Studie Mazars CEE Tax Guide 2022

Ze studie mimo jiné vyplývá, že daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí se letos v 22 zemích střední a východní Evropy spíše snižovaly. Nejvyšší základní sazbu DPH mají Maďarsko a Chorvatsko, a to 27 a 25 procent. Nejčastější sazba DPH v regionu se pohybuje mezi 19-21 procenty. V oblasti daní z příjmu firem má stále nejvyšší zdanění Německo, její maximální výše činí 31 %. Naopak nejnižší daně odvedou některé firmy v Kosovu a v Litvě a to 3 %, resp. 5 %.

Průměrná mzda v ČR rostla loni o 15 % a je nejvyšší ve Visegrádu

Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech činí v Česku 1533 eur (37.499 Kč), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Německu, a to 4130 eur (101.025 Kč). Následuje Rakousko s 3818 eur (93.393 Kč). Nejnižší průměrná mzda 400 eur (9.784 Kč) je v Kosovu, 450 eur (11.008 Kč) v Bosně a Hercegovině a 485 eur (11.864 Kč) na Ukrajině.

Rozdíly v růstu průměrné mzdy v eurech byly v rámci regionu střední a východní Evropy výraznější než v předchozím období. Německo, kde na základě loňské studie průměrné mzdy rostly o 14 %, dosáhlo růstu jen 4 %. Naopak v Rakousku rostla průměrná úroveň mezd rychleji, a to o 23 %. V Maďarsku pak růst rovněž akceleroval o 19 %. Slovensko zaznamenalo růst o 6 % a Polsko pak dokonce pokles o 2 %. V Polsku průměrná mzda činí 1301 eur, v Maďarsku 1369 eur a na Slovensku 1185 eur. V Česku mzda vzrostla o 12 % na 1533 eur (37.499 Kč).

Studie dále uvádí, že u povinných odvodů zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí je průměrný poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 %. Mezi jednotlivými zeměmi jsou však značné rozdíly. Zatímco v Rumunsku či Kosovu činí odvody méně než 5 % hrubé mzdy, v Polsku 20,48 %, v České republice 24,8 % pro roční příjmy do 76 330 eur (1.867.728 Kč) a na Slovensku dokonce 35,2 %.

Podle CEE Tax Guide náklady na pracovní sílu klesají téměř ve všech sledovaných zemích, ale pokles v jednotlivých zemích vykazuje značné rozdíly. Základní přístup ke zdanění příjmů se také v regionu liší: některé země nadále prosazují paušální sazby daně z příjmu (jako Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko), zatímco jiné zachovávají výrazně progresivní daňové sazby (např. Rakousko, Německo a Slovensko).

Výběr DPH stále hlavním zdrojem příjmů zemí regionu

Ze studie dále vyplývá, že nejčastější sazba v regionu se pohybuje mezi 19-21 %, Česká republika tedy se základní sazbou 21 % v tomto pohledu nijak nevybočuje. V Německu je základní sazba 19 %, v Rakousku 20 %. Naopak základní sazba DPH ve výši 25 % a 27 %, platná v Chorvatsku a Maďarsku, zůstává mimořádně vysoká.

Sledované země regionu se rovněž viditelně snaží o zlepšení efektivity výběru daní, a to především zaváděním nových digitálních technologií v boj proti daňovým podvodům, protože právě zde je riziko daňových úniků nejvýznamnější. Jejich cílem je end-to-end monitorovat všechny dotčené transakce, odhalovat podvodné aktivity a omezovat daňové úniky.

Podle studie se zároveň zavedení registračních online pokladen a online zpracování faktur ukázalo jako účinným nástrojem k efektivnějšímu výběru DPH. Například Maďarsko zavedlo v minulosti účinná opatření v oblasti digitalizace a nedávno zavedený systém povinného online hlášení fakturačních údajů již vykazuje pozitivní fiskální dopad. Podobná řešení lze nalézt i v dalších zemích regionu, například v Rumunsku.

Nejvyšší korporátní daně v SRN, fyzické osoby zaplatí nejvíce na daních v Rakousku

Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu zůstává mezi 15 a 20 %, v ČR dosahuje 19 %. Zatímco německé firmy odvádějí na této dani nejvíce, nejnižší korporátní daně platí firmy v Kosovu a v Litvě. Nízká devítiprocentní sazba je pak vedle Maďarska a Černé Hory i v Polsku. Pouze jediná země za poslední rok snížila daň ze zisku. V Řecku se korporátní daň nedávno snížila ze 24 % na 22 % a významné snížení se od příštího roku chystá i v Rakousku.

Evropská unie se také vědomě snaží zbrzdit daňový závod členských zemí v oblasti firemních daní, zamezit agresivnímu daňovému plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem. Nezbytným nástrojem v tomto úsilí je Směrnice ATAD, která je pro členské státy povinná od 1. ledna 2019. Největší výzvou v posledních letech pro členské státy bylo přijetí toho nařízení EU, včetně omezení odpočtů úroků. Ve všech členských zemích EU v regionu byla dřívější pravidla o nízké kapitalizaci stále více nahrazována či doplňována metodou vázanou na výpočet EBITDA podle ATAD.

Země střední a východní Evropy, které uplatňují tradiční zdanění právnických osob, vždy umožňují, aby ztráty vzniklé v dřívějších letech byly převedeny a kompenzovány kladným daňovým základem v následujícím roce. Přesto pouze pět zemí umožňuje neomezený přenos ztrát. Jednotlivé státy také ochotně uplatňují srážkovou daň na výnosy z úroků, dividend a licenčních poplatků (ve výši 15 %, nebo dokonce 19–20 %), s výjimkou Lotyšska a Maďarska, které srážkovou daň na kapitálové zisky stále neuplatňují. Skupinové zdanění právnických osob je nyní možné v Německu a Maďarsku; dříve se uplatňovalo pouze v Rakousku, Polsku, Bosně a Hercegovině.

Co se týká samotné daně z příjmů fyzických osob, 9 států si zachovává jedno daňové pásmo, například Maďarsko 15 %. Více než polovina států regionu střední a východní Evropy pak má progresivní zdanění nebo více daňových pásem. V Rakousku dosahuje daň z příjmů fyzických osob až 55 %, ale stejně jako v Kosovu či Albánii začíná na 0 %. Slovensko má 3 daňová pásma, a to 15, 19 a 25 %. Polsko 17 a 32 %. Česká republika 15 a 23 %. 

Převodní ceny

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydanou směrnicí BEPS (“Base Erosion and Profit Shifting”) upozornila na skutečnost, že daňové úřady se musí více zaměřit na možné přeshraniční transakce v rámci podnikových skupin. Do roku 2022, po zavedení dokumentačních povinností pro velké daňové poplatníky v Černé Hoře, budou regulace převodních cen v platnosti ve všech zemích střední a východní Evropy kromě Moldávie. Kromě toho se daňoví poplatníci působící v regionu CEE také museli aktivně zapojit do systému výkaznictví CBC. Cílem „vykazování podle jednotlivých zemí“ (CbCR) OECD je zlepšit transparentnost tím, že místním daňovým úřadům zpřístupní informace potřebné k posouzení daňových rizik.

Podle CEE Guide byla největší výzvou v oblasti převodních cen v uplynulém roce reakce na dopad pandemie. Nastupující recese narušila očekávané úrovně zisku a nadnárodní korporace musely zasáhnout do jejich cenových struktur. Stále je otázkou, do jaké míry budou finanční úřady zkoumat výši základu daně zasaženého důsledky pandemie Covid-19, který bude výrazně klesat pod úrovně z předpandemických let.

V oblasti zdanění právnických osob předpovídají rozhodnutí OECD a G20 zavedení globální minimální daně a další významné změny. Návrh usiluje o zavedení 15% minimální daňové sazby pro velké nadnárodní společnosti od roku 2023. I když ještě může docházet ke změnám, je jasné, že pro nadnárodní společnosti bude stále méně příležitostí snižovat daně přesouváním zisků a snižováním daňových základů. 

Celý průvodce CEE Tax Guide v angličtině ke stažení ZDE