Právo: Nižší sazbu DPH má Česko vysokou; 23. 7. 2024

Od letošního roku platí v Česku dvě sazby daně z přidané hodnoty. Základní 21procentní a snížená ve výši 12 procent, která nahradila sazby 10 a 15 procent. Z mezinárodního srovnání poradenské společnosti Forvis Mazars vyplývá, že sníženou sazbu DPH, kam spadají hlavně potraviny a léky, má Česko jednu z nejvyšších ve střední a východní Evropě.

Vyšší zdanění sociálně citlivých položek má fakticky jen Chorvatsko, kde sice je i pětiprocentní sazba DPH, ta se ale podle Forvis Mazars uplatňuje pouze na mléko a knihy. V Česku mají od letoška výjimku pouze knihy, daň se v jejich případě neodvádí.

Naše základní sazba 21 procent zůstává podle studie CEE Tax Guide v rámci zemí visegradské skupiny nižší než v Maďarsku s 27 procenty a Polsku s 23 procenty. Na Slovensku ale tato sazba dosahuje jen 20 procent a snížené sazby tam činí 10 a pět procent. Pětiprocentní sníženou sazbu DPH na vybrané oblasti mají i Poláci a Maďaři.

Snížená sazba DPH ve výši dvanácti procent se v Česku vztahuje na potraviny, kohoutkovou vodu, krmiva pro zvířata, léky, ubytování, noviny či hromadnou přepravu.

Například léky a potraviny přitom ještě loni spadaly do 15procentní sazby. Ve všech okolních zemích je ale DPH u potravin nižší i dnes – v Německu je dlouhodobě sedmiprocentní, na Slovensku a v Rakousku desetiprocentní. V Polsku pak činí většinou pět, u menší části potravin osm procent.

„Porovnávání výše sazeb DPH ale může být zavádějící, protože mezi jednotlivými státy jsou velké rozdíly v tom, které produkty spadají do snížených sazeb. Vhodnější metrikou je výše daňových příjmů ze zdanění spotřeby vůči výkonu ekonomiky. V tomto ohledu je Česká republika velmi blízko průměru zemí EU,“ řekl ekonom PAQ Research Jakub Komárek.

Vliv letošních změn sazeb DPH na ceny byl podle něj v souladu s očekáváním. „Zvýšení sazby DPH na teplo, vodné, stočné a dopravu přispělo k růstu cen těchto komodit, a naopak snížení DPH na potraviny spolu s poklesem cen zemědělských komodit přispělo ke stabilizaci až mírnému poklesu cen potravin,“ uvedl.

Petr Janský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy navrhuje přesunout téměř všechno zboží a služby do základní sazby DPH a zvýšení sazeb kompenzovat nízkopříjmovým domácnostem jiným typem zdanění.

„Některé důvody pro vyjmutí zboží a služeb ze základní sazby DPH jsou slabé, jiné silnější. A pokud se rozhodneme mít některé zboží nebo služby ve snížené sazbě, ty důvody by měly být opravdu hodně silné,“ řekl.

Nejlépe fungující daň

Různé sazby DPH se podle něj odrážejí v cenách a ovlivňují to, co si lidé kupují. „Jiné sazby než základní také výrazně snižují výběr této daně pro veřejné rozpočty. A to je spíše škoda, protože se jedná o jednu z nejlépe fungujících daní, která příliš nedemotivuje k práci a ekonomickým aktivitám,“ uvedl.

Pokud dochází ke změnám v DPH, je podle Janského vhodné vyhodnotit dopad na různé skupiny obyvatel. „A případné nechtěné změny pak patřičně kompenzovat, například skrz daň z příjmů fyzických osob nebo sociální systém,“ navrhl.

Snížené sazby DPH zemí střední a východní Evropy

Země

Snížené sazby

Bulharsko9 %
Česko12 %
Estonsko9 %, 5 %
Chorvatsko13 %, 5 %
Litva9 %, 5 %
Lotyšsko12 %, 5 %
Maďarsko18 %, 5 %
Německo7 %
Polsko8 %, 5 %
Rakousko13 %, 10 %
Rumunsko9 %, 5 %
Slovensko10 %, 5 %
Slovinsko9,5 %, 5 %
Srbsko10 %
Zdroj: Forvis Mazars

Publikováno v deníku Právo dne 23. července 2024.