Novela zákona o DPH 2025

To je jistě pozitivní zpráva s ohledem na velký rozsah novely (460 novelizačních bodů) a pravděpodobně jako obvykle velmi krátkou lhůtu od finálního schválení novely do její účinnosti k 1. lednu 2025. Vzhledem k tomu, že návrh novely prošel v polovině září teprve druhým čtením na jednání Poslanecké sněmovny, je konečné znění novely zatím nejisté. 

Řada novelizačních bodů, týkající se zejména změn v oblasti nemovitostí, by měla mít odloženou účinnost až od 1. července 2025, další změny, například v oblasti vracení daně zahraničním turistům a osvobození od DPH u finančních činností, by měla být účinná až od 1. ledna 2026. Novela počítá také s plánovaným zrušením omezení odpočtu u automobilů na částku 420 000 Kč od 1. ledna 2027. 

Vzhledem k velkému rozsahu novelizačních bodů a jejich rozdílné účinnosti, pokládáme za vhodné zaměřit se v tomto příspěvku jen na některé z významnějších změn, které se plátců DPH dotknou již od 1. ledna 2025. O změnách s odloženou účinností Vás budeme rádi informovat v následujícím vydání Forvis Mazars Tax View, kdy Vás seznámíme i s případnými změnami v navržené úpravě.

Změny v registraci k DPH

Současný limit tuzemského obratu ve výši 2 000 000 Kč, jehož překročením vznikne osobě povinné k dani povinnost se registrovat k DPH v České republice, by měl být nově posuzován za kalendářní rok s tím, že překročením prahové hodnoty se osoba povinná k dani stává plátcem od prvního dne kalendářního roku následujícího po roce, v němž k překročení došlo. To bude platit pouze za situace, kdy obrat v daném kalendářním roce nepřekročí částku 2 536 500 Kč. V takovém případě (nebo rozhodne-li se tak osoba povinná k dani při překročení prahu 2 000 000 Kč dobrovolně) se stane plátcem již dnem následujícím po dni překročení obratu. 

Ať už je povinnost registrace způsobena překročením kterékoliv uvedené výše obratu, bude nutné přihlášku k registraci podat do 10 pracovních dnů ode dne jejího překročení. 

Stejná pravidla by se nově měla vztahovat i na osoby usazené v jiném členském státě registrované v režimu pro malé podniky pro tuzemsko.

Přeshraniční režim pro malé podniky

Osoby, které nemají v tuzemsku sídlo ani provozovnu, se narozdíl od tuzemských subjektů stávají nyní plátci nebo identifikovanými osobami při uskutečnění či přijetí byť i jediného zdanitelného plnění bez ohledu na výši jejich obratu. Obdobná situace se pak týká i tuzemských subjektů v jiných členských státech, kdy i jediné zdanitelné plnění může tuzemské osobě povinné k dani založit povinnost se registrovat či identifikovat v jiném členském státě dle legislativy daného členského státu. 

K zavedení jednotlivých pravidel pro obě tyto skupiny by mělo dojít implementací tzv. zvláštního přeshraničního režimu pro malé podniky. Tento dobrovolný režim spočívající v osvobození od povinné registrace k DPH a dalších povinností s tímto spojených si klade za cíl snížení administrativní zátěže malých podniků.

Režimu bude moci využít osoba povinná k dani ve všech členských státech s výjimkou státu, kde má sídlo nebo provozovnu pro účely DPH za podmínek, že: 

(i) obrat v Evropské unii této osoby nepřekročí v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 100 000 EUR, 

(ii) obrat této osoby ve státě, ve kterém chce využít, nebo využívá režim pro malé podniky (tzv. stát osvobození), nepřesáhl prahovou hodnotu stanovenou tímto jiným členským státem, a 

(iii) tato osoba splní další případné podmínky stanovené státem osvobození. 

Pro úplnost dodáváme, že přeshraniční režim pro malé podniky není kompatibilní s dovozním režimem zvláštního režimu jednoho správního místa a nebudou ho moci využít ani členové skupiny pro účely DPH nebo skupiny samotné. 

Rozhodne-li se osoba povinná k dani splňující zákonné podmínky využít přeshraničního režimu pro malé podniky, je povinna se do tohoto režimu registrovat podáním přihlášky k registraci správci daně ve státě usazení. V rozhodnutí o registraci správce daně registrované osobě přidělí speciální daňové identifikační číslo zakončené kódem „-EX“, jenž bude možné ověřit v registru obdobném VIES. 

Následně už bude osoba registrovaná do přeshraničního režimu pro malé podniky povinna podávat čtvrtletní oznámení, ve kterých bude uvádět celkovou výši uskutečněných plnění vstupujících do obratu s rozlišením dle jednotlivých členských států (vč. tuzemska). Oznámené údaje bude správce daně využívat pro kontrolu, zda nedošlo k překročení některé z prahových hodnot obratu. Stanoví-li některý ze členských států prahových hodnot více, bude nezbytné v oznámení uvést výše za každou prahovou hodnotu obratu samostatně.

Prodloužení lhůty pro opravu základu daně

Současná tříletá lhůta pro provedení opravy základu daně by měla být prodloužena na sedm kalendářních let. Kromě samotného prodloužení by mělo dojít také ke změně okamžiku určujícího počátek běhu lhůty. Lhůta pro opravu základu daně by nově měla začít běžet posledním dnem kalendářního roku, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň z původního uskutečněného zdanitelného plnění. Skutečná délka lhůty se tak u plnění uskutečněných v lednu může přiblížit osmi letům. Důvodem prodloužení lhůty je zejména reakce na obchodní praxi, kdy řada plnění (zejména stavební práce) může být předmětem reklamace i po uplynutí současné tříleté lhůty. Na druhou stranu již ale zákonodárce považuje sedmiletou lhůtu za dostatečně dlouhou k pokrytí soudních, rozhodčích či insolvenčních řízení, jež by tuto lhůtu od účinnosti novely stavět neměly.

Vrácení odpočtu DPH u neuhrazení závazku

Novela by měla zavést pro dlužníky povinnost opravit odpočet daně z přijatých plnění neuhrazených ani po uplynutí stanovené šestiměsíční lhůty. Lhůta by měla začít běžet posledním dnem měsíce, ve kterém se závazek stal splatným. Nebude-li pohledávka do konce této lhůty uspokojena, měl by být dlužník povinen odpočet opravit ve zdaňovacím období, do kterého náleží poslední den této šestiměsíční lhůty. Například odpočet z nezaplaceného přijatého zdanitelného plnění splatného v lednu 2025 by měl být plátce povinen opravit v daňovém přiznání za červenec 2025. U čtvrtletních plátců by se mělo postupovat obdobně.

Nedobytné pohledávky

Odvedenou DPH na výstupu by mělo být v případě nedobytných pohledávek podstatně snazší získat zpět. U opravy základu daně u pohledávek v exekučním řízení by mělo stačit, aby uplynul nejméně 1 rok od vydání prvního exekučního příkazu namísto původních dvou. Nejvýznamněji ale novela usnadní opravy u pohledávek do 10 000 Kč, které budou více než šest měsíců po splatnosti a jejichž celková výše vůči jednomu dlužníkovi u plátce nepřesáhne 20 000 Kč. U nich by mělo nově věřitelovi k opravení základu daně stačit dlužníka dvakrát písemně vyzvat k uhrazení pohledávky. Přestože by toto vyzvání mělo být písemné, nebude věřitel povinen doručení výzvy prokazovat – dle navrhované právní úpravy dlužníkovi postačí k doručení vynaložit úsilí.

Zkrácení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet

Souběžně se zkrácením současné tříleté lhůty pro uplatnění nároku na odpočet na dva roky by mělo dojít i ke změně okamžiku, od kterého tato lhůta běží. Doposud počátek lhůty určuje první den měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl. Nově by možnost uplatnit nárok na odpočet měla zaniknout uplynutím druhého kalendářního roku následujícím po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet vznikl. Nárok na odpočet však zůstane nadále zachován i po uplynutí této lhůty v případě, že povinnost přiznat daň z tohoto plnění vznikla příjemci, tj. v případě režimu přenesení daňové povinnosti, reverse-charge, pořízení a dovozu zboží.

Nemovitosti

Účinnost změn týkajících se nemovitých věcí byla odložena až na druhé pololetí roku 2025. Výjimkou je zrušení konceptu majetku vytvořeného vlastní činností. Nově se tak uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do užívání, u kterého má plátce nárok na odpočet v částečné výši, nebude považovat za dodání zboží. Prakticky to navíc pro plátce bude znamenat nutnost krácení / poměrného uplatnění nároku na odpočet průběžně během pořizování jednotlivých vstupů, nikoliv až v okamžiku uvedení vytvářeného dlouhodobého majetku do užívání.

V případě zájmu o bližší informace ohledně plánovaných změn v oblasti DPH nebo o školení na novelu zákona o DPH na míru Vašim potřebám se na nás neváhejte kdykoli obrátit.

Autoři: 

Milena Drábová, manažerka daňového oddělení

Daniel Šmíd, asistent daňového oddělení