Lhůty pro stanovení daně při uplatnění daňové ztráty zpětně

Lhůta pro stanovení daně je obdobím, po které může správce daně zahájit daňovou kontrolu a rovněž obdobím, po které je daňový subjekt povinen či oprávněn podávat dodatečná daňová přiznání. V souvislosti s aktuálně podanými přiznáními k dani z příjmů a možností uplatnění vyměřené daňové ztráty zpětně, bychom rádi připomněli vliv této skutečnosti na lhůtu pro stanovení daně.

Uplatnění daňové ztráty zpětně

Možnost uplatnění daňové ztráty zpětně je stále relativně novým institutem, neboť byla zavedena Zákonem č. 299/2020 Sb. s účinností od 1. července 2020. Zdaňovací období kalendářního roku 2021 je tedy druhým zdaňovacím obdobím, za které lze vyměřenou daňovou ztrátu zpětně uplatnit.

Obecně lze od základu daně daňovou ztrátu odečíst zpětně ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které byla vyměřena. Zpětně pak lze částku daňové ztráty uplatnit v souhrnu za obě bezprostředně předcházející zdaňovací období v maximální výši 30 mil. Kč a je na rozhodnutí poplatníka, zda se rozhodne uplatnit daňovou ztrátu zpětně pouze v jednom období, obou či v jakém poměru.

Možnost uplatnění daňové ztráty v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, kdy došlo k jejímu vyměření, zůstává nadále zachována. 

Lhůta pro stanovení daně

Standardní lhůta pro stanovení daně činí 3 roky od podání řádného daňového tvrzení, přičemž v případě vyměření daňové ztráty dochází k  prodloužení lhůty pro stanovení daně o 5 bezprostředně následujících zdaňovacích období, tj. o období, ve kterých lze daňovou ztrátu uplatnit.

Velmi zjednodušeně lze říci, že vyměřením daňové ztráty dochází k prodloužení lhůty pro stanovení daně na 8 let (neuvažujeme v tuto chvíli maximální možnou desetiletou lhůtu). Takto prodloužená lhůta dopadá jak na období, kdy byla daňová ztráta vyměřena, tak na období, ve kterých lze vyměřenou daňovou ztrátu uplatnit.

V případě uplatnění daňové ztráty zpětně dochází k uplynutí lhůty pro stanovení daně shodně s obdobím, za které byla daňová ztráta vyměřena.

Příklad:

Pokud byla ve zdaňovacím období 2021 vyměřena daňová ztráta (přičemž ve všech přechozích obdobích byl vždy vykázán kladný základ daně) a lhůta pro podání daňového přiznání byla dne 1. dubna 2022, uplyne lhůta pro stanovení daně dne 1. dubna 2030. 

Stejná lhůta pro stanovení daně pak bude platit pro zdaňovací období 2019, pokud v tomto období byla zpětně uplatněna daňová ztráta zdaňovacího období 2021.

Lhůta pro stanovení daně zdaňovacího období 2020 není tímto úkonem nijak dotčena a uplyne dne 1. dubna 2024.

Lhůta pro stanovení daně pro zdaňovací období 2022 až 2026, tj. období, ve kterých lze v budoucnu uplatnit daňovou ztrátu zdaňovacího období 2021, uplyne shodně se lhůtou pro stanovení daně zdaňovacího období 2021, tj. dne 1. dubna 2030 (pokud v těchto obdobích nebudou vykázány daňové ztráty). 

Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna 

Pokud se poplatník rozhodne vzdát práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna, musí tuto skutečnost oznámit správci daně nejpozději do lhůty pro podání řádného daňového přiznání a to za období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena. Lhůta pro vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna nemůže být prodloužena, má účinky na veškerá budoucí období, ve kterých by jinak bylo možné daňovou ztrátu uplatnit a své rozhodnutí nemůže vzít poplatník zpět.

Výhodou využití institutu vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty v budoucích obdobích je, že nedochází k prodloužení lhůty pro stanovení daně a tato lhůta činí standardní 3 roky od podání řádného daňového tvrzení. Zároveň dochází k zachování možnosti využití institutu uplatnění daňové ztráty zpětně.

Pro poplatníky tak může být mnohdy výhodná kombinace, kdy je vyměřená daňová ztráta v daném zdaňovacím období zcela uplatněna v minulých zdaňovacích obdobích a zároveň se poplatník vzdá jejího uplatnění do budoucna. V takovém případě uběhne lhůta pro stanovení daně shodně jak pro minulá období, v nichž je ztráta zpětně uplatněna tak pro období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena a poplatník se jí vzdal.

Příklad:

Pokud byla ve zdaňovacím období 2021 vyměřena daňová ztráta (přičemž ve všech přechozích obdobích byl vždy vykázán kladný základ daně), lhůta pro podání daňového přiznání byla dne 1. dubna 2022, došlo k využití institutu vzdání se práva na uplatnění této ztráty v budoucích obdobích a zároveň k uplatnění daňové ztráty zpětně v období 2019 uplyne lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období 2019 a 2021 shodně, a to dne 1. dubna 2025.

Lhůta pro stanovení daně zdaňovacího období 2020 není tímto úkonem nijak dotčena a uplyne dne 1. dubna 2024.  

Lhůta pro stanovení daně pro budoucí zdaňovací období bude činit standardní 3 roky od podání řádného daňového tvrzení (pokud v těchto obdobích nebudou vykázány daňové ztráty).Budete-li mít k výše uvedenému jakékoliv dotazy, např. v případě kdy byla daňová přiznání podávána i za období, která nejsou zdaňovacími obdobími, neváhejte se obrátit na naše odborníky.

Autorka: Eliška Košťáková, Senior daňového oddělení