Aktuálně.cz: Stát prudce zvedá limity paušální daně. Spočítejte si, zda se vám tentokrát vyplatí; 12.5.2022

Změny u paušální daně souvisí s návrhem ministerstva navýšit limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty (DPH) rovněž z jednoho na dva miliony korun. Paušální daň je totiž nyní určená pro živnostníky, kteří s příjmem do jednoho milionu korun nejsou plátci DPH. Návrh nyní míří do připomínkového řízení, do konce května se možná dostane ke schválení do Poslanecké sněmovny. Platit by měl od nového roku.

Letos se do režimu paušální daně rozhodlo vstoupit kolem 80 tisíc živnostníků. To je méně, než se obecně čekalo. Běžných daňových přiznání totiž letos dostal finanční úřad už 2,5 milionu, celkem se počet každoročně blíží třem milionům. "Živnostníkům paušální daň ušetří čas a papírování, neboť nemusí komunikovat se třemi různými úřady, ale jen s jedním. Zbaví se složité administrativy, a navíc budou mít klid od případných kontrol z finančního úřadu. Navíc odpadá nutnost podávat daňové přiznání," říká k tomu ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

V letošní paušální dani platí podnikatel v jedné částce měsíčně minimální zdravotní pojistné ve výši 2627 korun, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent, tedy 3267 korun, a daň z příjmů 100 korun. Celkem daň činí 5994 korun za měsíc.

Pokud by návrh prošel, budou od Nového roku živnostníci rozděleni do tří pásem podle příjmů. Už tedy nepůjde o jednu daň, která je pro všechny stejná. "První pásmo je pro roční příjmy do milionu, druhé do milionu a půl a třetí do dvou milionů korun. Roli pak hraje i výše uplatňovaného výdajového paušálu, díky čemuž se můžete dostat do nižšího pásma paušální daně s nižší měsíční platbou," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Pro živnostníky v prvním pásmu s příjmy do jednoho milionu korun by paušální daň příští rok činila 6500 korun měsíčně. V druhém pásmu do příjmu od milionu do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ činnosti by měla být měsíční daň 16 tisíc korun měsíčně. Třetí pásmo je určeno pro podnikatele s příjmem do dvou milionů korun, také bez ohledu na činnost, a ti by měli platit na dani 26 tisíc korun měsíčně.

Nicméně budou platit určité výjimky. Do prvního pásma by se podle návrhu mohli zařadit také podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu korun ročně, pokud na 75 procent příjmů uplatňují 80- či 60procentní výdajový paušál. Stejně tak jsou v prvním pásmu podnikatelé s příjmy do dvou milionů korun, pokud uplatňují 80procentní výdajový paušál. Do druhého pásma mohou být zařazení podnikatelé s příjmy do dvou milionů, pokud na 75 procent příjmů uplatní 60procentní výdajový paušál.

"Určitě je vhodné změnit limit jak pro přihlášení k paušální dani, tak i pro platbu daně z přidané hodnoty. Aktuální limity v České republice platí velmi dlouho a vzhledem k rostoucí inflaci a cenám souvisejícím s bydlením je dobré tento limit zvýšit," uvádí Michal Jelínek, partner V4 Group.

Podle něj je sice rozmezí měsíčních plateb ve třech navrhovaných pásmech celkem vysoké, ale pro podnikatele se jedná o zajímavou možnost platby daní a sociálního a zdravotního pojištění zároveň.

Nyní je paušální daň nejvýhodnější pro živnostníky s nižším výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku. Po přihlášení k paušální dani totiž již nemohou uplatňovat žádné odečitatelné položky, slevy na dani ani daňová zvýhodnění například na hypotéku nebo na penzijní či životní pojištění. To bude platit i nadále.

"Po zavedení vyššího limitu pro vstup do paušální daně se jednak zvýší počet OSVČ, které splní podmínky pro vstup do paušálního režimu, a jednak se díky zohledňování výše paušálních výdajů u jednotlivých OSVČ pravděpodobně rozšíří i okruh těch, pro které bude vstup do paušálního režimu výhodný," říká Gabriela Ivanco, daňová expertka ze společnosti Mazars.

Podle ní stále platí, že přechod na paušální režim se vyplatí těm, kteří nevyužívají ve výraznější míře slevy na dani ani odčitatelné položky od základu daně a vykonávají činnost, u níž lze uplatnit spíše nižší paušální výdaje.

"Například bezdětný podnikatel s ročními příjmy ve výši 1,9 milionu korun využívající 40procentní výdajový paušál zaplatí nyní na dani a odvodech na důchodové a zdravotní pojištění 383 950 korun. Při využití paušální daně se pak na něj vztahuje paušál ve výši 26 tisíc za měsíc, za rok by to tedy bylo 312 tisíc korun. Pokud by stejný podnikatel vykazoval výdaje 60procentním paušálem, zaplatí na dani z příjmu a odvodech 245 420 korun, přičemž paušální daň by v tomto případě činila 16 tisíc za měsíc, tedy 192 tisíc ročně," vypočítává Ivanco.

Pokud by ovšem stejný podnikatel s paušálem 60 procent uplatňoval ještě daňové zvýhodnění na dvě děti a slevu na manželku bez vlastních příjmů, už by pro něj uplatňování režimu paušální daně nebylo výhodné. "Bude tedy opět záležet nejen na výši dosahovaných příjmů, ale také na charakteru podnikání, výši a způsobu uplatňování výdajů, rodinné situaci poplatníka a množství uplatňovaných odčitatelných položek a slev na dani," uzavírá daňová expertka.

Rozšíření daně sníží příjem státního rozpočtu o zhruba 500 milionů korun. Zvýšení limitu u DPH pak bude podle ministerstva financí znamenat výpadek maximálně 6,4 miliardy korun ve státním rozpočtu, 2,6 miliardy v případě rozpočtu obcí a jednu miliardu u rozpočtu krajů.

Změnu DPH musí schválit ještě Evropská unie. Ta sama navrhuje zvýšení limitu až na 85 tisíc eur (přibližně 2 125 000 korun) od roku 2025. "ČR nicméně požádala o možnost zvýšit limit pro plátcovství DPH na dva miliony korun už před účinností této směrnice. Předpokládáme, že žádost bude na úrovni EU schválena nejpozději letos v červnu," uvedl úřad.

Paušální daň byla zavedená od ledna loňského roku. Rozhodnutí o tom, že bude paušální daň využívat, musí živnostník oznámit finančnímu úřadu do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tedy zpravidla do 10. ledna.

Publikováno 12.5.2022 na serveru Aktuálně.cz