"Velká čtyřka" auditorských firem v ohrožení 2.4.2015

Pouhý měsíc stačil novému šéfovi společnosti Tesco Davu Lewisovi, aby odhalil nesrovnalosti v účetnictví firmy. Loni v září tak vyšlo najevo, že britský obchodní řetězec nadhodnotil očekávaný půlroční zisk až o 263 milionů liber. Na firmu se okamžitě vrhly britské finanční úřady a samotný Lewis požádal o prozkoumání všech nesrovnalostí poradenskou firmu Deloitte.
 Auditorem Teska však v té době byla konkurenční společnost PwC, která pouze nejasně upozornila na možnou manipulaci. Ani samotný auditor se tak nevyhnul vyšetřování.
 Společnost PwC dohlíží na účty Teska zhruba 30 let. Ve světě auditorských služeb to není nijak výjimečná doba. Naopak, některé kontrakty mají více než osmdesátiletou historii. Kritici ale upozorňují, že příliš těsné vztahy obou stran se mohou podepsat na nezávislosti celého auditu. „Takto dlouhodobé kontrakty mezi klienty a auditory nejsou zdravé,“ tvrdí například Milan Prokopius, řídící partner auditorské firmy Mazars.
 Tato praxe by ale už v příštím roce měla skončit. Evropský parlament totiž loni schválil rozsáhlou reformu auditu, která dlouhotrvající vztahy výrazně omezuje. Do června příštího roku by úpravu měly jednotlivé členské státy implementovat do své legislativy. V tuzemsku na úkolu pracuje ministerstvo financí a v září by novinka měla jít na vládu.
 Evropská unie si slibuje, že se díky změnám posílí nezávislost auditorů a trh se otevře také dalším firmám. Mezi nejdůležitější změny patří povinná obměna auditorských firem u subjektů veřejného zájmu. V praxi to znamená, že například banky, pojišťovny, fondy, společnosti kotované na burze nebo korporace s více než čtyřmi tisíci zaměstnanci budou muset každých 10 let vypsat výběrové řízení na nového auditora, přičemž prodloužit stávající smlouvu půjde pouze jednou. Až dosud tyto společnosti vybírat auditora v povinném tendru nemusely, ani maximální doba, po niž mohly auditorské firmy dohlížet na jednoho klienta, nebyla nijak omezena. Po sedmi letech se musela pouze měnit osoba auditora. Novinka by měla poskytnout prostor také menším auditorským firmám, jež se ke kontrole těchto společností jinak nedostanou.
 Lze očekávat, že v důsledku regulace EU dojde v nejbližších letech k masivním výměnám auditorských firem. „Tendrů v unii nebude málo. Stovky, ne-li tisíce kotovaných společností na regulovaných trzích budou muset v určitý okamžik svého auditora vyměnit,“ přiznává Petr Škoda, partner v KPMG odpovědný za audity. V Evropské unii působí necelých 30 tisíc společností veřejného zájmu, v tuzemsku jich je přes tři sta. Do nových výběrových řízení navíc dotčené společnosti budou muset zahrnout prakticky všechny auditorské firmy.
 Přestože v Česku působí 360 auditorských firem, tržní podíl „velké čtyřky“, tedy KPMG, PwC, Deloittu a EY, dosahuje až 70 procent. Ovlivní však reforma jejich pozici na trhu, v němž se ročně protočí až čtyři miliardy korun?
 Zástupci auditorských firem s dominantním postavením neočekávají, že reforma jejich postavení na trhu výrazně změní. Sice přiznávají, že o některé klienty opravdu přijdou, vesměs se ale shodují, že nelze očekávat masivní otevření trhu pro středně velké nebo malé firmy. Petr Škoda z KPMG, které audituje necelých 90 subjektů veřejného zájmu, například upozorňuje, že kontrolovat účetnictví velkých korporací vyžaduje zkušenosti: „Jednou z klíčových záležitostí při nadcházející vlně tendrů bude, jak auditor přesvědčí budoucího klienta, že převzetím auditu nepřiměřeně nezatíží chod společnosti.“ Dodává, že ani regulací nelze nikomu nařídit, aby si vybral auditora bez patřičných zkušeností. Jeho slova potvrzuje také vedoucí partnerka auditorských služeb české pobočky firmy PwC Věra Výtvarová, podle níž korporace ve vyspělých zemích vybírají především na základě kvality. „Pokud střední firma nebude mít dobré zkušenosti, vždy bude o krok pozadu,“ domnívá se.
 Ostatně některé dotčené firmy přiznávají, že zkušené auditory hodlají preferovat. „Naše společnost poptává auditorské služby jen od silné čtyřky. Toto je požadavek nejen akcionářů, ale i zahraničních spolupracujících společností,“ sdělil mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa. Řada velkých firem veřejného zájmu navíc auditora vybere centrálně, mimo Českou republiku, což snižuje počet případných tuzemských tendrů.
 Podle Milana Prokopiuse z auditorské firmy Mazars, která nyní kontroluje účetní závěrky 10 společnostem veřejného zájmu, jde i tak o posun k lepšímu: „Nyní jsou na trhu kontrakty z minulého století. Společnosti alespoň budou mít širší výběr.“
 Prokopius také vidí příležitost pro ostatní auditorské firmy ve sdíleném auditu, jejž nové unijní regule podporují. Pokud se na kontrole jedné firmy budou podílet dvě auditorské firmy, lhůta pro jejich obměnu se může prodloužit až na 24 let. Při sdíleném auditu si kontroloři mohou účetnictví nadnárodního holdingu rozdělit podle jednotlivých států, kde sídlí dceřiné společnosti. Dohromady pak kontrolují účetní závěrku jejich matky.
 „Jde o jeden ze způsobů, jak podnítit konkurenci na trhu a posílit nezávislost auditorů,“ domnívá se Prokopius. Upozorňuje přitom, že korporaci se dva auditoři příliš neprodraží. Navýšení honorářů se dle jeho slov pohybuje kolem čtyř procent.
 Vedle sdíleného auditu se pro ostatní auditorské firmy otevírá potenciál v poradenských službách. „Chystáme se agresivně zaměřit na poskytování poradenských služeb,“ prozrazuje partnerka společnosti Rödl & Partner Rene Vazac. Současně s povinnou rotací totiž reforma zakazuje auditorům poskytování některých dalších služeb společnostem, jimž kontrolují i účetní závěrku. Jde především o oblast daňového poradenství. Nebude například možné, aby auditor zároveň kontroloval účetní závěrku a ještě pomáhal se sestavením daňového přiznání nebo poskytoval služby mzdového účetnictví. Přesný seznam zakázaných služeb si stanoví až jednotlivé členské státy. České ministerstvo financí ale neplánuje, že by seznam nepovolených položek navrhlo přísnější, než je požadavek EU.
 
 Stovky, ne-li tisíce kotovaných společností budou muset v určitý okamžik vyměnit svého auditora. Petr Škoda partner v KPMG
 

Publikováno v periodiku Ekonom dne 2.4.2015