Novela zákona o DPH 2025 – část II.

V předchozím vydání Forvis Mazars Tax View jsme se věnovali plánovaným změnám zákona o DPH (dále jen „ZDPH“), které by měla přinést novela (sněmovní tisk 726) s účinností od 1. ledna 2025. V této druhé části bychom rádi pokračovali v informování o této novele s tím, že se již ale zaměříme na změny, které budou účinné v pozdějším časovém horizontu.

V polovině roku 2025 dojde k významným změnám v oblasti nemovitých věcí, od počátku roku 2026 nastanou změny u vývozu zboží cestujícími ze třetích zemí, osvobození finančních činností a dojde k zavedení institutu vrácení bezdůvodně zaplacené daně. Od počátku roku 2027 pak dojde ke zrušení opatření zavedeného v rámci loňského konsolidačního balíčku, které omezuje výši odpočtu u pořízených vybraných osobních automobilů. Vzhledem k velkému rozsahu změn níže komentujeme pouze změny nejvýznamnější, a to mnohdy s určitou mírou zjednodušení.

Nemovité věci

S účinností od 1. července 2025 dojde ke změně podmínek pro osvobození dodání nemovitých věci a dále i k úpravě definic jednotlivých pojmů. Cílem většiny změn je sblížit českou právní úpravu s judikaturou Soudního dvora EU. Nejvýznamnější změnou v oblasti nemovitých věcí tak bude zrušení pětiletého časového testu pro osvobození a zavedení principu zdanění pouze prvního dodání nemovité věci uskutečněného do konce 23. kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k dokončení stavby nebo v němž došlo k její podstatné změně, kterou nově bude  změna, jejímž cílem je změna využití nebo podmínek  obývání dané stavby, pokud náklady na tuto změnu přesáhnou 30 % základu daně při jejím dodání. Do tohoto limitu se budou zahrnovat výlučně náklady vynaložené osobou, která nemovitou věc dodává.

Dále dojde k úpravě definice stavby pro bydlení, která již nebude přebírat definici ze stavebního zákona, nýbrž bude navázána na údaje zapsané v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

Nadále se bude uplatňovat snížená sazba u dodání staveb pro sociální bydlení či poskytnutí stavebních nebo montážních prací na dokončené stavbě pro bydlení nebo sociální bydlení, avšak změní se definice toho, co stavba pro sociální bydlení je. 

Změna nastane u definice bytového domu pro sociální bydlení, kde nově postačí, když bude více než polovina podlahové plochy tvořena prostorem pro sociální bydlení (doposud se stavba bytového domu za stavbu pro sociální bydlení nepovažovala, pokud se v ní nacházel byť jen jediný obytný prostor přesahující 120 m²). Obdobně se bude postupovat v případě dalších v zákoně vyjmenovaných staveb pro sociální bydlení (např. zařízení sociálních služeb, hospic apod.), kdy ke kvalifikaci celé dané stavby jako stavby pro sociální bydlení postačí, když vyjmenované obytné prostory pro sociální bydlení budou tvořit alespoň 50 % celkové podlahové plochy.

Zákon o DPH vyjmenovává v § 36a specifické případy, ve kterých se mezi zákonem vyjmenovanými osobami jako základ daně uplatní cena obvyklá. Jedná se o situace, kdy je skutečná úplata za zdanitelné plnění mezi spojenými osobami nižší než cena obvyklá, a příjemce plnění nemá plný nárok na odpočet nebo v případě, kdy by odchýlení skutečné úplaty od ceny obvyklé mohlo potenciálně vést k umělému navýšení krátícího koeficientu, a to prostřednictvím nadhodnocení úplaty za zdanitelné plnění nebo podhodnocením úplaty v případě osvobozených plnění. S účinností od 1. ledna 2025 se výše vedené pravidlo rozšiřuje i na dodání nemovitosti zaměstnavatelem zaměstnanci nebo osobě blízké tohoto zaměstnance. Na ostatní plnění poskytovaná zaměstnancům, například poskytování stravování za cenu nižší než je cena obvyklá, se však, stejně jako doposud, toto pravidlo nepoužije.

Vývoz zboží cestujícími ze třetích zemí v osobních zavazadlech

Od 1. 1. 2026 nastane změna u vývozu zboží cestujícími ze třetích zemí v osobních zavazadlech. Chystá-li se cestující s bydlištěm ve třetí zemi vyvézt zboží v osobním zavazadle, je mu plátce povinen vystavit na žádost tzv. doklad o prodeji. Náležitosti tohoto dokladu o prodeji budou nově rozšířeny o číslo dopravního dokladu cestujícího, kód země uvedený v tomto cestovním dokladu a měnu plnění.

Prodávajícímu s účinností novely také vznikne povinnost údaje uvedené na dokladu o prodeji bezprostředně oznámit orgánu Celní Správy České republiky prostřednictvím tzv. informačního systému pro vracení daně cestujícímu. Jakmile tak plátce učiní, obdrží obratem z informačního systému elektronické potvrzení o přijetí poskytnutých údajů orgánem Celní správy. V případě, že informační systém plátci obdržení údajů (např. z technických důvodů) nepotvrdí, bude povinen vystavit doklad o prodeji v listinné podobě a údaje do informačního systému zanést nejpozději v den následujícím po dni dodání zboží.

Údaje z dokladu o prodeji bude mít cestující automaticky k dispozici na letišti na tzv. kiosku Celní správy, kde dojde k potvrzení o výstupu zboží z území Evropské unie a následnému zaslání potvrzení o jeho výstupu plátci. Stejně jako doposud pak bude cestující moci v průběhu šesti měsíců ode dne uskutečnění zdanitelného plnění požádat plátce o vrácení zaplacené daně. Podotýkáme, že samotný plátce může správce daně o vrácení daně požádat až ve chvíli, kdy disponuje dokladem o výstupu zboží z Evropské unie a vyplatil částku daně cestujícímu.

Osvobození u finančních činností

Od 1. ledna 2026 dojde ke zrušení osvobození několika druhů finančních činností, a to s cílem uvést českou legislativu do souladu s evropskou směrnicí pro oblast DPH a judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Nově tedy nebude osvobozeno obstarávání inkasa, vybírání rozhlasových nebo televizních poplatků, výplata dávek důchodového pojištění nebo vybírání opakujících se plateb obyvatelstva a vedení evidence investičních nástrojů. Kromě výše uvedeného se osvobození zruší také u obhospodařování majetku zákazníka, a to s účinností již o rok dříve, tj. od 1. ledna 2025.

Vrácení bezdůvodně zaplacené daně

Plátce v pozici odběratele si na vstupu může nárokovat pouze daň maximálně ve výši vypočtené v souladu se ZDPH. Uvede-li dodavatel na daňovém dokladu daň nesprávně vyšší (např. z důvodu chybně stanovené sazby daně), má odběratel nárok na odpočet pouze ve výši daně odpovídající takové částce, která by byla odvedena, pokud by dodavatel postupoval v souladu se zákonem (uplatnil správnou sazbu daně). Rozdíl mezi správně stanovenou daní a částkou daně, kterou odběratel dodavateli skutečně zaplatil, označujeme jako bezdůvodně zaplacenou daň.

Standardním postupem v běžné obchodní praxi je, že se odběratel s dodavatelem domluví na provedení opravy výše daně a dodavatel bezdůvodně zaplacenou daň odběrateli vrátí. Odmítne-li dodavatel bezdůvodně zaplacenou daň odběrateli vydat, může se ten vrácení daně domáhat občanskoprávní žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. V případě nemajetnosti dodavatele však tímto veškeré snahy o vrácení daně končí, čímž mimo jiné dochází k narušení neutrality jakožto základního principu DPH.

S účinností od 1. ledna 2026 bude možné za velice specifických podmínek definovaných v § 81 ZDPH požádat správce daně o vrácení této bezdůvodně zaplacené daně. Obecně návrh novely uvádí tři situace, v nichž lze o vrácení bezdůvodně zaplacené daně žádat. První situací je případ, kdy dodavatel uvede na dokladu daň vyšší, než měla být správně uvedena. Zde lze jako příklad uvést právě výše zmíněný příklad s chybně stanovenou sazbou. Další zákonem vyjmenované situace upravují případy, kdy dodavatel neměl daň odvést vůbec. To může nastat v případě, že dané plnění není zdanitelným plněním (tj. je např. osvobozené od daně nebo není předmětem daně v České republice vůbec), nebo měl-li daň odvést namísto dodavatele odběratel. Kromě celé řady dalších podmínek, jež budou muset být kumulativně splněny a jež zákon obsahuje zejména proto, aby bylo zabráněno zneužití tohoto ustanovení, bude muset  být odběratel schopen prokázat zaplacení nárokované částky dodavateli a musí disponovat pravomocným rozhodnutím soudu, dle kterého je dodavatel povinen bezdůvodné obohacení vydat.

Nárok na vrácení bezdůvodně zaplacené daně bude časově omezen čtyřletou lhůtou, která začne běžet posledním dnem kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž bylo plnění uskutečněno. Tato lhůta se však bude stavět po dobu soudního, správního nebo rozhodčího řízení.

Závěrem podotýkáme, že v době přípravy tohoto článku byla novela zákona sice již schválena Senátem Parlamentu ČR, ale nebyla ještě podepsána prezidentem. Je nicméně velmi nepravděpodobné, že by prezident tuto novelu vetoval. V případě zájmu o bližší informace ohledně plánovaných změn v oblasti DPH nebo o školení na novelu zákona o DPH na míru Vašim potřebám se na nás neváhejte kdykoli obrátit.

Autoři: 

Milena Drábová, Manažerka daňového oddělení

Daniel Šmíd, Junior konzultant daňového oddělení