Metodická informace ke zdaňování zaměstnaneckých benefitů

Metodická informace je rozdělena do několika částí. První část se zaměřuje na daňový režim příjmů na straně zaměstnance, druhá část se věnuje daňové uznatelnosti nákladů na straně zaměstnavatele. Poslední praktická část obsahuje přehled nejtypičtějších benefitů a jejich daňové režimy. V tomto příspěvku bychom chtěli zmínit několik zajímavých bodů.

Příspěvek na stravování

V případě stravování poskytovaného zaměstnancům GFŘ rozlišuje situace, kdy je stravování poskytnuto jako zaměstnanecký benefit, který je od určité úrovně zdanitelným příjmem zaměstnance, a kdy se jedná o plnění zaměstnavatele, které je sice „konzumováno“ zaměstnancem v souvislosti s výkonem závislé činnosti, ale převažuje u něj zájem zaměstnavatele v důsledku přímé vazby na uskutečnění potřebného či efektivního výkonu práce (např. pracovní oběd se zákazníkem zaměstnavatele, či drobné občerstvení při pracovní poradě). V případě druhého zmíněného plnění se nejedná o zdanitelný příjem zaměstnance, ale de facto o vytváření pracovních podmínek zaměstnavatelem.

Možnost používat sportovní zařízení

Obdobně GFŘ dovozuje, že pokud je zaměstnavatelem poskytováno zaměstnanci plnění v podobě možnosti využít sportovní nebo jiné podobné vybavení, které je k dispozici na pracovišti zaměstnavatele a má sloužit k zajištění odreagování, uvolnění stresu apod. s cílem zlepšení pracovní výkonnosti zaměstnance, nemusí se jednat o zdanitelný benefit zaměstnance, ale o plnění ve formě vytváření pracovních podmínek pro výkon práce. Tato plnění však nesmějí být srovnatelná s běžnou komerční službou, resp. taková, která by nebylo možné od takové služby odlišit, a která by svojí povahou nahradila veřejně přístupná sportoviště, lekce, kurzy či služby, které jsou běžně poskytované veřejnosti (např. kurzy jógy, sauna, masáže, plnohodnotné sportoviště, fitness apod.).

Účast na sportovní nebo kulturní akci

Naprosto novým ustanovením, které se od ledna 2024 objevilo v zákoně o daních z příjmů (a nahradilo v § 6 odst. 9 písm. g) osvobození nepeněžních bezúplatných plnění z FKSP a obdobných zdrojů do 2.000 Kč ročně), je osvobození příjmu plynoucího zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z účasti na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud je vzhledem k její povaze pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.

V této souvislosti GFŘ vysvětluje, že toto ustanovení vidí v principu jako podmnožinu nepeněžních benefitů upravených v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, neboli klasických zaměstnaneckých benefitů, které jsou osvobozeny od daně mj. za podmínky jejich poskytnutí na vrub nedaňových nákladů zaměstnavatele, a u nichž je osvobození od daně nově limitováno hodnotou poloviny průměrné mzdy za rok u jednoho zaměstnance. Z důvodů obtížné sledovatelnosti hodnoty plnění u zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka v případě účasti na sportovních nebo kulturních akcích pořádaných zaměstnavatelem však byla tato plnění vyčleněna do speciálního ustanovení, kde po splnění podmínek není výše osvobození limitována žádnou hodnotou. Nicméně GFŘ dovozuje, že tato nepeněžní plnění osvobozená na straně zaměstnance musí být poskytnuta z nedaňových nákladů na straně zaměstnavatele. GFŘ v Metodické informaci dále rozebírá, co se rozumí omezeným okruhem účastníků, zda si zaměstnavatel může na organizaci akce najmout profesionální agenturu nebo to, že obvyklost pořádání akce bude posuzována s ohledem na existující běžné standardy v podnikatelské praxi či to, že přiměřenost rozsahu akce bude posuzována mj. z hlediska místa pořádání akce a pravidelnosti opakovaní akce.

Stanovení hodnoty benefitu

GFŘ v Metodické informaci řeší i otázku ocenění nepeněžních příjmů poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci. V závislosti na okolnostech může být toto ocenění provedeno:

- způsobem podle zákona o oceňování majetku,

- ve výši rozdílu mezi částkou, kterou zaměstnanec zaměstnavateli uhradil, a cenou účtovanou zaměstnavatelem jiným osobám (popř. cenou podle zákona o oceňování majetku),

 - ve výši ceny účtované zaměstnavatelem jiným osobám,

- způsobem uvedeným v Pokynu GFŘ D-10, tedy za použití srovnatelné nezávislé ceny nebo nákladů a přirážky, resp. v některých případech povahou odpovídajících spíše „rozúčtování“ nákladů než poskytnutí služby i bez přirážky k nákladům,

- ve výši nákladů vynaložených zaměstnavatelem v případě úplatného pořízení poskytnutého plnění od třetích osob.

Okamžik vzniku příjmu při využívání tzv. benefitních karet

GFŘ v Metodické informaci řeší též okamžik vzniku nepeněžního příjmu v souvislosti s tzv. benefitními kartami. GFŘ seznalo, že v praxi se podmínky, kterými se řídí provozování benefitních karet, mohou v detailech lišit, a GFŘ při určení okamžiku vzniku nepeněžního příjmu respektuje tuto praktickou variabilitu. V závislosti na právním nastavení vztahu zúčastněných subjektů tak může v některých případech docházet k vzniku nepeněžního příjmů již okamžikem „nabití“ karty či zaplacením paušální úhrady za držitele karty, kdežto v jiných případech dochází ke vzniku nepeněžního příjmu až v momentě vlastního čerpání benefitu zaměstnancem a vyúčtování ze strany poskytovatele plnění.

Jak vidno, problematika zaměstnaneckých benefitů zůstává složitá. Pokud máte v oblasti zaměstnaneckých benefitů jakékoliv pochybnosti neváhejte se s důvěrou obrátit na naše odborníky.

Autorky:

Jana Nováková, Manažerka daňového oddělení

Gabriela Ivanco, Manažerka daňového oddělení