Nejčastější otázky o EET, 12.12.2016

Faktura a platba v hotovosti 
* Vystavím fakturu se způsobem úhrady bezhotovostním převodem. Zákazník však peníze zaplatí v hotovosti na pokladně. Podléhá tržba EET? 
V případě, že je částka uvedená na faktuře uhrazena v hotovosti do pokladny dodavatele, kartou či obdobným způsobem, je tato platba evidovanou tržbou. Naopak pokud by podnikatel vystavil fakturu se způsobem úhrady v hotovosti, ale zákazník by částku uhradil převodem na bankovní účet, povinnost elektronické evidence nevznikne. 
Nejasné tržby 
* Co když si nejsem jist, jestli je přijímaná platba evidovanou tržbou? 
Má-li podnikatel pochybnosti, zda platba, kterou přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou, může požádat místně příslušný finanční úřad o závazné posouzení evidované tržby. V žádosti sdělí finančnímu úřadu potřebné informace, ten je posoudí a na základě toho vydá rozhodnutí, jež je pro podnikatele vodítkem, jak postupovat. Tato žádost bude podléhat správnímu poplatku ve výši 1 000 korun za každý typ tržby. Lhůta na odpověď je tři měsíce. V případě nejistoty je lepší do rozhodnutí úřadu nejasné tržby evidovat. 
Mám správný software? 
* Jak zjistím, že si pořizuji správný pokladní systém? Budou programy certifikované? 
Finanční správa ČR ani MF ČR nebudou certifikovat software, který zajistí zasílání dat z pokladen. Je to podobné jako u účetních programů. Také nejsou certifikovány a výrobce ručí za jejich funkčnost. 
Ve webové aplikaci EET si může podnikatel ověřit své evidované tržby pomocí součtů za určitá období. 
Prodej maličkostí 
* Nebude se zavádět nějaká minimální platba, od níž by byla účtenka nutná? Nebo bude nezbytné ji vystavovat i při nákupu sirek? 
Žádná minimální platba určena není. Její stanovení by vedlo k nežádoucímu dělení nákupů a dalším negativním dopadům na funkčnost a efektivitu EET. 
Prodejní automat 
* V rámci svého podnikání využívám prodejní automaty. Lidé do nich házejí drobné mince. Mám povinnost vydávat účtenky? 
Evidenci tržeb nepodléhají tržby z prodeje zboží nebo služeb prostřednictvím prodejních automatů. Netýká se to však všech „automatů“ – třeba platby na samoobslužné pokladně v supermarketu evidenci tržeb podléhají. 
Stornovaná platba 
* Jak postupovat v případě zrušení evidované tržby? Například se později přijde na to, že byla naúčtována káva navíc. 
Pokud bude podnikatel potřebovat stornovat tržbu, o níž již zaslal údaje na server Finanční správy, bude postupovat obdobně jako při evidenci tržby s tím rozdílem, že je tato platba evidována jako záporná. Provedené storno není z technického hlediska nijak vázáno na původně vydanou účtenku. 
Spropitné 
* Jak je to se spropitným a EET? 
Z pohledu povinnosti evidence záleží na tom, zda si spropitné rozdělují zaměstnanci, nebo zůstává podnikateli. Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, tak příslušná částka nepodléhá evidenci tržeb, neboť jde o příjem ze závislé činnosti. Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, je to příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb. Povinnost evidence tržeb se v takovém případě vztahuje na celou částku, bez ohledu na to, zda je spropitné placeno odděleně. (jol), konzultace: Catherine Slavíčková a Alena Miklová, Mazars 
Zálohy v hotovosti 
* Jak se mají evidovat zálohy přijaté v hotovosti? 
Z pohledu EET je třeba rozlišovat zálohy, kauce a vratné zálohy (na lahve, sklenice, permanentky...) Například při rezervaci hotelového pokoje podnikatel hotovostní zálohu zaeviduje. Pokud zákazník uhradí doplatek ceny v hotovosti, zaeviduje podnikatel také ten. Záloha a doplatek nejsou v odesílaných datech o tržbě nijak provázány. V případě vratitelných kaucí je situace odlišná. Přijetí kauce není evidovanou tržbou. Povinnost evidovat vznikne podnikateli až za předpokladu, že kauce bude následně využita a zaúčtována (například pokud dojde k poškození zapůjčené věci). 
Co se týče vratných záloh, eviduje se celková přijatá částka – například za pivo plus záloha na lahve. Při uplatnění nároku na vrácení zálohy nemusí podnikatel platbu evidovat, když zákazník chce pouze vyplatit zálohu za ony vrácené lahve. To by však pro podnikatele nebylo výhodné, proto vrácení zálohy nejspíš evidovat bude. 
Přebytky ze zahrádky 
* Budou evidenci tržeb podléhat i platby fyzickým osobám za prodej sezonních přebytků z vlastní zahrádky, například květin, zeleniny, ovoce nebo medu? 
Příjmy z příležitostných činností (v daňovém přiznání příjmy podle § 10), které nemají povahu podnikání, nebudou evidenci tržeb podléhat. Pokud však někdo tímto způsobem podniká (v daňovém přiznání příjmy podle § 7), byť nepravidelně, pak se evidence tržeb vztahuje i na něj. 
Doba odezvy 
* Co když EET nezareaguje včas? 
Čas mezi pokusem o odeslání údajů o evidované tržbě z pokladního zařízení podnikatele a přijetím potvrzovacího fiskálního identifikačního kódu (FIK) ze serveru Finanční správy se nazývá doba odezvy. Mezní dobu odezvy, po jejímž uplynutí lze zákazníkovi vystavit účtenku bez kódu FIK, nastavuje sám podnikatel. Doba musí být delší než dvě sekundy. Když nebude spojení fungovat, může podnikatel vytisknout účtenku bez kódu FIK. V takovém případě je na účtence uveden podpisový kód poplatníka (PKP). Údaje o evidované tržbě pak musí podnikatel správci daně poslat dodatečně, nejpozději do 48 hodin. Obvykle bude opakované zaslání zajištěno automaticky pokladním softwarem. 

Publikováno v příloze Mladé fronty DNES, 12.12.2016.