Whistleblowing - zákon o ochraně oznamovatelů

Dne 20.6.2023 byla tato právní norma vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 171/2023. Zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, tedy 1.8.2023 a vychází ze směrnice EP a Rady (EU) 2019/1937, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.

Povinnost zřízení tohoto systému budou mít od 1.srpna všechny firmy v Česku s 250 a více zaměstnanci, příspěvkové organizace a obce nad deset tisíc obyvatel. Firmy s minimálně 50 zaměstnanci jej budou muset zavést nejpozději do 15.12.2023.

Cílem a předmětem zákona je prevence protiprávního jednání, zavedení podmínek poskytování ochrany fyzické osobě, která o protiprávním jednání učiní oznámení a také stanoví postup podávání a posuzování těchto oznámení. 

Oznámení

• obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít
• oznamovatel = fyzická osoba
• oznamovatelem může být zaměstnanec, ale také osoby na odborné praxi, stážisté, dohodáři, uchazeči o zaměstnání, jednatelé apod.
• musí splňovat zákonem stanovená specifika:

a) má znaky jakéhokoli trestného činu;

b) má znaky přestupku s horní hranicí sazby alespoň 100 000 Kč (např. přestupky specifikované v zákoně o inspekci práce – nevyplácení příplatků, odměn, neplacení mzdy aj.);

c) porušuje zákon o ochraně oznamovatelů

d) nebo porušuje jiný právní předpis nebo předpis EU ve stanovených 14 oblastech (např. v oblasti daně z příjmů právnických osob, AML, ochrany životního prostředí, finančních služeb aj.)

Obsah oznámení

 – údaje o oznamovateli (jméno, příjmení, datum nar. nebo jiné údaje, podle nichž je možné určit totožnost oznamovatele), lze podat také anonymní oznámení (§4 odst. 3 zákona).

Ochrana oznamovatele

 – pokud je oznámení podáno prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému (ústně, písemně, na žádost i osobně) nebo podáno Ministerstvu spravedlnosti ČR

Primárně chráněné osoby – zaměstnanci, uchazeči, OSVČ, společníci, dobrovolníci, stážisté, členové orgánů spol., dodavatelé služeb aj.

Sekundárně chráněné osoby – rodinní příslušníci oznamovatele = osoby blízké, zaměstnanci a kolegové oznamovatele, osoba, která pomáhá oznamovateli s oznámením…

Ochrana nenáleží osobě, která učinila vědomě nepravdivé oznámení. 

Osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nesmí umožnit, aby oznamovatel nebo další osoby byli vystavení odvetnému opatření (tj. jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou osobou)

Další aspekty ochrany oznamovatelů - právo na přiměřené zadostiučinění, obrácení důkazního břemene v civilním řízení, ochrana identity oznamovatele, která není časově omezená.

Práva na ochranu před odvetnými opatřeními se nelze vzdát. 

Vnitřní oznamovací systém

- jeho zavedení je povinné pro:

• zaměstnavatele s nejméně 50 zaměstnanci (průměrný počet zaměstnanců k 1. lednu příslušného kal. roku, tedy k 1.1.2023), dle důvodové zprávy by se do tohoto počtu měli zahrnovat i agenturní ZC.
• další povinné subjekty.

- informace o systému musí být zveřejněny, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup

- lze jej sdílet nebo využívat vnitřní oznamovací systém jiné společnosti (platí to však pouze pro subjekty s max. 249 ZC); je také možné pověřit vedením systému třetí osobu (outsourcing).

Povinný subjekt musí určit příslušnou osobu k výkonu činnosti.

Příslušná osoba = fyzická osoba, která je bezúhonná, zletilá, svéprávná, nestranná, bude přijímat a posuzovat důvodnosti oznámení vč. jejich evidence, navrhovat opatření k nápravě, musí zachovávat mlčenlivost. 

Postup pověřené osoby po podání oznámení:

Přijetí oznámení příslušnou osobou → do 7 dnů musí pověřená osoba podat oznamovateli písemné vyrozumění o přijetí oznámení → posouzení a řešení oznámení příslušnou osobou do 30 dnů ode dne přijetí oznámení (příp. vyrozumění o prodloužení lhůty pro posouzení až na 90 dnů)

→ jedná-li se o důvodné oznámení, tak příslušná osoba navrhuje opatření k předejití nebo nápravě a povinný subjekt rozhoduje o přijetí opatření → písemné vyrozumění oznamovatele o výsledku posouzení

→ nejedná-li se o důvodné oznámení → písemné vyrozumění oznamovatele o výsledku posouzení →

Povinnost archivovat oznámení a dokumenty související s oznámením - 5 let ode dne přijetí. 

Sankce

• vůči fyzické osobě – nepravdivé oznámení – pokuta až 50 000 Kč, může se dopustit trestného činu nebo křivého obvinění
• vůči příslušné osobě – např. při porušení povinnosti přijmout oznámení, neposouzení jeho důvodnosti, nevyrozumění oznamovatele o výsledku posouzení oznámení aj. – pokuta 20 000 Kč až 100 000 Kč
• vůči povinným subjektům (tedy zaměstnavatelům) - např. za neurčení příslušné osoby, nezajištění možnosti podat oznámení prostřednictvím VOP, nepřijetí vhodných opatření aj. - pokuta 400 000 Kč až 1 000 000 Kč
• přestupky dalších osob – např. při bránění v podání oznámení, vystavení oznamovatele odvetným opatřením aj. – pokuta 80 000 Kč až 1 000 000 Kč

Kontrolu dodržování povinností povinných subjektů provádí Oblastní inspektorát práce. 

Autorky článku: Martina Farářová, Gabriela Nejedlá