České firmy platí za zaměstnance druhé nejvyšší odvody v Evropě, 22.8.2017

Pokud se mezinárodní společnosti rozhodnou pro investice v některé z 19 zemí střední a východní Evropy musejí počítat s nejvyššími daněmi i náklady na zaměstnance v Řecku. Investoři zde zaplatí nejvyšší korporátní daň (29 %), vysoká je i DPH a odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Naopak nejnižší firemní daně zaplatí Černé Hoře (9 %) a také v Maďarsku (9 %), kde však výše sazby je kompenzována vysokou DPH (až 27 %). V Makedonii (10 %) však dokonce firmy od určité výše obratu zaplatí pouze minimální daň (1 %) či se mohou zdanění vyhnout úplně. Nejvyšší hrubé průměrné mzdy v soukromé sféře pobírají zaměstnanci v Rakousku (2,788 eur). Vyplývá to z unikátní studie Mazars CEE Tax Guide 2017, která porovnává daně a mzdy v 19 zemích střední a východní Evropy.

„V České republice došlo v uplynulém roce jen k několika malým změnám v daňových sazbách, ale co bylo jedním z nejdůležitějších pilířů české vládní politiky za posledních pět, je zdokonalené vybírání daní. Údaje shromážděné správci daně prostřednictvím nových nástrojů vedou k významnému nárůstu daňových kontrol zaměřených na konkrétní oblasti rizikových transakcí v distribučních řetězcích a transakcí se spřízněnými stranami,“ říká Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars.

Ze studie rovněž vyplývá, že období velkých strukturálních změn a zavádění krizových daňových opatření jsou napříč regionem u konce. Většina zemí stabilizovala svoje veřejné rozpočty a roste spotřeba jejich obyvatelstva, což dává vládám prostor pro nové směřování daňové politiky. „Čeští podnikatelé se pomalu přizpůsobili legislativním změnám, které přineslo kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb a začínají se projevovat první pozitivní dopady těchto nařízení v oblasti výběru daní,“ dodává Pavel Klein.

Maďarsko má s 27 % nejvyšší sazbu DPH v regionu

Většina zemí regionu CEE, která je zároveň součástí EU, má harmonizované normy pro výběr DPH. Nicméně jeho výše se stále země od země velmi výrazně liší. Studie ukazuje, že nejvyšší sazba DPH je v Maďarsku, kde se její standardní výše pohybuje na 27 %, což je oproti České republice o šest procent více. Druhou nejvyšší sazbu v regionu má Řecko, které v uplynulém roce, již tak vysokou sazbu 23 %, ještě o jedno procento zvýšilo na současných 24 %. Česká republika se se svými 21 % pohybuje v průměru regionu, který je mezi 19 – 22 %. Jednotnou sazbu DPH má v regionu CEE už jen Bosna a Hercegovina (17 %, vyjma sazby 0 %, která se uplatňuje při exportu zboží).

Srovnání standardní sazby DPH a daně z příjmu právnických osob

Nejednotnost ve výpočtu daně z příjmů právnických osob

Výpočet DPPO přispívá svou nejednotností v regionu ke složitosti porovnávání jednotlivých hodnot v zemích mezi sebou. V současnosti se vyskytuje dvacetiprocentní rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší sazbou v regionu, přičemž průměrná sazba se pohybuje kolem 16 %. K největšímu snížení daně došlo v Maďarsku, kde z původních 10 a 19 % utvořili jednotnou sazbu ve výši 9 %. Slovensko také snižovalo sazbu, ale pouze mírně z 22 % na 21 %. Jedinou zemí v regionu, kde došlo ke zvýšení DPPO je Řecko, které zvýšilo sazbu o tři procenta na 29 %. Česká republika se sazbou 19 % patří k vyššímu průměru regionu (17 %).

Minimální mzda je v Čechách stále pod průměrem

I přes letošní navýšení minimální mzdy v České republice na 11 tisíc korun (407 EUR) patří v regionu CEE stále k těm nižším mzdám. Průměr regionu se pohybuje okolo 12,5 tisíc (461 EUR). Nejnižší minimální mzdu mají jednoznačně zaměstnanci na Ukrajině, kteří si vydělají v přepočtu jen asi 3.051 Kč (113 EUR), hned za Ukrajinou je Albánie (161 EUR) a Makedonie (195 EUR). Naopak nejvyšší minimální mzdu mají zaměstnanci v Rakousku, kde si vydělají v přepočtu 45 tisíc korun (1.677 EUR). Rakousko ovšem nemá stanovenou hranici minimální mzdy státem, jedná se tudíž o průměr nejnižších mezd, které udělují zaměstnavatelé zaměstnancům dobrovolně.

Regulace převodních cen bojuje proti vyhýbání se daňovým povinnostem Téměř ve všech státech regionu dochází ke zpřísnění regulace v oblasti převodních cen. Velkou roli ve zpřísňování podmínek hraje tzv. BEPS neboli doporučení státům, proti vyhýbání se daňové povinnosti, které zpracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Hlavním cílem důkladného reportingu je poskytnout místním daňovým orgánům veškeré informace nezbytné pro posouzení daňových rizik a zlepšení transparentnosti firem.   

Publikováno na serveru Personalista.com, 22.8.2017