Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD)

Přehled reportovacích povinností dle CSRD v roce 2025

CSRD se již v roce 2024 dotkla na území České republiky pár desítek subjektů. Stěžejním rokem v tomto ohledu bude však rok letošní, který je z pohledu reportování udržitelnosti v EU významným a zátěžovým rokem. První reporty těchto firem, jejichž zveřejnění očekáváme během jara a léta 2025, poslouží jako benchmark pro firmy následující.

Rok 2025 bude pro velké množství evropských společností(1) prvním finančním rokem, za který budou povinny sestavit zprávu o udržitelnosti v souladu s požadavky směrnice CSRD.

Zatímco pro řadu z nich není vykazování udržitelnosti úplnou novinkou, a tedy pro ně tento úkol bude značně snazší, jsou i takové firmy, které s ničím podobným doposud žádnou zkušenost nemají a budou se s tím muset popasovat vůbec poprvé.

Rok 2025 se konkrétně týká velkých korporací, které současně naplní dvě ze tří následujících kritérií(2):

a) roční úhrn čistého obratu ve výši min. 50 mil. EUR,

b) průměrný počet zaměstnanců 250,

c) výše aktiv přesahující 25 mil. EUR.

Nicméně rokem 2025 to však zdaleka nekončí. V příštím roce je předpokládáno, že budou poprvé reportovat malé a střední kótované podniky (LSME). O dva další roky později, tedy v roce 2028, začnou s implementací společnosti usídlené mimo EU splňující povinná kritéria.

Co vás čeká při přípravě nefinančního (ESG) reportu?

Zpracovat ESG report, tak aby byl v souladu s veškerými požadavky směrnice a obsahoval povinné náležitosti, není lehkým úkolem. Oproti předchozím rokům, kdy firmy vydávaly zprávy o udržitelnosti s rozdílnou strukturou i obsahem, nyní je na základě regulace dáno, co všechno ESG report musí obsáhnout. Jednotlivé náležitosti jsou níže popsány.

Analýza dvojí významnosti

Analýza dvojí významnosti (materiality) je základním kamenem ESG reportingu a výchozím bodem ESG reportingu. Jedná se o proces směřující k jasné identifikaci témat, která jsou pro vykazující subjekt významná, a konkrétním datům a informacím, které bude muset firma v podnikové zprávě o udržitelnosti obsáhnout.

Významnost (materialita) je nově posuzována ze dvou úhlů pohledu, což je pro reportující subjekty novinkou. Podnik posuzuje dopady své podnikatelské činnosti a dodavatelsko-odběratelského řetězce na lidi, okolní komunity a životní prostředí - tzv. impact materiality. Vedle toho stojí tzv. financial materiality, tedy finanční významnost. V rámci tohoto kroku podnik uvažuje, jak se udržitelné faktory promítají do jeho finanční stability. Pokud negativně, pak hovoříme o rizicích či pozitivně, kdy se jedná o příležitosti.

Součástí je i mapování hodnotového řetězce a stakeholder engagement, neboli zapojení a spolupráce se zainteresovanými subjekty společnosti a jejich zapojení do procesu hodnocení významnosti.

GAP analýza reportovaných dat a nastavení sběru dat

Po zpracování dvojí významnosti firma již ví, jaké jsou její významné dopady, rizika a příležitosti, a tedy i jaká témata a podtémata ESRS standardů jsou pro její reporting relevantní. V této fázi porovnává požadavky jednotlivých indikátorů a požadavků na zveřejnění se svým dosavadním reportingem s cílem ověřit, zda je společnost schopna tyto požadavky ve struktuře definované standardy naplnit, anebo bude ve svém reportingu muset provést změny. Nepochybně najde i taková data, která v dosavadním reportingu dosud zahrnuta nebyla a bude třeba jejich monitoring nastavit vůbec poprvé.

Indikátory, které vzejdou z dvojí materiality jako povinné, tedy materiální, je zapotřebí následně začít sbírat a to ideálně v podobě automatizovaného sběru. Je na společnosti, zda zvolí již existující nástroj pro reporting určený, anebo vlastní interní řešení, ať už v podobě manuálního sběru nebo vytvoření vlastního interního nástroje.

Report EU Taxonomie

Nařízení EU 2020/852(3) vstoupilo v platnost v červenci roku 2020 a je součástí povinností vyplývajících pro subjekty, které povinně připravují ESG report podle směrnice CSRD. Okruh dotčených subjektů jde tedy ruku v ruce s rozsahem stanoveným pro CSRD.

EU Taxonomie představuje klasifikační systém, pomocí něhož můžeme identifikovat udržitelné činnosti podniku a tedy jednoznačně odlišit ty udržitelné od těch neudržitelných. Nařízení má za cíl nasměrovat soukromé investice do činností, které jsou nezbytné k dosažení klimatické neutrality a pozitivního dopadu na životní prostředí nejen v Evropské unii. Nařízení má rovněž za cíl přispět k eliminaci greenwashingu jasnou definici udržitelnosti.

Pro možnost identifikovat hospodářskou aktivitu jako udržitelnou, je nutné, aby současně naplnila čtyři základní podmínky:

1.Významně přispívá k jednomu ze šesti environmentálních cílů2.Nezpůsobuje podstatnou újmu žádnému z ostatních pěti cílů (princip „do no significant harm“, DNSH)
3.Splňuje technická screeningová kritéria4.Splňuje minimální sociální záruky (minimum safeguards)

EU Taxonomie definuje šest environmentálních cílů, konkrétně:

1.Zmírňování změny klimatu 2.Adaptace na změnu klimatu 
3.Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů 4.Přechod na oběhové hospodářství 
5.Prevence a omezování znečištění 6.Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Firmy jsou povinny ve své Výroční zprávě uvést přehled následujících taxonomických KPIs:

  • obrat ze způsobilých a souladných aktivit,
  • CapEx ze způsobilých a souladných aktivit,
  • OpEx ze způsobilých a souladných aktivit.

Příprava a audit zprávy o udržitelnosti

Finálním výstupem celého výše popsaného procesu je vyhotovení Zprávy o udržitelnosti ve struktuře a rozsahu stanoveném platnou legislativou. Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem Výroční zprávy a spolu s Výroční zprávou podléhá auditu. Oproti finanční části prozatím platí, že audit nefinanční (ESG) části bude probíhat pouze v rozsahu ověření s omezenou jistotou (limited assurance) a to do roku 2028. Následně je očekáván přechod na ověření s přiměřenou jistotou (reasonable assurance).

Pro další informace doporučujeme věnovat pozornost následujícím publikacím, které se věnují zmíněným úkolům ve větším detailu.

---

(1) Odhaduje se cca 50 tisíc subjektů v rámci Evropské unie. 

(2) a) roční úhrn čistého obratu 1 200 000 000 Kč, b) průměrný počet zaměstnanců 250, c) výše aktiv přesahující 600 000 000 Kč.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (nařízení o taxonomii).

Aktuální ESG Newslettery

Průvodce EU taxonomií

Průvodce Směrnicí o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti 

Žádost o nabídku

Document

Směrnice pro přípravu Zprávy o udržitelnosti

Chcete se dozvědět víc?