Na daně zbývají necelé tři týdny,16.3.2017

Rodiče

Dobrá zpráva pro rodiče – slevy na děti jsou vyšší. Na první dítě sice zůstává sleva stejná jako v minulých letech ve výši 1117 korun za měsíc, 13 404 korun za rok, ale na druhé dítě získá rodič o 100 korun měsíčně víc, celkem za rok 17 004 korun, a na třetí a každé další dokonce o 300 korun měsíčně víc, za rok bude odečítat 20 604 korun. Přičemž stále platí, že jestliže se dítě narodilo v průběhu roku 2016, potom se daňové zvýhodnění uplatní poprvé za měsíc, kdy se dítě narodilo.
„Je-li daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmu, potom vzniká nárok na daňový bonus ve výši rozdílu mezi vypočtenou daní z příjmu a daňovým zvýhodněním. Na daňový bonus mají nárok ti poplatníci, jejichž příjemze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti, kapitálového majetku nebo pronájmu v roce 2016 činil alespoň 59 400 korun,“ připomíná daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco s tím, že příjmy osvobozené od daně se do limitu nezapočítávají. Stejně jako minulý rok si daňové zvýhodnění na děti nemohou uplatnit osoby samostatně výdělečně činné využívající výdajový paušál. „Výjimku však má zaměstnanec přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností, jehož základ daně ze zaměstnání tvoří více než polovinu celkového základu daně,“ upřesňuje Gabriela Ivanco.I nadále platí pravidlo, že si zvýhodnění může uplatnit pouze jeden z rodičů. 

Další dobrou zprávou pro rodiče malých dětí je opět vyšší sleva za takzvané školkovné. Za loňský rok si mohou rodiče uplatnit slevu až do výše 9900 korun, protože vzrostla minimální mzda. Do limitu pro školkovné se však nezapočítává stravné a smí ho uplatnit rovněž pouze jeden z rodičů. „Rodiče se mohou domluvit tak, že daňové zvýhodnění uplatní jeden a školkovné naopak ten druhý. Je ovšem dobré propočítat tu nejvýhodnější variantu,“ vysvětluje Gabriela Ivanco. Na rozdíl od slevy na dítě se v tomto případě nevyplácí daňový bonus. To znamená, že odečítat se bude pouze do výše daně, nelze jít do minusu. Výhodou je však to, že si slevu za školku mohou odečíst i podnikatelé, kteří vykazují výdaje paušálem.

Lidé s vysokými příjmy

Ti, kdo mají nadstandardní příjmy, už vědí, že musí platit kromě běžné daně z příjmů i daň solidární. Za rok 2016 se bude platit sedm procent navíc z příjmů nad 1 296 288 korun. Povinnost podat přiznání se týká i zaměstnanců, ale stejně jako loni pouze těch, kterým se kvůli solidární dani zvýší daň z příjmů za celý rok.

Pracující důchodci

Další novinku uvítají mnozí důchodci, kteří si přivydělávali. Zatímco v loňském daňovém přiznání za rok 2015 museli penzisté v případě, že dosáhli mimo důchodu i dalších zdanitelných příjmů v celkové hodnotě vyšší než 840 000 korun, zdanit i celý svůj starobní důchod, letos (tedy v daňovém přiznání za rok 2016) je tato podmínka zrušena. „Dani z příjmu fyzických osob za rok 2016 budou podléhat pouze roční důchody nad 356 400 korun,“ dodává daňová poradkyně.

Zaměstnanci

Finanční správa připravila ulehčení pro lidi, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a podávají daňové přiznání. Nově mohou tito poplatníci využít zjednodušený daňový formulář, který má pouze dvě stránky. „V praxi této možnosti využijí zejména zaměstnanci, kteří během roku 2016 pracovali nějaký měsíc současně pro více zaměstnavatelů, přičemž jim z obou příjmů byla odvedena zálohová daň z příjmů. Tito zaměstnanci mají totiž povinnost podat daňové přiznání a daňové záležitosti za ně nemůže vyřídit zaměstnavatel formou ročního zúčtování daně,“ říká Gabriela Ivanco.

 
Původně čtyřstránkový formulář se nyní vejde na dvě strany, je zde přesně tolik řádků, aby se vešly slevy na děti, na manželku, školkovné, odpočty na úroky z hypotéky, na penzijní připojištění nebo na dary (včetně darování krve) atd. Novinka je ale určena pouze pro zaměstnance, kteří nemají žádné další vedlejší příjmy – ať už příjmy z podnikání, z pronájmu, z kapitálových příjmů, nebo ostatní příjmy a také příjmy ze zahraničí. Zkrátka všechny ty, které se v klasickém přiznání uvádějí zpravidla v přílohách. Zjednodušený tiskopis je zveřejněn na internetových stránkách Finanční správy.

 
Podnikatelé

Podnikatelé se za loňský rok dočkali pouze jedné změny a tou je zavedení nové slevy na evidenci tržeb (EET). Novou slevu mohou v daňovém přiznání za rok 2016 uplatnit daňoví poplatníci, kteří v roce 2016 poprvé zaevidovali tržbu podle zákona o evidenci tržeb. Výše slevy je maximálně 5000 korun.

Jak a kam odevzdat a zaplatit

Daňové přiznání můžete podat na papírovém tiskopise (jsou k dispozici na všech finančních úřadech), vytisknout PDF či použít interaktivní formulář z webu Finanční správy. Přiznání lze také poslat elektronicky pomocí aplikace EPO. Pozor, kdo má datovou schránku, musí poslat daňové přiznání pouze elektronicky. Zaplatit daně je nutné do pondělí 3. dubna. To je termín, kdy už musí mít peníze na účtu finanční úřad. Uhradit daň je možné také hotově na pokladnách finančních úřadů, případně poslat složenkou.

Kdo (ne)musí podat daňové přiznání Musíte, když: jste pracovali během roku postupně pro více zaměstnavatelů (pokud to bylo na dohodu o provedení práce u zaměstnavatele, kde jste neměli podepsáno „prohlášení poplatníka k dani“, pak s příjmem přesahujícím 10 000 korun měsíčně), a u některého z nich jste nepodepsali „prohlášení“.

jste pracovali během roku pro více zaměstnavatelů najednou (a pokud to bylo na dohodu o provedení práce u zaměstnavatele, kde jste neměli podepsáno „prohlášení poplatníka k dani“, odměna činila více než 10 000 korun měsíčně). jste zaměstnáni, ale vaše ostatní výdělky, například z podnikání či pronájmu, přesáhly 6000 korun ročně (a nebyly zdaněny srážkovou daní, například autorské honoráře). máte příjem z podnikání, pronájmu či z takzvaných ostatních činností vyšší než 15 000 korun za rok. Pokud podnikáte, jste registrováni k dani z příjmů, ale neměli jste žádné příjmy, přiznání nepodáváte, ale musíte tuto skutečnost sdělit svému správci daně. vykazujete ztrátu z podnikání – sice jste neměli příjem ani 15 000 korun, ale máte ztrátu, o kterou si budete chtít snížit základ daně v následujícím období. máte příjmy ze zahraničí a zároveň i ty z činnosti v tuzemsku. máte příjmy pouze ze závislé činnosti, ale v roce 2016 jste měli základ daně vyšší než 1 296 288 korun a budete platit solidární daň. jste OSVČ, v roce 2016 jste neměli příjmy z této činnosti a nemáte ani žádné jiné, oznamte to svému správci daně formou podání nulového přiznání.

Nemusíte (ale můžete), když: jste pouze zaměstnáni (i když uplatňujete úroky z hypotéky, dary charitě, platby životního pojištění...) a nevydělali jste si za rok více než 1 296 288 korun hrubého od jednoho zaměstnavatele. Můžete vyplnit jednodušší, dvoustránkové daňové přiznání. jste měli v roce 2016 příjmy od několika zaměstnavatelů, ale zaměstnanecké poměry následovaly po sobě a u všech těchto zaměstnavatelů jste měli podepsáno prohlášení poplatníka k dani. nemáte žádné příjmy nebo máte jen ty, které jsou od daně osvobozené (podpora v nezaměstnanosti, rodičovská...). máte výdělky daněné srážkovou daní (dividendy, podíly na zisku, úroky z bankovních vkladů...). vaše příjmy jsou pouze ze závislé činnosti v zahraničí, a jsou tedy vyjmuty ze zdanění.

Co vás čeká, když se zpozdíte * Když se s odevzdáním zpozdíte o více než 5 pracovních dnů, hrozí vám sankce ve výši 0,05 procenta stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně. * Když však stihnete podat přiznání do 30 dnů od uplynutí lhůty pro jeho řádné podání a nemáte u správce daně jiné prodlení při podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání, sníží se vám sankce na polovinu. * U poplatníků, u nichž více než 50 % základu daně tvoří dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání), se pokuta za pozdní podání daňového přiznání snižuje na desetinu. * Pokud daňové přiznání neodevzdáte vůbec, musíte se smířit s pokutou ve výši 5 % stanovené daně, minimálně 500 korun. Maximální výše pokuty je 300 tisíc korun (u nepodaného i opožděně podaného přiznání). * Když se zpozdíte s platbou daně, ale zaplatíte sami od sebe, čeká na vás navíc úrok z prodlení (odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 14 procentních bodů – 14,05 % ročně). Platí se za každý den prodlení a počítá se počínaje 5. pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. Úrok se předepisuje, jen když dosáhne částky minimálně 200 korun. * Když chybu odhalí finanční úřad a daň vám doměří, zaplatíte nejen úroky z prodlení, ale navíc i penále 20 % z doměřené částky při zvýšení daně nebo snížení odpočtu daně, případně 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Publikováno v Lidových novinách, 16.3.2017.