NSS potvrdil možnost uplatnění vyšší slevy na dani z titulu investičních pobídek v dodatečném daňovém přiznání

Aktuální případ

V daném případě se daňový subjekt, který obdržel příslib invenčních pobídek v podobě slevy na dani z příjmů právnických osob dle § 35b zákona o daních z příjmů, v řádných daňových přiznáních za roky 2014 a 2015 uplatnil výši slevy na dani tak, že výsledná daň byla vždy nula. Později se daňový subjekt rozhodl podat za uvedená období dodatečná daňová přiznání. V nich uplatnil nižší odpočet na podporu výzkumu a vývoje, čímž zvýšil základ daně. Zároveň zvýšil také slevu na dani podle § 35b zákona o daních z příjmů tak, aby výsledná daň byla nula. Specializovaný finanční úřad, který byl jeho příslušným správcem daně, však dodatečné zvýšení slevy na dani neuznal a doměřil daň ze základu daně zvýšeného v dodatečných daňových přiznáních za zohlednění slevy na dani pouze ve výši uplatněné v řádném daňovém přiznání.

Omezení dodatečného zvýšení slevy na dani

Ustanovení § 35b odst. 1 zákona o daních z příjmů stanoví, že hodnota S1, z níž se vypočítává výše slevy na dani, se nezvyšuje, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost. Obdobně pak podle ustanovení § 35a odst. 1 zákona o daních z příjmů se výše slevy na dani se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost.

Specializovaný finanční úřad a po něm i Odvolací finanční ředitelství předmětné ustanovení vyložily tak, že výši uplatňované slevy na dani nelze v dodatečném daňovém přiznání zvýšit, protože v rámci dodatečného daňového přiznání dochází k navýšení základu daně. Podle nich nebylo smyslem zákona umožnit dodatečné uplatňování vyšší slevy na dani z titulu investičních pobídek, i když tento záměr nebyl v zákoně správně vyjádřen.

NSS argumenty finanční správy neuznal. Konstatoval, že z jazykového výkladu zákona je zřejmé, že omezení dodatečného zvýšení slevy na dani se uplatní pouze v případě, že došlo k doměření vyšší částky daně. To může nastat, pokud je daňovému subjektu dodatečně doměřena vyšší daň na základě daňové kontroly nebo na základě dodatečného daňového přiznání, a daňový subjekt následně podaným dodatečným daňovým přiznáním chce doměřenou vyšší částku daně eliminovat uplatněním vyšší slevy na dani.

NSS také poukázal na to, že možnost uplatnění vyšší slevy na dani v dodatečném přiznání byla v minulosti potvrzena i stanoviskem Koordinačního výboru komory daňových poradců z roku 2007, i v komentářové literatuře. Podle NSS tyto výklady odpovídají účelu samotného institutu dodatečného daňového přiznání. Možností uplatnit vyšší slevu na dani v dodatečném daňovém přiznání se příjemce investičních pobídek pouze dostává do stejného postavení, v jakém by byl, pokud by správné údaje uvedl již v řádném daňovém přiznání.

Rozsudek: 2 Afs 118/2022 – 53

Autorka článku:

Pavla Vítková, manažerka daňového oddělení