Novinky.cz: Jaké daňové povinnosti mají studenti, 3.5.2020

Studenti v praxi vyplňují daňové přiznání nejčastěji z důvodu práce v některém měsíci současně pro dva zaměstnavatele, výkonu samostatné výdělečné činnosti nebo kvůli nároku na vratku daně při práci na dohodu o provedení práce. Vláda posunula termín pro odevzdání daňového přiznání u daně z příjmu a úhradu daně drobným podnikatelům a fyzický osobám o tři měsíce.

Vyplnit daňové přiznání musí i studenti, kteří pracovali například pouze během letních prázdnin, ale pro více zaměstnavatelů současně, přičemž jim z obou zaměstnání byla odvedena zálohová daň z příjmů. Tedy šlo o dohodu o provedení práce u zaměstnavatele, kde neměli podepsáno „Prohlášení“, odměna činila více než 10 tisíc korun měsíčně nebo v rámci jiného zaměstnání bez podepsaného „Prohlášení“ s odměnou vyšší než 2 500 korun, popř. od 1. dubna 2019 s příjmem vyšším než tři tisíce korun měsíčně).

„Studenti mající pouze příjmy ze zaměstnání vyplní dvoustránkový daňový formulář a od všech zaměstnavatelů si vyžádají potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2019,“ říká Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Nárok na slevy

V daňovém přiznání uplatní všichni studenti daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 korun, a to bez ohledu na počet měsíců, po které pracovali nebo podnikali. Rovněž uplatní i slevu na studenta. Za celý kalendářní rok 2019 mu náleží ve výši 4020 korun.

Daňoví poplatníci, kteří splňovali statut studenta pouze po část roku, například během roku 2019 ukončili studium na vysoké škole, uplatní slevu na studenta v poměrné výši. Při splnění zákonných podmínek uplatní i další daňové slevy nebo nezdanitelné položky jako ostatní daňoví poplatníci.

„Při uplatnění slevy na poplatníka a slevy na studenta za celý rok se neplatí daň z příjmu až do ročního základu daně ve výši 192 400 korun, i při nulové daňové povinnosti je však nutné podat daňové přiznání,“ dodává Ivanco.

Kdy dostanou vratku

Vyplnění daňového přiznání je výhodné pro studenty, kteří si v některých měsících roku 2019 přivydělávali na dohodu o provedení práce, přičemž neměli u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani a hrubá měsíční odměna byla 10 tisíc korun a méně. V takovém případě jim totiž byla zaměstnavatelem odvedena 15procentní srážková daň z příjmů. „Když je roční daňová povinnost nulová, tak lze obdržet sraženou daň z příjmů po podaném daňovém přiznání zpět,“ vysvětluje Ivanco.

Příklad

  • Slečna Jitka (studentka VŠ) pracovala v letních měsících roku 2019 pro více zaměstnavatelů současně.
  • Hrubá měsíční odměna u každého zaměstnavatele činila 10 tisíc korun a u žádného zaměstnavatele neměla podepsáno prohlášení k dani.
  • Z každé odměny jí byla odvedena srážková daň ve výši 1500 korun.
  • Celkem bylo slečně Jitce sraženo 7500 korun. Po podaném daňové přiznání obdrží celou částku 7500 korun zpět.

Pozor na vyplnění přehledů

Studenti vykonávající samostatnou výdělečnou činnost musí kromě daňového přiznání vyplnit i přehledy o příjmech a výdajích pro OSSZ a svoji zdravotní pojišťovnu.

Při studiu se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, což znamená, že nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu u hlavní činnosti. Roční sociální pojištění je při nízkém hrubém zisku nulové, neboť při zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2019 do částky 78 476 korun se sociální pojištění vůbec neplatí.

Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku se však limit poměrně snižuje.

„Zdravotní pojištění se platí vždy i při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, a to ze skutečného zisku. Například při ročním zisku 25 tisíc korun činí roční pojistné z vedlejší činnosti 1688 korun,“ vypočítává Ivanco.

Příklad

  • Student VŠ Jan po celý rok 2019 podnikal. Hrubý zisk činí 72 222 korun.
  • Na dani z příjmu fyzických osob z důvodu uplatnění daňových slev nezaplatí nic, na sociálním pojištění rovněž nezaplatí nic, neboť hrubý zisk je do limitu.
  • Roční zdravotní pojištění potom činí 4875 korun, sazba zdravotního pojištění je 13,5 procenta z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu, čili zisku studenta Jana.