Vyslání řídících pracovníků z mateřské společnosti a jeho vliv na metodiku převodních cen

V tomto rozsudku se mj. řešila otázka vlivu vyslání zaměstnanců zahraniční mateřské společnosti do pozic vrcholného managementu české dceřiné společnosti na funkční profil dceřiné společnosti. Správce daně totiž zpochybnil plnohodnotný funkční profil dceřiné společnosti pouze na základě skutečnosti, že pozice vrcholného managementu byly obsazeny zahraničními pracovníky vyslanými mateřskou společností na základě mezinárodního pronájmu pracovní síly („IHOL“).

Správce daně tedy automaticky považoval přítomnost vyslaných zaměstnanců v řídících funkcích dceřiné společnosti za důkaz, že společnost je subjektem s omezenými funkcemi, neboť mateřská společnost prostřednictvím vyslaných zaměstnanců fakticky vykonávástrategické řízení dceřiné společnosti.

Připomeňme, že překlasifikace z plnohodnotné entity na subjekt s omezenými funkcemi má pro společnost z pohledu metodiky převodních cen závažné dopady, neboť subjekt s omezenými funkcemi by měl v průběhu času dosahovat stabilní úrovně ziskovosti (v rámci fixovaného tržního intervalu) a neměl by dosahovat ztrát (příp. jen ve zcela výjimečných případech).

V uvedeném případě proto správce daně přehodnotil metodiku převodních cen používanou dceřinou společností (která byla založena na premise jejího plnohodnotného funkčního profilu) a doměřil daň s argumentem, že jí dosažená ztráta nebyla výsledkem jejího samostatného podnikání, ale součástí skupinové strategie.

Krajský soud tento názor správce daně potvrdil a konstatoval, že „ve shodě s jeho názorem lze samotnou účast zaměstnanců mateřské společnosti, resp. jejich vyslání mateřskou společností, a jejich rozhodování u dceřiné společnosti, vyhodnotit jako uplatňování vlivu mateřské společnosti na dceřinou společnost.“

Rozsudek je proto důležitým varováním pro české společnosti, jejichž pozice vrcholového managementu jsou obsazeny vyslanými zaměstnanci z mateřské (či jiné spřízněné) společnosti. Je třeba vnímat, že správce daně bude v takovém případě na dceřinou společnost pravděpodobně pohlížet jako na subjekt s omezenými funkcemi se všemi důsledky z toho pramenícími (viz výše). Správné nastavení řídících procesů a s tím související metodiky převodních cen, včetně řádně zpracované TP dokumentace, jsou proto klíčem k minimalizaci daňových rizik.

Proti rozsudku Krajského soudu byla podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, což může právní posouzení diskutované otázky ještě zvrátit. Přesto je vhodné výše popsaný přístup správce daně vnímat jako možný trend a prověřit, zda obdobné uspořádání nepředstavuje riziko i ve Vaší společnosti.

Autoři:

Vít Fritsche, Manažer daňového oddělení

Michaela Miarková, Senior konzultantka daňového oddělení