výzvu k doplnění informací v pátek, lhůta na přípravu odpovědi se mu reálně zkrátí o dva dny,“ vysvětluje fakt, že lhůta počítá s kalendářními dny, nikoliv pracovními. „V období svátků a dovolených může být dodržení takto krátké lhůty ještě větším problémem,“ dodává Hadrabová.
 Finanční správa v květnu zveřejnila první návrh vzoru hlášení, které bude od příštího roku podávat zhruba přes půl milionu firem a podnikatelů. Zasílat budou elektronicky to, co už nyní ve svém účetnictví musí evidovat. Tedy přehled všech faktur včetně identifikačních čísel obchodních partnerů, data uskutečnění či sumy, na které byly faktury vystaveny. Zaslané faktury pak má kontrolovat nový systém a porovnávat je tak, aby nikdo nezatajoval faktury nebo neupravoval jejich výši. Přístup do všech údajů přitom má mít jen úzký tým analytiků s prověrkou. Primárně by se měly faktury párovat podle čísla. Na Slovensku způsobil tento způsob, zavedený od loňska, v prvních týdnech fungování zmatky. Velké množství faktur se nespárovalo například kvůli jiným typům pomlček v čísle faktury.
 Ze slovenských zkušeností teď bude vycházet i česká strana. „Prioritou je nyní zveřejnění struktury formuláře kontrolního hlášení a zabezpečení přijetí hlášení,“ uvedla mluvčí daňové správy Petra Petlachová. V současnosti probíhají práce na jednotlivých modulech systémů, které budou data od statisíců firem a podnikatelů zpracovávat. Daňoví poradci si ale stěžují, že zatím nemají v ruce ani konečnou podobu hlášení, ani její technické parametry potřebné pro nastavení účetních systémů. „Zatím dle nám dostupných informací není systém na spuštění připraven, zejména v něm není zaveden mechanismus pro sběr dat, která budou pro účely kontrolního hlášení nově finanční správou požadována,“ uvedl Neuschl z Deloittu.
 Daňová správa nicméně tvrdí, že kontroly začnou už v únoru, tedy hned poté, co dorazí první várka dat.
 
 ***
 
 V ČEM SPOČÍVÁ VELKÝ BRATR? Statisíce firem a podnikatelů Povinnost dávat elektronicky finanční správě přehled všech vydaných i přijatých faktur budou mít všichni plátci DPH, a to každý měsíc (v případě firem a části podnikatelů), případně čtvrtletně (ty fyzické osoby, které mají čtvrtletní zdaňovací období). Těch je v Česku registrovaných zhruba 800 tisíc, z toho přes půl milionu bylo loni aktivních. Jedná se o firmy i fyzické osoby – podnikatele napříč všemi obory. Odhalené obchodní vztahy Jelikož podnikatel nebo firma budou muset dát seznam všech faktur, dostane daňová správa obrovské množství citlivých dat. Třeba taková, komu a za kolik daná firma dodala nebo v jakém množství od někoho nakoupila. Zatímco u elektronické evidence tržeb se jedná o platby v hotovosti, v případě kontrolního hlášení se jedná i o dlouhodobé dodavatelské vztahy, kde si subjekty obvykle neplatí v hotovosti a vystavují si faktury. Jen elektronicky Kontrolní hlášení bude možné podávat jen elektronicky. Zatím se plánuje skrze daňový portál finanční správy. Konečná podoba formuláře ani jeho technické parametry však nejsou hotové. Daňová správa ale tvrdí, že vše stihne do konce letošního roku.
 
 800 tisíc plátců DPH evidovala loni daňová správa, aktivních bylo přes půl milionu. Těch by se nyní měla týkat povinnost zasílat všechny faktury.
 
 Foto popis| Faktury pod dohledem Spolu s elektronickou evidencí tržeb má kontrolní hlášení podle ministra financí Andreje Babiše zajistit vyšší výběr daní.
 

Publikováno v Hospodářských novinách dne 9.7.2015.