HN: Pandemie v Česku zbrzdila i fúze a akvizice. Je cítit opatrnost a nejistota, shodli se odborníci v anketě HN, 21.5.2020

Situace kolem koronaviru výrazně ovlivňuje fúze a akvizice v Česku. Významné ovlivnění transakcí po vypuknutí pandemie konstatují všichni z 12 akvizičních poradců z řad konzultantských firem a bank, jež Hospodářské noviny v polovině května oslovily s otázkami na budoucí vývoj trhu.

Oslovení akviziční poradci charakterizovali nynější stav v Česku po vypuknutí pandemie koronaviru hlavně jako opatrnost a nejistotu.

Vyčkávají všichni. Mandáty pro prodeje a nákupy firem se podle nich po počátečním šoku a zamrznutí nezrušily, jen posunuly.

HN se v celkem devíti otázkách dotazovaly poradců například na atraktivní akviziční obory v době po koronaviru, kdo bude největším hráčem nebo zda bude mít krize vliv na zájemce ze zahraničí.

Seznam respondentů:

Milan Bílek (Patria Corporate Finance), výkonný ředitel
Lenka Bromová Rozumková (UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia), corporate finance advisory, ředitelka
Jan Brabec (Deloitte), partner v oddělení finančního poradenství
Štěpán Flieger (EY), head of M&A Czech Republic; Petr Kováč (EY), partner oddělení transakčního poradenství
Jan Hadrava (PwC Česká republika), expert na fúze a akvizice
Jiří Hák (Corpin), managing partner
Lukáš Hruboň (Mazars Consulting), head of transaction advisory department
Petr Kymlička (Moore Czech Republic), partner
Tomáš Kozubek (Tarpan Partners), partner
Partner Igor Mesenský (KPMG Česká republika), partner
Antonín Piskáček (Česká spořitelna), výkonný ředitel Corporate Finance

Milan Bílek (Patria Corporate Finance), výkonný ředitel

1. Jak byste popsal současný stav na trhu M&A v Česku?

M&A trh v ČR se změnil. Nastala větší opatrnost na straně kupujících, ale i prodávajících. Došlo k "aktivaci" spících investorů, kteří buď nekupovali firmy z důvodů vysoké poptávky ze strany ostatních investorů anebo čekali na korekci ekonomiky. Stále existuje na trhu akvizic výrazný přebytek dlouhodobého kapitálu, což ostře koresponduje s nedostatkem krátkodobé likvidity v korporátní sféře zejména u nejvíce zasažených odvětví. Tento nesoulad spustí vlnu odkupů minoritních či majoritních podílů za účelem stabilizace finanční situace společností. Spuštění těchto odkupů očekáváme nejdříve na podzim 2020, až odezní krize covid. Pak teprve vyplavou na povrch opravdové problémy. Dojde určitě k poklesu počtu transakcí, ve kterých se převádí 100 procent podílů, ale zvýší se počty transakcí s majoritními nebo minoritními podíly. Nesmíme zapomínat, že stále velká část firem založených v 90. letech stále nemá vyřešeno nástupnictví a část těchto podnikatelů bude řešit (nebo bude nuceno řešit) svou situaci prodejem nebo vstupem investora. Rok 2021 může co do počtu realizovaných transakcí překonat úroveň roku 2019.

2. Kolik rozpracovaných transakcí jste po vypuknutí koronaviru museli odložit? Předpokládáte, že do konce roku některé z nich dotáhnete? Stihli jste nějakou uzavřít ještě v prvním čtvrtletí 2020?

Odložili jsme spuštění prodejních procesů u nových projektů – nedávalo smysl chodit v dubnu za investory, ale i samotní vlastníci řešili operativu a neměli kapacity se zabývat přípravou podkladů pro prodejní proces. Tyto projekty plánujeme spustit v září tohoto roku s předpokládaným dokončením v únoru/ březnu 2021. Primárně jsme odložili transakce s podniky spojenými s automotive sektorem. V prvním čtvrtletí 2020 Patria úspěšně dokončila prodej portfolia fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 25,3 MWp. Kupující je rakouský investor Energy. Věříme, že v druhém čtvrtletí 2020 oznámíme realizaci dalších minimálně dvou transakcí, které momentálně dokončujeme a které jsou v sektorech minimálně zasažených krizí covid.

3. Které obory byly nejčastějším cílem zájmu před koronovirem? Změní se to?

Existoval a bude existovat zájem o převzetí vlastnictví firem, které mají pokrytou celou vertikálu činností od vlastního R&D, přes výrobu až po prodej koncovému zákazníkovi a to za situace, kdy tyto činnosti jako celek generují stabilně rostoucí výsledky. O takové firmy bude stále zájem. Mezi atraktivní obory patří automatizace, potravinářství, digitální komerce, zemědělská prvovýroba a některé strojírenské obory, zejména s vlastním produktem a trhem (ideálně společnosti s vyšší než průměrnou EBITDA marží). To co covid změnil je to, že velký zájem bude již jen o špičkové firmy v těchto oborech; firmy, které ztrácejí na tyto špičkové hráče, již nebudou v hledáčku tolika investorů.

4. Budou mít investoři na nákupy dostatek peněz? O kolik podle vás může klesnout ocenění firem?

Vidíme na trhu dostatek kapitálu a to včetně kapitálu na akvizice. Nynější krize je zapříčiněná zdravotními riziky a reakcí na ně ze strany vlád, ne finančními. Kapitál, který zde byl před krizí se nikam nevypařil, ale bude opatrnější. Samozřejmě, v nejvíce postižených odvětvích je kapitál konzumován fixními náklady na zachování chodu firem a nebude vynakládán na akvizice například konkurentů, ale může se objevit někdo třetí, kdo se rozhodne do odvětví vstoupit prostřednictvím akvizic. Ocenění firem klesne v nezasažených odvětvích jen nepatrně – k tomuto závěru nás vedou zkušenosti z našich rozpracovaných transakcí, ve kterých se podařilo do značné míry zachovat cenotvorbu, která vznikla ještě před covid. Společnosti ze zasažených sektorů budou obtížně hledat investory a ocenění určitě poklesnou a to v některých případech i hluboce pod vlastní kapitál dané firmy. Na druhou stranu pro některé firmy zejména v digitální komerci tato krize navýšila jejich ocenění; nicméně navýšení se bude týkat jen tržních leaderů, nikoliv všech společností z tohoto oboru.

5. Jak se podle vás zachovají banky, které tvoří většinou základ pro financování akvizicí? Budou opatrnější? Jak velký problém to pro M&A prostředí v Česku může být?

Banky jsou a musí být ze své podstaty opatrné. Určitě se navýší požadavek bank na poměr vlastního financování vůči akvizičnímu dluhu. Banky nebudou pouštět kupující do nepřiměřené finanční páky. Zvýší se požadavky na zajištění akvizičních úvěrů. Dobrý projekt a kvalitní sponzor projektu vždy financování na akvizici najde.

6. Jaký význam bude mít pro prodeje firem po koronaviru pokračující generační výměna ve firmách?

Nynější krize bude první velkou zkouškou pro druhou generaci, která převzala firmy po zakladatelích. Teď bude na nich, zda zachovají nebo dokonce rozmnoží rodinný majetek. Původní zakladatelé se také museli vypořádat s krizí z let 2008-2010, která z pohledu podniků však nebyla tak hrozivá jako je ta nynější. Horší situace bude u firem, které si z jakéhokoliv důvodu nemohou projít nástupnictvím a prodej firmy bude vynucený (a to z jakéhokoliv důvodu). V těchto případech může nastat obrovské osobní zklamání nad výnosem z dlouholetého podnikání, což mnoho transakcí může ovlivnit v tom smyslu, že nebudou dokončeny.

7. Promění se podle vás struktura zájemců o firmy v Česku? Je nyní větší šance pro strategické nebo finanční investory?

Z povahy zaměření jednotlivých investorů budou více aktivní finanční hráči nebo společnosti ovládané finančními investory. Očekáváme velkou aktivitu private equity a family offices. Strategičtí investoři budou poptávat zejména firmy s kompetencemi, které jim nyní chybí.

8. Zvýší se počet zahraničních investorů v Česku? Jak velkou část zájemců tvoří a jaký byl dosud jejich podíl na akvizicích v Česku?

Počet zahraničních investorů se pravděpodobně nezvýší. Zahraniční investoři, kteří chtěli být v ČR, tak tu již dávnou jsou. Spíše očekáváme odchody zahraničních strategických investorů z ČR a to z důvodu, že jejich podnikání v ČR nenaplnilo očekávání. Podíl transakcí se zahraničními kupci se za poslední čtyři roky pohyboval mírně nad 30 %. Cítíme velkou poptávku domácího kapitálu po domácích podnicích. Předpokládáme, že tento trend bude dále sílit. Zároveň bude také sílit zájem českých investorů o expanzi do zahraničí na trhy zemí EU. Tam se nyní objevují investiční příležitosti, na které čeští investoři nejen dosáhnou finančně, ale troufnou si na ně i manažersky.

9. Mohou české firmy vydělat na revizi dodavatelských řetězců? Odrazí se to i v akvizicích?

Revize dodavatelských řetězců probíhala již před covidem. Některé firmy již dávno omezily výrobu v Asii a toto bude dál pokračovat. Nicméně tyto přesuny naráží a budou narážet na nedostatek zaměstnanců, nutné investice a efektivitu výroby, resp. vysoké personální náklady. Akvizice s cílem převzít kompetenci dodavatele / odběratele budou probíhat ve stejném měřítku jako před covidem a to na úrovni EU a uvnitř jednotlivých států. Přibude ale nový motiv a to záchranářský – radši koupím svého dodavatele / odběratele aby nezkrachoval a neohrozil moje stávající podnikání.

Lenka Bromová Rozumková (UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia), Corporate Finance Advisory, ředitelka

1. Jak byste popsala současný stav na trhu M&A v Česku?

Trh M&A zůstal navzdory situaci aktivní. Některé transakce byly pozastaveny, na druhou stranu situace přinesla rovněž nové příležitosti.

V prvním čtvrtletí 2020 jsme úspěšně uzavřeli tři transakce. Po zavedení vládních opatření v souvislosti s COVID jsme byli nuceni některé dočasně transakce pozastavit, opatření měla přímý dopad na některé výrobní podniky. Některé transakce však pokračují bez omezení.

3. Které obory byly nejčastějším cílem zájmu před koronavirem? Změní se to?

M&A trh jde napříč celou ekonomikou, my jsme aktivní v oborech jako strojírenství, rychloobrátkové zboží, energetika, automobilový průmysl. Osobně se domnívám, že po koronaviru tomu nebude jinak, transakce budou opět napříč všemi obory.

4. Budou mít investoři na nákupy dostatek peněz? O kolik podle vás může klesnou ocenění firem?

Domnívám se, že peněz bude dostatek, banky se budou na financování aktivně podílet. Na odhad poklesu ocenění firem si budeme muset počkat, trh napoví.

5. Jak se podle vás zachovají banky, které tvoří většinou základ pro financování akvizicí? Budou opatrnější? Jak velký problém to pro M&A prostředí v Česku může být?

Banky i nadále pokračují v odpovědném úvěrování firem, v souladu s individuálním přístupem a odpovědným posuzováním rizika.

6. Jaký význam bude mít pro prodeje firem po koronaviru pokračující generační výměna ve firmách?

Generační výměna tu byla před koronavirem a bude i po koronaviru.

7. Promění se podle vás struktura zájemců o firmy v Česku? Je nyní větší šance pro strategické nebo finanční investory?

Záleží na jednotlivých firmách, které jsou předmětem prodeje, některé přilákají strategické, jiné finanční investory. Vždy bude záležet na prodávajícím, jaká kritéria si u prodeje stanoví a jakou má představu o dalším směřování firmy.

8. Zvýší se počet zahraničních investorů v Česku? Jak velkou část zájemců tvoří a jaký byl dosud jejich podíl na akvizicích v Česku?

Předpokládám, že zahraniční investoři mohou tvořit přibližně polovinu v účasti na transakcích a nemyslím, že se to do budoucna nějak dramaticky změní.

9. Mohou české firmy vydělat na revizi dodavatelských řetězců? Odrazí se to i v akvizicích?

Domnívám se, že na tom vydělat mohou a to se následně může projevit i následných transakcích na poli M&A.

Jan Brabec (Deloitte), partner v oddělení finančního poradenství

1. Jak byste popsal současný stav na trhu M&A v Česku?

Zatím není zpomalení trhu znatelné. Transakce, které již byly započaty, pokračují dále.

Žádné transakce zatím odloženy nebyly. Finalizujeme dvě transakce. V prvním čtvrtletí jsme uzavřeli několik transakcí, ale ne typické sell-side nebo buy-side mandáty. Spíše šlo o dílčí úkony, nebo transakce v oblasti Debt & Capital Advisory a restrukturalizace.

3. Které obory byly nejčastějším cílem zájmu před koronovirem? Změní se to?

Retail, pharma, online e-shopy. Nezmění se zájem ani tak o obory, ale investoři, kteří měli apetit kupovat a konsolidovat, budou opatrnější, co se tyká valuací. Naopak investoři, kteří uvidí tuto situaci jako příležitost jak levněji nakoupit a mají kapitál, budou velmi aktivní.

4. Budou mít investoři na nákupy dostatek peněz? O kolik podle vás může klesnou ocenění firem?

Ti, kterým se povedlo získat kapitál před touto krizí, budou zcela určitě ve výhodnější pozici, vzhledem k tomu, ze kapitál získávat nyní a v následujících měsících bude výrazně těžší. Z tohoto pohledu například private-equity fondy, které mají "naraisovaný" kapitál, budou nyní ve velmi komfortní pozici.

5. Jak se podle vás zachovají banky, které tvoří většinou základ pro financování akvizicí? Budou opatrnější? Jak velký problém to pro M&A prostředí v Česku může být?

Co se týká akvizičního financování, tak jsou banky už nyní opatrnější. Nedá se to srovnávat s obdobím let 2008 až 2009, ale pečlivě zvažují, které projekty financovat, a u kterých naopak zatáhnout za brzdu. Uplatněné moratorium na splátky odložilo případné větší problémy firem na září až říjen. To je zároveň doba, kdy očekáváme, že banky zatáhnou za brzdu více, pokud se potvrdí výrazné zpomalení ekonomiky a společnostem dojdou či budou docházet finanční rezervy.

6. Jaký význam bude mít pro prodeje firem po koronaviru pokračující generační výměna ve firmách?

Generační obměna už probíhá řadu let, takže v tomto ohledu lze říct, že u firem, které jsou schopny získat stejnou cenu jako před koronavirem, i když třeba v jiné struktuře, budou majitelé s prodejem pokračovat. Pokud daná firma prochází krizí, tak se to projeví na ceně, a otázkou je, v jaké situaci majitelé budou (věk, zdraví apod.).

7. Promění se podle vás struktura zájemců o firmy v Česku? Je nyní větší šance pro strategické nebo finanční investory?

Finanční investoři, kteří mají připravený kapitál, budou určitě aktivnější vzhledem k tomu, že bude tlak na cenu a vyšší pravděpodobnost nižších valuací. Strategičtí investoři, kteří jsou negativně ovlivněni současnou krizí, tak budou opatrnější a budou primárně řešit svou cash-flow situaci, připadnou restrukturalizaci bankovních úvěrů apod. Neplatí to samozřejmě pro všechny obory. Jsou obory, jako například online business, pro které je to velmi dobrá příležitost pro akvizice.

8. Zvýší se počet zahraničních investorů v Česku? Jak velkou část zájemců tvoří a jaký byl dosud jejich podíl na akvizicích v Česku?

V posledních letech nahrazovali zahraniční investory investoři lokální, případně regionální. Výrazně zvýšený zájem zahraničních investorů neočekáváme.

9. Mohou české firmy vydělat na revizi dodavatelských řetězců? Odrazí se to i v akvizicích?

Nemyslím si, ze by zahraniční dodavatelé opouštěli ČR. U těch, co to dlouhodobě zvažují, to samozřejmě může urychlit jejich plány. Na druhou stranu řada těchto společností v minulosti neprodala, jelikož nezískala očekávanou cenu. V této situaci je nepravděpodobné, že takovou cenu získají. Spíše naopak.

Štěpán Flieger, EY, Head of M&A Czech Republic; Petr Kováč, EY, Partner

1. Jak byste popsal současný stav na trhu M&A v Česku?

Po prvotním šoku vidíme, že transakční aktivita neustala. Přes limitující podmínky kontaktu s klienty se probouzí život v generování nových příležitostí a pozastavené/zpomalené projekty nabírají opět obrátky.

Několik projektů se zpomalilo z celkem pochopitelných důvodů komplikovaného cestování a komunikace, ale na základě zdravotní krize covid-19 nám zatím naštěstí žádná transakce nepadla. V prvním čtvrtletí se nám podařilo několik transakcí uzavřít a vypořádat ještě před nástupem karantény. Protože vidíme návrat dynamiky u prakticky všech transakcí, tak věříme, že máme velkou šanci uzavřít do konce kalendářního roku několik rozběhnutých projektů. Dokonce u několika nových začínajících transakcí klienti vyjádřili přání proces ideálně dokončit do konce roku.

3. Které obory byly nejčastějším cílem zájmu před koronovirem? Změní se to?

Před zdravotní krizí COVID 19 jsme pracovali na transakcích v celé řadě sektorů. M&A aktivitu jsme registrovali napříč prakticky všemi sektory. Byl to výsledek rostoucí ekonomiky jako celku. V rámci COVIDU byly různé sektory zasaženy rozdílně. Z naší extenzivní komunikace s korporátními klienty, ale vyplývá zajímavý fakt. Co se týče strategického směřování, manažeři mají tendenci udržet dlouhodobý pohled na tvorbu hodnoty a aktuální krize funguje zatím hlavně jako katalyzátor pro celou řadu úvah. Bezpochyby bude celá řada transakcí vygenerována aktuálním propadem ekonomické aktivity, ale tyto investiční příležitosti teprve na trh přijdou. Věříme, že i v těch nejvíce zasažených oborech, jako automobilovém nebo v cestovním ruchu, může dojít k zajímavým, byť spíše oportunistickým transakcím.

4. Budou mít investoři na nákupy dostatek peněz? O kolik podle vás může klesnou ocenění firem?

Období před covid-19 se vyznačovalo přebytkem finančních zdrojů a velkou ochotou bank poskytovat financování.
Covid odčerpal velké množství prostředků, protože bylo potřeba vykrýt výpadky v cashflow prakticky u všech společností.
Krátkodobě budou banky upravovat schvalovací procesy a určitě budou opatrnější.
Na druhé straně pokles úrokových sazeb a přítok peněz do ekonomiky ze strany státu, bude mít už ve střednědobém horizontu pozitivní dopad na možnosti financování.
Ocenění společnosti v transakcích bude velice individuální. Odhadovat o kolik poklesnou násobky v post covid-19 éře je spíše pocitová záležitost, než fundovaný odhad. Nicméně alespoň krátkodobě může dojít k rozevírání nůžek mezi cenovými očekáváními prodávajících a kupujících, zejména s ohledem na odlišné očekávání budoucnosti.

5. Jak se podle vás zachovají banky, které tvoří většinou základ pro financování akvizicí? Budou opatrnější? Jak velký problém to pro M&A prostředí v Česku může být?

Ano, banky budou a již nyní jsou opatrnější.
Budou zpřísňovat schvalovací procesy a bezpochyby jim celá řada úvěrů skončí ve workoutu.
To jim na ochotě půjčovat peníze nepřidá. Budou požadovat vyšší podíl equity ze strany kupujícího, ale M&A se kvůli tomu v ČR nezastaví.
Bohužel tu nemáme rozvinuté alternativy ve financování, jako je například kapitálový trh. Relativně to může zvýšit podíl finančních investorů na transakcích, kteří mají dostatek prostředků k investicím.

6. Jaký význam bude mít pro prodeje firem po koronaviru pokračující generační výměna ve firmách?

Covid-19 bude fungovat obdobně jako předchozí finanční krize v roce 2008. Nejprve většina firem řeší aktuální stabilizaci té které společnosti a následně to vyústí v akceleraci celé řady rozhodnutí, mezi které patří například i rozhodování o generační výměně.
Takže, očekáváme zesílení trendu generačních výměn. Po minulé krizi trvalo řádově 5 let, než se některé firmy dostaly na předkrizové úrovně. Nyní spousta majitelů nebude moci nebo chtít čekat dalších 5 let na vhodný prodej.

7. Promění se podle vás struktura zájemců o firmy v Česku? Je nyní větší šance pro strategické nebo finanční investory?

Na trhu zůstanou silní strategičtí investoři, ale na trhu se navýší počet finančních investorů, kteří vidí v aktuální situaci příležitost a jsou dostatečně kapitálově vybaveni.

8. Zvýší se počet zahraničních investorů v Česku? Jak velkou část zájemců tvoří a jaký byl dosud jejich podíl na akvizicích v Česku?

Aktuální situace posílila snahu o zvýšení soběstačnosti v rámci evropského kontinentu. To zvyšuje atraktivitu investičních příležitostí v našem regionu České a Slovenské republiky pro strategické investory. Pro zahraniční investory je aktuální oslabení kurzu koruny pozitivní signál, což by mohlo dále zvýšit zájem o odkup českých aktiv. Dá se tedy odhadnout, že zájem zahraničních investorů bude v budoucnu minimálně stejný jako dosud, ale bude určitě soutěžit o investiční příležitosti s celkem silnou domácí investorskou komunitou.

9. Mohou české firmy vydělat na revizi dodavatelských řetězců? Odrazí se to i v akvizicích?

Celá řada společností analyzuje dopady covid-19 na jejich business model. Eliminace rizik spojených s výpadky v dodavatelském řetězci je téma i pro úvahy v oblasti M&A, stejně jako posílení soběstačnosti v rámci Evropy v celé řadě odvětví.
Česká ekonomika a korporátní svět má celkem velkou šanci benefitovat z tohoto pravděpodobně dlouhodobého trendu.

Štěpán Flieger, EY, Head of M&A Czech Republic; Petr Kováč, EY, Partner

1. Jak byste popsal současný stav na trhu M&A v Česku?

3. Které obory byly nejčastějším cílem zájmu před koronovirem? Změní se to?

Před zdravotní krizí COVID 19 jsme pracovali na transakcích v celé řadě sektorů.
M&A aktivitu jsme registrovali napříč prakticky všemi sektory. Byl to výsledek rostoucí ekonomiky jako celku.
V rámci COVIDU byly různé sektory zasaženy rozdílně.
Z naší extenzivní komunikace s korporátními klienty, ale vyplývá zajímavý fakt. Co se týče strategického směřování, manažeři mají tendenci udržet dlouhodobý pohled na tvorbu hodnoty a aktuální krize funguje zatím hlavně jako katalyzátor pro celou řadu úvah. Bezpochyby bude celá řada transakcí vygenerována aktuálním propadem ekonomické aktivity, ale tyto investiční příležitosti teprve na trh přijdou. Věříme, že i v těch nejvíce zasažených oborech, jako automobilovém nebo v cestovním ruchu, může dojít k zajímavým, byť spíše oportunistickým transakcím.

4. Budou mít investoři na nákupy dostatek peněz? O kolik podle vás může klesnou ocenění firem?

5. Jak se podle vás zachovají banky, které tvoří většinou základ pro financování akvizicí? Budou opatrnější? Jak velký problém to pro M&A prostředí v Česku může být?

6. Jaký význam bude mít pro prodeje firem po koronaviru pokračující generační výměna ve firmách?

7. Promění se podle vás struktura zájemců o firmy v Česku? Je nyní větší šance pro strategické nebo finanční investory?

8. Zvýší se počet zahraničních investorů v Česku? Jak velkou část zájemců tvoří a jaký byl dosud jejich podíl na akvizicích v Česku?

9. Mohou české firmy vydělat na revizi dodavatelských řetězců? Odrazí se to i v akvizicích?

Jan Hadrava, PwC Česká republika, expert na fúze a akvizice

1. Jak byste popsal současný stav na trhu M&A v Česku?

Koronavirus vyvolal na trhu M&A nejistotu, kterou pociťují kupující i prodávající. Pro obě skupiny je ještě těžší než za normální situace odhadnout budoucí vývoj ekonomiky i jednotlivých společností. Kupující zohledňují tuto nejistotu v ocenění společností. Řada investorů odkládá nákupy v očekávání, že se ekonomická situace cílových společností zhorší, a že je tím pádem získají levněji. Podobně se také spousta prodávajících rozhodla prodej raději odložit. Vyčkávají na dobu, kdy bude lépe možné prezentovat budoucnost jejich společnosti a kdy mohou očekávat za svou společnost lepší cenu. Na druhou stranu to neznamená, že se trh kompletně zastavil, rozjeté transakce pokračují, i když pomalejším tempem.

První měsíce tohoto roku byly ještě transakčně plodné, kdy jsme dokončili dvě transakce, prodej společnosti Trestles a prodej společnosti MSV Metal Studénka. Aktuální situace vedla k odložení přibližně pěti transakcí, které bychom buď startovali nebo posouvali do další fáze. Předpokládáme přitom, že během jednoho až dvou měsíců se tyto transakce znovu rozběhnou.

3. Které obory byly nejčastějším cílem zájmu před koronovirem? Změní se to?

V minulém roce se událo nejvíce transakcí v klasických průmyslových odvětvích, dále také v e-commerce, retailu nebo IT a telco. Myslíme si, že by to mohlo v nejbližší době vypadat na trhu obdobně. Dá se předpokládat, že krize přinese i transakce v zasažených sektorech – tedy vynucené prodeje.

4. Budou mít investoři na nákupy dostatek peněz? O kolik podle vás může klesnou ocenění firem?

Nedostatku peněz na nákupy ze strany investorů se v nejbližší době neobáváme – jednak před krizí byl volných prostředků v ekonomice přebytek, což koronavirus zatím zásadně změnit nestačil, a jednak se i centrální banka snaží snižováním úrokových sazeb ekonomiku podpořit. Proti tomu jde ale samozřejmě skutečnost, že banky nové projekty posuzují ještě opatrněji než dříve. Bude tedy asi více transakcí, pro které bude problematické zajistit akviziční financování.

5. Jak se podle vás zachovají banky, které tvoří většinou základ pro financování akvizicí? Budou opatrnější? Jak velký problém to pro M&A prostředí v Česku může být?

Viz výše. Případný nedostatek akvizičního financování by k poklesu realizovaných transakcí pravděpodobně vedl. Toto financování využívá spousta investorů, zejména těch finančních.

6. Jaký význam bude mít pro prodeje firem po koronaviru pokračující generační výměna ve firmách?

Generační výměna bude určitě i po odeznění krize pokračovat a bude jedním z tahounů M&A trhu u nás, a to po dobu několika následujících let.

7. Promění se podle vás struktura zájemců o firmy v Česku? Je nyní větší šance pro strategické nebo finanční investory?

Těžko odhadnout, pro koho bude tato krize výhodnější. Pro dravé finanční investory může být zajímavou příležitostí nakoupit společnosti v problémech, pro silné strategické hráče zase příležitostí pro růst do nových směrů, akvizici konkurentů atp. Pokud by mělo dojít k významnějšímu omezení akvizičního financování, očekávali bychom, že na krizi vydělají spíše strategičtí investoři se silným zázemím – ti budou lépe schopni nakupovat za použití ekvitního financování. Očekáváme, že krize přinese příležitosti pro vertikální i horizontální integraci celých odvětví – tedy něco, co bylo v nedávné minulosti těžko představitelné. Těmto příležitostem se budou věnovat jak strategičtí, tak finanční investoři.

8. Zvýší se počet zahraničních investorů v Česku? Jak velkou část zájemců tvoří a jaký byl dosud jejich podíl na akvizicích v Česku?

Čeští investoři se na transakcích v ČR podílejí, podle našich odhadů, přibližně z jedné poloviny. Pokud budou omezení pohybu mezi státy v následujících měsících pokračovat, bude pro zahraniční investory obtížnější u nás nakupovat a zejména pak společnosti spravovat. Čeští investoři by tak měli hrát ještě větší roli.

9. Mohou české firmy vydělat na revizi dodavatelských řetězců? Odrazí se to i v akvizicích?

České firmy jsou závislé na vývozu zboží a služeb do zahraničí. Mohlo by tedy dojít k tomu, že pokud by pro ně bylo těžší dostat své výstupy k zahraničním zákazníkům, přišly by o část tržeb. To by se na trhu M&A odrazilo tak, že by tyto firmy byly nuceny hledat nové investory. Zároveň ale určitě platí, že Česká republika je vnímána jako stabilní a zdravotně bezpečná země, je tedy pravděpodobné, že české firmy budou do budoucna benefitovat z přesunu mimoevropských výrobních kapacit zpět do Evropy.

Jiří Hák, Corpin, Managing Partner

1. Jak byste popsal současný stav na trhu M&A v Česku?

Popsal bych to jako náhlé zmražení, které postupně odtává.

Odložili jsme asi 3 transakce, a očekáváme jednu transakci teď v květnu nebo v červnu, která už byla rozpracována loni, ale je z acyklického oboru.

3. Které obory byly nejčastějším cílem zájmu před koronovirem? Změní se to?

E-commerce, technologie, infrastrukturní aktiva, průmysl s vysokou přidanou hodnotou, zdravotnická aktiva všechno druhu, služby s větším tržním podílem a opakovaným cash-flow – například pojišťovací makléři apod., dále vybraná aktiva z FMCG apod.. Podle nás se toto nezmění, ale budou selektivní oportunistické dealy ve zvláště postižených oborech – služby turistům všeho druhu, reality apod.

4. Budou mít investoři na nákupy dostatek peněz? O kolik podle vás může klesnou ocenění firem?

Pokles ocenění je těžké generalizovat, je to různé podle oborů. Je to spíše o tom, že se rozšíří nemalá plejáda firem, které nejsou prodejné vůbec, pokud stávající vlastníci nezmění uvažování/ přístup. Investoři s prostředky jsou vždy, ale v současné době si mohou vybírat, a to globálně.

5. Jak se podle vás zachovají banky, které tvoří většinou základ pro financování akvizicí? Budou opatrnější? Jak velký problém to pro M&A prostředí v Česku může být?

Banky budou jistě opatrnější, budou si vybírat, jaké investory budou podporovat. Pro M&A v ČR to je jistě spíše negativní zpráva, ale celkově bankovní sektor je stále zatím v dobrém stavu, nečekáme úplné zavření trhu akvizičních půjček.

6. Jaký význam bude mít pro prodeje firem po koronaviru pokračující generační výměna ve firmách?

Podle nás to generační výměnu urychlí.

7. Promění se podle vás struktura zájemců o firmy v Česku? Je nyní větší šance pro strategické nebo finanční investory?

Podle nás je šance pro oboje, ale dobře uvažující finanční investor, který umí pracovat s rizikem, může být akceschopnější. Zvláště u velkých stratégů často chybí "animal spirit" a převládá přístup eliminace rizik, což snižuje jejich akceschopnost, zvláště v mimořádných dobách, jako je tato. Tak jako v/po minulé krizi také čekáme exity vybraných strategických investorů z českých podniků, v různých oborech.

8. Zvýší se počet zahraničních investorů v Česku? Jak velkou část zájemců tvoří a jaký byl dosud jejich podíl na akvizicích v Česku?

Nečekáme zásadní zvýšení zahraničních investorů v ČR – ti budou u akvizic kvalitních firem, zvláště těch, se zahraničním přesahem, ty bývají velké, ale zase je jich na počet relativně málo. Informace o podílu zahraničních investorů nemáme, doporučuji Mergermarket.

9. Mohou české firmy vydělat na revizi dodavatelských řetězců? Odrazí se to i v akvizicích?

Ano, mohou na tomto vydělat, stejně jako po minulé krizi let 2008/9, kdy tento efekt nastal v řadě oborů, zejm. v automotive. Ale trh/ odběratelé budou zase řádově náročnější, i když oslabení CZK dočasně pomůže, naprosto klíčové je pro úspěšné účastníky globálních dodavatelských řetězců na sobě po všech stránkách pracovat a to podle nás zvládne řádově méně firem, než po minulé krizi.

Lukáš Hruboň, Mazars Consulting, Head of Transaction Advisory Department

1. Jak byste popsali současný stav na trhu M&A v Česku?

Trh M&A, stejně tak jako reálnou i finanční ekonomiku, čekají dle mého názoru strukturální změny ohledně (i) rizikového apetitu některých investorů a přístupu k finančním prostředkům, (ii) obecného (průměrného) poklesu valuací, a (iii) zvýšené konsolidační aktivity v oborech silně ovlivněných COVID-19.

Našim primárním zaměřením jsou projekty typu due diligence pro kupující. U probíhajících prodejních projektů organizovaných Mazars ke zrušení nedošlo, pokračujeme dále. U probíhajících kupních projektů se situace ohledně COVID-19 projevila v závislosti na oboru a mezinárodním rozměru, žádný mandát však nebyl zastaven. Zejména u přeshraničních transakcí je menší flexibilita patrná.

3. Které obory byly nejčastějším cílem zájmu před koronovirem? Změní se to?

Účastnili jsme se především projektů v oblasti zdravotnictví, energetiky, nemovitosti či průmyslové výroby. V tomto ohledu neočekávám zásadní změnu sektorové struktury zakázek.

4. Budou mít investoři na nákupy dostatek peněz? O kolik podle vás může klesnou ocenění firem?

Zde bude zřejmě klíčový obor podnikání; respektive historické finanční politiky, velikost a reputace investora. Totéž bude platit pro ocenění firem. Dle mého názoru by určitá korekce valuací v rámci cyklu nastala I bez COVID-19 a je svým způsobem žádoucí.

5. Jak se podle vás zachovají banky, které tvoří většinou základ pro financování akvizicí? Budou opatrnější? Jak velký problém to pro M&A prostředí v Česku může být?

Přes zahlcení trhu likviditou budou banky realizovat ztráty i v oblasti "běžných" komerčních a hypotečních úvěrů, což se může teoreticky přelít i do rizikového apetitu pro akviziční financování. Domnívám se, že hovoříme spíše o méně agresivních finančních strukturách, než že by trh M&A financování "vyschnul".

6. Jaký význam bude mít pro prodeje firem po koronaviru pokračující generační výměna ve firmách?

Možná někteří majitelé, kteří o prodeji neuvažovali, v souvislosti s krizí tuto variantu dodatečně zváží. Nabídnutá cena bude v průměru patrně nižší, než by byla před koronavirem.

7. Promění se podle vás struktura zájemců o firmy v Česku? Je nyní větší šance pro strategické nebo finanční investory?
Struktura zájemců se změní ve smyslu, že budou dominovat dobře kapitalizované entity. Subjekty pracující s velkou finanční pákou mohou být z trhu vytlačeny.

8. Zvýší se počet zahraničních investorů v Česku? Jak velkou část zájemců tvoří a jaký byl dosud jejich podíl na akvizicích v Česku?

Zájem byl jak ze strany zahraničních, tak domácích subjektů. Obecně lze očekávat, že apetit společností ze zemí nejsilněji zasažených COVID-19 pandemiologicky či ekonomicky krátkodobě poklesne.

Petr Kymlička, Moore Czech Republic, Partner

1. Jak byste popsal současný stav na trhu M&A v Česku?

V důsledku pandemie koronaviru se řada transakcí odložila nebo zpomalila, ale pouze velmi malé procento bylo definitivně ukončeno předčasně. V současné době se trh nachází ve stavu "vyčkávaní", kdy na jedné straně mnoho investorů (zejména finančních, ale též strategických) má připraveny zdroje pro očekávané výhodné nákupy, na druhé straně však majitelé firem většinou váhají s rozhodnutím o prodeji, neboť se obávají, že nedostanou požadovanou cenu. Ve druhém pololetí tohoto roku lze očekávat významný narůst transakcí především u společností, které byly posledními událostmi významně oslabeny a jejichž majitelé již nemají sílu je zachraňovat a znovu budovat.

Z našich rozpracovaných transakcí nebyla odložena či zrušena žádná, pouze v některých případech došlo ke zpomalení celého prodejního procesu (například v důsledku uzavření hranic). Očekáváme, že tento rok bude z pohledu počtu realizovaných transakcí pro nás rekordní; počet transakcí se bude pohybovat okolo 30. V prvním čtvrtletí tohoto roku jsme uskutečnili 10 transakcí, ve druhém čtvrtletí počítáme s dalšími 5 až 7 transakcemi.

3. Které obory byly nejčastějším cílem zájmu před koronovirem? Změní se to?

Profil realizovaných transakcí odpovídal struktuře české ekonomiky, tedy šlo převážné o střední a větší společnosti v oblasti zpracovatelského průmyslu, velmi často ve vazbě na automobilový průmysl. Neočekáváme podstatné změny v tomto směru ani ve druhé polovině roku, i když se nepochybně na trhu objeví celá řada společností z ohrožených odvětví (cestovní ruch, stravování, některé služby atd.).

4. Budou mít investoři na nákupy dostatek peněz? O kolik podle vás může klesnou ocenění firem?

Prostředky investorů, a to finančních, ale též strategických, jsou více než dostatečné, čekají jen na vhodnou příležitost. Ocenění firem, měřeno tržními multiplikátory ve vztahu k ukazateli EBITDA, klesne v průměru o jedno- až dvojnásobek, ale výrazně diferencovaně. U některých sofistikovanějších oborů, jako je např. průmyslová automatizace či informační a komunikační technologie, se ceny spíše udrží či dokonce vzrostou.

5. Jak se podle vás zachovají banky, které tvoří většinou základ pro financování akvizicí? Budou opatrnější? Jak velký problém to pro M&A prostředí v Česku může být?

Banky budou nepochybně opatrnější, ale opět výrazně diferencované. Je pravděpodobné, že akvizice v některých odvětvích nebudou financovat vůbec, nicméně s ohledem na klesající ceny právě v těchto odvětvích nebude pro řadu investorů problémem využít výhradně či dominantně vlastních zdrojů. Situace se v tomto směru stabilizuje nejdříve na přelomu let 2020 a 2021.

6. Jaký význam bude mít pro prodeje firem po koronaviru pokračující generační výměna ve firmách?

Faktor generační výměny, který byl před koronavirovou krizí rozhodujícím motivátorem transakcí především u menších a středních firem, nyní ustoupí poněkud do pozadí, jeho místo zaujme snaha o záchranu společností před kolapsem. Bude se však jednat o přechodný stav, který se během prvního pololetí příštího roku začne vracet k normálu.

7. Promění se podle vás struktura zájemců o firmy v Česku? Je nyní větší šance pro strategické nebo finanční investory?

Struktura transakcí se změní ve prospěch finančních investorů, kteří očekávají výhodné nákupy a jsou ochotni akceptovat vyšší míru rizika. Strategičtí investoři budou s akvizicemi více váhat a budou dobře zvažovat, zda si raději vytvoří rezervu na "horší časy", anebo dají přednost možná výhodné, avšak rozhodně riskantnější cestě akvizičního růstu.

8. Zvýší se počet zahraničních investorů v Česku? Jak velkou část zájemců tvoří a jaký byl dosud jejich podíl na akvizicích v Česku?

S ohledem na důsledky koronavirové krize je možné očekávat zvýšení zájmu především u finančních investorů s nadnárodní působností. Avšak obecně půjde spíše o zmenšení podílu zájmu ze zahraničí. Vzhledem k vyššímu riziku bude totiž pro úspěšnou investici, i když na první pohled velmi výhodnou, kritická znalost místních podmínek, což lépe splní tuzemští investoři.

9. Mohou české firmy vydělat na revizi dodavatelských řetězců? Odrazí se to i v akvizicích?

Strategičtí investoři budou možné akvizice velmi dobře zvažovat, avšak je velmi pravděpodobné, že jedním ze základních faktorů zde bude snaha o koncentraci a konsolidaci v rámci dodavatelských řetězců. Finančně silné a manažersky dobře vybavené tuzemské společnosti na tom tedy mohou skutečně vydělat.

Tomáš Kozubek, Tarpan Partners, Partner

1. Jak byste popsal současný stav na trhu M&A v Česku?

Chování všech (investorů, vlastníků, manažerů, bank) ovlivňuje úplně nová nejistota ohledně dalšího vývoje, s níž se zatím nikdo nesetkal. Má zásadní globální společenské, ekonomické a politické dopady, ovlivňuje prakticky vše ve stejný okamžik a další vývoj, intenzitu ani časování dopadu si nikdo netroufá odhadnout. Proměnných, se kterými musíte pracovat například při plánování scénářů, jejich pravděpodobností a dopadů do ocenění je mnohem více a rozptyl ve scénářích je obrovský. Firma může mít dnes určitou hodnotu, může ji však během několika měsíců úplně ztratit, nemusí být například schopna dopady současné situace kompenzovat ani v průběhu 5-ti let, nebo dokonce nikdy. Může být "drahá i za korunu". Ta nejistota v podstatě (až na výjimky) v řadě případů prakticky znemožňuje uzavírat standardní transakce.
Řada lidí, kteří o nich rozhodují si pak nedovolí podstoupit to obrovské riziko, že se za pár měsíců ukáže rozhodnutí jako chybné. Existují samozřejmě výjimky (oborově, typem situace atd.), ale je jich málo. Odhadem asi 20 až 25 procent standardních M&A situací se nyní krátkodobě dá rozumně uchopit, avšak postupně se budou rizika a nejistota snižovat nebo se s nimi naučíme pracovat a stanou se součástí výhledu, ovlivní hodnoty firem a transakcí a znovu se aktivita začne zvyšovat. Odhadujeme, že se tak stane během několika měsíců. V mezičase samozřejmě řada investorů bude vyčkávat a hledat spíše distress investiční příležitosti. Kde očekávají zásadně sníženou kupní cenu a výrazný upside, který odpovídá aktuálnímu riziku. Současně si investoři jak strategičtí tak finanční nechávají větší rezervy na potenciální problémy a potřeby dofinancovat již stávající activity, firmy a projekty. Tyto rezervy se take uvolni s poklesem nejistoty a rizikovosti budoucího vývoje. Privátní investoři, kteří pak mohou alokovat peníze libovolně, srovnávají aktraktivitu investice v různých segmentech (tříd aktiv) a například pokles akciových trhů a některé atraktivní příležitosti mohou vést k relokaci portfolia tímto směrem.

Dvě připravované transakce, které jsme měli před zahájením, jsme odložili. Nicméně běžící transakce pokračují téměř všechny. Je pravda, že prakticky všechny se vlivem současné situace zpomalily nebo jsou složitější na vyjednávání férových podmínek. Navíc ne vždy je to problém na straně kupujícího nebo investora. S ohledem na nejistotu v budoucích obdobích i výsledků letošního roku, může být i v zájmu prodávajících počkat nebo podmínky přejednat, aby současnou situaci zohlednily. Jedna transakce se dokonce dotáhla a podepsala tento měsíc za původních podmínek, které se dohodly ještě před začátkem března.

3. Které obory byly nejčastějším cílem zájmu před koronovirem? Změní se to?

Transakce probíhají napříč všemi obory a samozřejmě dle velikosti a struktury oborů je počet nebo velikost odlišná, ale statistiky jsou v tomto ohledu mírně zavádějící. Standardně vychází jako nejsilnější obory (mimo nemovitosti) výrobní firmy, spotřební zboží, energetika, technologické firmy nebo média. Objemově to často ovlivní několik velkých transakcí. Obecně je větších transakcí v ČR cca 250-300 ročně, ale statistiky často nezachytí menší nebo složitěji strukturované dohody.
Koronavirus krátkodobě může strukturu ovlivnit, ale spíše bych očekával snížení aktivity obecně, větší podíl distress transakcí v různých sektorech zasažených dopadem současné situace (pokud si udržely rozumně realistický výhled na přežití a obnovení hodnoty, což bohužel některé firmy pravděpodobně nenaplní) a větší aktivitu u sektorů, kde je výhled pozitivní nebo lépe předvídatelný – technologické firmy, e-commerce, zdravotnictví, IT nebo telco.

4. Budou mít investoři na nákupy dostatek peněz? O kolik podle vás může klesnou ocenění firem?

Samozřejmě peněz bude méně – ze všech výše uvedených důvodů – tvorba rezerv, relokace, horší dostupnost bankovního i jiného financování, snížení hodnoty majetku atd. Pokles hodnoty firem bude velmi odlišný dle sektorů a konkrétní situace firmy – v některých případech může zůstat ocenění prakticky nezměněné (vybrané sektory bez zásadního dopadu nebo dokonce mírně pozitivní dopad), pak u mírně zasažených firem dojde k poklesu, který bude více ovlivněn dlouhodobým dopadem a rizikem, nikoliv aktuální situací, byť může být velmi negativní – pokles může být v řádu nízkých desítek procent (20 až 30 procent). U nejvíce zasažených firem (strukturální změny, déle trvající dopad, zásadní krátkodobý a nízké marže, vysoké zadlužení atd.) může být hodnota dnes skutečně těžko vyčíslitelná a může se jednat o neprodejné firmy - pokud rizikově vážená budoucí hodnota není zásadně kladná, firmu dnes nekoupí nikdo ani za korunu a raději počká jak se situace vyvine během následujících měsíců, jak budou probíhat uvolňování opatření v ČR i ve světě, zda a jak proběhne na podzim případná druhá vlna, jak bude dané odvětví fungovat v roce 2021?

5. Jak se podle vás zachovají banky, které tvoří většinou základ pro financování akvizicí? Budou opatrnější? Jak velký problém to pro M&A prostředí v Česku může být?

Banky budou logicky v dané situaci konzervativnější, budou mít přísnější kritéria, nižší podíl financování, kapitál bude dražší – to vše negativně ovlivňuje jak valuace tak schopnost realizovat transakce. Domnívám se však, že to nebude primární problém pro M&A prostředí – pokud se transakce nestanou, bude to často z vážnějších strategických důvodů, než kvůli nedostupnosti bankovního financování.

6. Jaký význam bude mít pro prodeje firem po koronaviru pokračující generační výměna ve firmách?

To je zajímavá otázka a spojitost – zdánlivě to nesouvisí tolik, ale budou se zde kombinovat dva vlivy (i) u některých firem bude stávající vlastník ten nejlepší pro překonání krize a svůj možná plánovaný prodej / předání businessu, který budovat odloží s ohledem právě na šanci uspět a zvládnout vše dobře, (ii) jinde však negativní vývoj, stres a nejistota, která v některých oborech nezmizí během pár měsíců mohou rozhodnutí naopak urychlit. Celkový dopad těžko odhadovat – z pohledu ekonomiky bude důležité, aby firmy těžkým obdobím provedl jako vlastník a management někdo, kdo má nejlepší šance, aby to dobře zvládla. To bude velmi individuální.

7. Promění se podle vás struktura zájemců o firmy v Česku? Je nyní větší šance pro strategické nebo finanční investory?

Asi to nebude zásadní strukturální změna, ale logicky bude více strategických kupujících u firem, které fungují standardně nebo mají dočasný a řešitelný problém. Zatímco finanční a privátní investoři mohou více hledat příležitosti v distressu a restrukturalizacích firem více zasažených nebo na veřejných trzích.

8. Zvýší se počet zahraničních investorů v Česku? Jak velkou část zájemců tvoří a jaký byl dosud jejich podíl na akvizicích v Česku?

Můj odhad je, že se i vlivem současné situace a uzavření hranic minimálně krátkodobě naopak počet zahraničních investorů a obecně přeshraničních transakcí sníží. Podíl zahraničních investorů na transakcích byl historicky kolem 20 až 30 procent a celkový podíl přeshraničních kolem 50 procent (tedy včetně investic českých investorů v zahraničí). Obě kategorie pravděpodobně klesnou, stále budou investoři vnímat rizika jinde jako vyšší a méně kontrolovatelné včetně případného uzavření nebo omezení přeshraničního pohybu, což komplikuje jakékoliv post-akviziční období a možnost koupenou firmu kvalitně řídit.

9. Mohou české firmy vydělat na revizi dodavatelských řetězců? Odrazí se to i v akvizicích?

Tady bych očekával pozitivní dopad, protože aktuální situace ukázala, že na první pohled nízké náklady s sebou nesou větší riziko ve scénářích, které si opět dříve nikdo nepředstavoval. Nyní je do úvah určitým způsobem a s určitou pravděpodobností zahrnou a to zlepší relativní postavení lokálních dodavatelů (nejen z dané země) v mnoha ohledech a oborech.

Igor Mesenský, KPMG Česká republika, Partner

1. Jak byste popsal současný stav na trhu M&A v Česku?

Popsal bych to jedním slovem – nejistota. Prodávající ani kupující nyní neví, kde se pohybuje odpovídající úroveň ceny za společnost, protože se ještě nedostavily v plné míře dopady zastavení ekonomiky a velkou neznámou je spotřebitelské chování po uvolnění. Každý obor bude zasažen s jinou silou a zřejmě málokterý se vrátí na původní letovou hladinu.

V tomto roce jsme stihli uzavřít několik transakcí. To bylo ale do poloviny března. U několika dalších rozpracovaných transakcí pracujeme na tom abychom je uzavřeli do konce 2Q. Většina však byla odložena – zejména těch v počáteční fázi. Na druhou stranu jsme v poslední době získali několik nových atraktivních mandátů, se kterými vyjdeme ven během léta.

3. Které obory byly nejčastějším cílem zájmu před koronovirem? Změní se to?

Před krizí byl zájem o IT, zdravotnictví, strojírenství. Na tom krize nic zásadního nezmění – spíše se tyto obory stanou ještě atraktivnějšími. Automotive nebyl příliš atraktivní už ani před krizí.

4. Budou mít investoři na nákupy dostatek peněz? O kolik podle vás může klesnou ocenění firem?

Likvidita je nyní největší problém nejen pro akvizice ale i pro samotný provoz firem. S méně dostupným bankovním akvizičním financováním bude zřejmě i méně kapitálu pro PE. To samozřejmě povede k menšímu počtu investorů, následnému poklesu konkurence na straně kupujících a tím pádem k poklesu cen. 58 procent respondentů našeho nedávného průzkumu očekává snížení cen za společnosti 10 až 30 procent.

5. Jak se podle vás zachovají banky, které tvoří většinou základ pro financování akvizicí? Budou opatrnější? Jak velký problém to pro M&A prostředí v Česku může být?

M&A trhu se v posledních letech dařilo také proto, že bylo dostupné akviziční financování. Banky ho určitě budou poskytovat v omezenější míře, které se stane nedostupnějším, zejména pro české investory, kteří tyto zdroje používají nejčastěji.

6. Jaký význam bude mít pro prodeje firem po koronaviru pokračující generační výměna ve firmách?

Bude to podobné, jako při krizi 2008/2009, tj. kdo nestihnul z tohoto důvodu prodat do poloviny března, tak si zřejmě bude muset počkat, až se trh srovná, což může trvat dva roky i více.

Výjimkou budou ti, kteří se dostanou do tísně a prodávat budou muset nebo ti, kteří si řeknou, že 10 až 15 procent diskont na cenu dnes je lepší, než totéž, nebo jenom o málo více, než za dva až tři roky. Myslím si, že generační výměna bude stále hlavním motivem při prodejích i po této krizi. Jen majitelé firem jsou od minulé krize o 10 let starší.

7. Promění se podle vás struktura zájemců o firmy v Česku? Je nyní větší šance pro strategické nebo finanční investory?

S méně dostupným bankovním financováním bude méně investorů a to se dotkne zejména českých menších family offices. Očekával bych větší aktivitu PE. Strategičtí investoři nyní často řeší své vlastní problémy spojené s krizí.

8. Zvýší se počet zahraničních investorů v Česku? Jak velkou část zájemců tvoří a jaký byl dosud jejich podíl na akvizicích v Česku?

V posledních letech rostl význam českých investorů, kteří se podle mého odhadu podíleli na 50 až 60 procent transakcí. Oslabení české koruny nyní nahrává zahraničním investorům, pro které teď nákupy českých firem zlevnily. Jejich podíl by mohl vzrůst.

9. Mohou české firmy vydělat na revizi dodavatelských řetězců? Odrazí se to i v akvizicích?

Těžko zobecňovat – záleží na šikovnosti té které firmy.

Antonín Piskáček, Česká spořitelna, výkonný ředitel Corporate Finance

1. Jak byste popsali současný stav na trhu M&A v Česku?

Transakce se po prvotním úleku nezastavily, ale určitě je mezi prodávajícími i kupujícími větší opatrnost a větší vyčkávání. Platí to ale případ od případu, dvě stejné transakce v podobném oboru mohou dospět k rozdílnému výsledku. Existuje i pozitivní přístup, kdy majitelé a investoři vidí na trhu zajímavé příležitosti. Historicky už je tu navíc zkušenost z krize po pádu Lehman Brothers. Proto jsou investoři připraveni a čekají, že ceny půjdou dolů.

Některé transakce se opravdu zastavily a klient nám řekl, že se v ní vrátíme za několik měsíců. Řada obchodů ale pokračuje původního harmonogramu a dostáváme indikativní nabídky. Poměrově je u přibližně poloviny případů zpomalení a je jedno, jestli jsme na kupující nebo prodávající straně.

3. Které obory byly nejčastějším cílem zájmu před koronovirem? Změní se to?

Kopíruje to strukturu české ekonomiky, tedy výrobní obory a energetika. Loni se zajímavě rozjížděl trh s fotovoltaikami, ještě před kovidem se na něm ale kvůli regulatorním výpadům objevila nejistota. I teď se na něm ale dějí zajímavé věci. A hodně se bude dít ve službách. Určitě se bude dělat hodně obchodů v digitalizaci a e-commerce, protože si firmy uvědomují jejich důležitost. Pořád je tu ale jádro, které reflektuje strukturu české ekonomiky. Atraktivní bude sázka na sektory po krizi. Zvýší se počet oportunistických transakcí, kdy firmy zjistí, že to samy nezvládnou. Ti, kdo přežijí krizi se budou poohlížet po svých konkurentech.

4. Budou mít investoři na nákupy dostatek peněz? O kolik podle vás může klesnou ocenění firem?

Před covidem měla spousta českých firem našlápnuto, stávaly se významnými evropskými hráči a samy nakupovali v zahraničí. Pořád jsou ale často kapitálové hůře vybavené, než ty zahraniční. Proto jim peníze na případné akvizice mohou dojít rychleji. Určitě se zvýší váha finančních investorů, kteří sedí na penězích. Kromě tradičních etablovaných private equity investorů vzniklo v posledních letech hodně velkých nebo menších familly officů založených lidmi, kteří předtím vydělali peníze. Jejich váha jednoznačně poroste.
Pokud jde o ocenění, bude se lišit podle sektorů a jak u nich budou investoři reflektovat míru rizika. Nejen nyní, ale také do budoucna. Za minulé krize kleslo ocenění firem o dvojnásobek až trojnásobek EBITDA. Z oborů je otazník u zábavy a volného času, doprav nebo real estate. Tam bude zajímavé, jak je zasáhne přesun byznysu do on-line. Dobré ocenění si udrží všechno co souvisí s digitalizací. Nejde jen o e-commerce, ale celé podhoubí digitalizace, což se týká firem, které jí umí dělat. Tam není důvod, aby šla valuace dolů. Podobně bude pozitivní sentiment vůči anticyklickým oborům. Naopak hodně pod tlakem bude automotive, kde si řada firem užívala boomu a neuvažovala o prodeji. Bude se to týkat zejména některých dodavatelů, kteří pracují s minimální marží. Covid jen prohloubil strukturální problémy, které už začaly předtím.

5. Jak se podle vás zachovají banky, které tvoří většinou základ pro financování akvizicí? Budou opatrnější? Jak velký problém to pro M&A prostředí v Česku může být?

Banky jsou plaché laně, které se bojí rizika. Což je v podstatě dobře, protože díky tomu je český bankovní sektor tak zdravý. Ale je důležité říci, že akviziční financování se nezastavilo. Banky budou firmy určitě více zkoumat ohledně bezprostředních a dlouhodobých dopadů covidu. Banky si pokládat otázku, jak jednotlivé firmy i sektor dokáží zvládnout dlouhodobější trendy nastolené covidem. Je možné, že pokud bude vakcína na covid, tak se to opět zmízí. Opatrnost ale zůstane.

6. Jaký význam bude mít pro prodeje firem po koronaviru pokračující generační výměna ve firmách?

Majitelé a zakladatelé firem jsou logicky přesvědčení, že jsou pro zvládnutí krize ti nejlepší, protože firmu vybudovali a udělali. I když mají často velice schopné děti, tak si myslím, že krize generační obměnu spíše zpomalí. Některé prodeje to odloží.

7. Promění se podle vás struktura zájemců o firmy v Česku? Je nyní větší šance pro strategické nebo finanční investory?

Zvýrazní se role finančních investorů. Zájem ale zůstane i u stratégů, protože v krizi bude více vidět výhoda koncentrace. U strategických investorů bude klíčové, jak moc se jim teď propadnou tržby a nové zakázky. Některé firmy, s nimiž jsme v kontaktu, potvrzují propad v dubnu, ale na květem už mají zakázky a vypadá to lépe. Pokud přijde rychlé zotavení, udrží se i akvizice stratégů.

8. Zvýší se počet zahraničních investorů v Česku? Jak velkou část zájemců tvoří a jaký byl dosud jejich podíl na akvizicích v Česku?

Proti sobě jde několik trendů. Některé zahraniční firmy začnou přehodnocovat strategii a stáhnou se z regionu. To už přišlo po Lehmanech, kdy se prodávali i dceřinné firmy v Česku, které dobře fungovaly, ale dělalo se to v rámci strategického rozhodnutí. Akvizice za podporuje větší kapitálová síla, což může svádět k nákupům. My jsme většinou v poslední době řešili transakce mezi Čechy nebo nákupy českých firem v zahraničí. Podíl zahraničních firem může vzrůst, ale většina to nebude.

9. Mohou české firmy vydělat na revizi dodavatelských řetězců? Odrazí se to i v akvizicích?

Tady vidím pro českou ekonomiku velkou příležitost. Návrat zpět na Západ začal už před krizí, protože v Číně se zvýšily mzdy, zvýšily se i dopravní náklady. Velkou roli hraje i obrovská neflexibilita čínských výrobců, kde musíte v březnu objednat zboží pro vánoční sezonu. Covid tuhle nespolehlivost a netransparentnost jen urychlil a vybrané části výroby už se vracejí zpět. Samozřejmě pokud má někdo byznys postavený na tom, že šetří každý halíř, nemůže vyrábět jinde než v levné destinaci, ať už je to Čína, Vietnam nebo Bangladéš. U firem, které braly z Číny je menší část vstupů je ale hledání alternativy realitou. Česko je stále ještě brané za zemi, která je levná a může z toho těžit. Ještě více ale země dále na východ. Třeba se z Ukrajiny stane nová evropská Čína. Přímo v akvizicích to může proběhnout tak, že se kooperace promění v kapitálový vstup. Řešíme zrovna jeden případ, kdy zahraniční investor takto uvažuje a chce mít viditelnějšího a pochopitelnějšího producenta.

HN: Pandemie v Česku zbrzdila i fúze a akvizice. Je cítit opatrnost a nejistota, shodli se odborníci v anketě HN, 21.5.2020

Seznam respondentů:

Contact us

+420 224 835 730

Meet our local team

Discover our offices

Or use our contact form