Novela zákona o účetnictví – funkční měna

Funkční měna – základní definice

Funkční měnou, která může být měnou účetnictví, se rozumí jiná (cizí) měna, pokud se jedná o euro, americký dolar nebo britskou libru.

Novelizovaný zákon o účetnictví definuje funkční měnu jako „měnu primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí“. Definičně bude tedy funkční měna podle českého zákona shodná s funkční měnou v IFRS (IAS 21). Rozdíl proti IFRS zůstává prozatím především v dobrovolnosti – i ty české účetní jednotky, jejichž funkční měnou fakticky je cizí měna, mohou zůstat u české koruny jako měny účetnictví. Dalším rozdílem je limitace funkční měny na euro, dolar a libru a nemožnost přejít na funkční měnu v průběhu účetního období.

Výhody funkční měny

Mezi hlavní výhody patří eliminace kurzových rozdílů a některých důvodů pro realizaci různých derivátových zajištění měnových rizik.

Možnost přechodu na funkční měnu

Přechod na funkční měnu je, jak uvádíme výše, dobrovolný, účetní jednotky ale musí doložit, že jsou splněny podmínky pro tento přechod (primární ekonomické prostředí). Změnu lze provést pouze k prvnímu dni účetního období. Zpětný přechod na českou korunu lze také provést pouze k prvnímu dni účetního období, ale pouze za podmínky, že cizí měna používaná dosud jako funkční měna přestala být měnou funkční (a to je nutné prokázat).

Při přechodu na funkční měnu se bude postupovat podle prováděcí vyhlášky – konečné zůstatky účtů budou pro stanovení počátečních zůstatků účtů přepočteny obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období. Zde bychom rádi upozornili, že tento postup neumožní účetním jednotkám, které účtují v české měně a současně mají nastavenou interní funkční měnu pro IFRS např. v eurech nastavit stejné cizoměnové hodnoty nepeněžních aktiv a dluhů pro účely českého statutárního účetnictví a IFRS.

Přechod na funkční měnu vyvolá i přepočet údajů za minulé účetní období uvedené v účetní závěrce za období, ve kterém bude poprvé použita funkční měna – postup přepočtu stanoví také prováděcí vyhláška.

Daňové dopady zavedení funkční měny

Daňové předpisy na novelu zákona o účetnictví, která se týká funkční měny, prozatím příliš nereagují. Nadále bude povinnost vést a vykazovat DPH, odvádět daň ze mzdy a pojistné pouze v českých korunách.

Daň z příjmů právnických osob by mělo být v budoucnu možné nejen hradit ve funkční měně, ale umožněno bude i podávat daňové přiznání kompletně vyplněné ve funkční měně. Prozatím ale bude nutné vyplnit daňové přiznání v korunách. Pokud bude platba uskutečněná ve funkční měně, nebudou podle novely daňového řádu vznikat přeplatky ani nedoplatky na dani z titulu kurzových rozdílů.

Pro přepočty z funkční měny do korun se budou v účetnictví používat kurzy vyhlášení ECB, FED apod., nikoliv ČNB. Pro daňové účely se ale daňově relevantní položky budou přepočítávat většinou kurzem ČNB pro poslední den daného zdaňovacího období.

Obecně lze říci, že přestože zavedení možnosti vedení účetnictví ve funkční měně je jistě vítanou novinkou, je potřeba zůstat při úvahách o jejím využití obezřetný. Prováděcí vyhlášky dosud nejsou k dispozici a účetní jednotky budou muset mít k dispozici detailní argumentaci prokazující, že zvolená měna je skutečně měnou funkční. Na to pak samozřejmě musí reagovat účetní a reportovací systém účetní jednotky. Pokud by účetní jednotky chtěly na funkční měnu přejít již od příštího roku, musí být tato informace uvedena již v účetní závěrce za rok 2023.

Autorka článku:

Olga Těhlová, senior konzultantka daňového oddělení