Zpětný finanční leasing z pohledu DPH ve světle judikatury

Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) se nedávno během Koordinačního výboru č. 592/23.03.22 (dále jen „Výbor“) vyjádřilo k uplatňování DPH u zpětného leasingu, čímž byla definitivně změněna mnoho let zažitá praxe, kdy se na zpětný finanční leasing pohlíželo jako na dvě samostatná vzájemně poskytovaná plnění.

Zpětným leasingem se obecně rozumí situace, kdy jeden subjekt, zpravidla leasingová společnost, pořídí od jiné osoby předmět leasingu s tím, že tento majetek pronajme obratem zpět na základě smlouvy o leasingu.

Uvedenou situací se v minulosti zabýval Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí C-201/18 Mydibel SA (dále jen „Rozhodnutí“), jehož závěry jsou blíže rozvedeny v navazujícím textu. Znát závěry Rozhodnutí je velmi důležité, neboť dle GFŘ jsou plátci DPH povinni se těmito řídit nejpozději u smluv uzavíraných po dni zveřejnění Výboru, kdy jiný přístup již není nadále tolerován. 

Společnost Mydibel SA (dále jen „Mydibel“), jako vlastník několika nemovitostí, uzavřela s finanční institucí smlouvu o zřízení zákupního práva (obdoba českého práva stavby) na dobu 99 let po okamžitém zaplacení sjednané částky s tím, že zároveň uzavřela smlouvu o leasingu předmětných nemovitostí zpět se zmíněnou finanční institucí. Mydibel tak měla právo užívat dotčené nemovitosti na pevně stanovenou dobu za čtvrtletní nájemné, které v celkovém součtu jednotlivých splátek odpovídalo sjednané částce za zřízení zákupního práva zvýšené o úroky a poplatky. Po skončení leasingové smlouvy měl Mydibel možnost nemovitosti zpět odkoupit.

Přestože se SDEU v Rozhodnutí primárně zabýval opravou dříve uplatněného odpočtu DPH při technickém zhodnocení předmětných nemovitostí, vyjádřil se rovněž k otázce DPH u zpětného finančního leasingu.

V návaznosti na předchozí judikaturu nejprve připomněl, že pojem dodání zboží není ekvivalentem převodu vlastnictví dle vnitrostátní úpravy, ale zahrnuje veškeré převody hmotného majetku jednou stranou opravňující druhou stranu k faktickému nakládání s ním jako vlastník.

V kontextu pojmu dodání zboží se SDEU zabýval tím, zda je poskytnutí zákupního práva a zpětného poskytnutí leasingu nemovitostí nutné posuzovat odděleně nebo společně. Uvedl, že transakce zpětného finančního leasingu představuje z pohledu zúčastněných stran výhradně finanční operaci za účelem navýšení finančních prostředků společností Mydibel, neboť předmětné nemovitosti zůstaly v její držbě nepřetržitě a byly trvale užívány pro účely zdanitelných plnění, a to před zpětným finančním leasingem i po něm. Z toho lze usuzovat, že zpětný finanční leasing je v daném případě jedinou operací a nelze tuto transakci kvalifikovat jako dodání zboží, neboť finanční instituce nemohla nakládat s nemovitostmi jako vlastník (s výhradou ověření daných skutečností předkládajícím soudem).

V souladu se závěry SDEU je možné uzavřít, že u operací zpětného finančního leasingu je vždy nutné individuálně posoudit, zda dochází ke vzájemnému plnění mezi budoucím leasingovým nájemcem a leasingovou společností nebo dochází pouze k jediné transakci, kdy leasingová společnost poskytuje leasingovému nájemci finanční službu (osvobozenou bez nároku na odpočet).

Nesprávná kvalifikace DPH u zpětného finančního leasingu má významné dopady na oba zúčastněné subjekty, tj. leasingovou společnost i leasingového nájemce.

Budete-li mít k výše uvedenému jakékoli dotazy, jsme připraveni Vaši konkrétní situaci diskutovat.

Autoři:

Radka Dubnová, Manažerka daňového oddělení

Petr Drahoš, Senior manažer daňového oddělení 

Chcete se dozvědět víc?