ESG Newsletter 1/2024 – ESG legislativa: Klíč k udržitelné budoucnosti a její implementace v ČR

Přinášíme vám přehled klíčových regulací EU, které formují tuto oblast, a zároveň chceme osvětlit, jak je tato legislativa implementována v České republice. 

Přehled legislativy EU

Evropská unie přijímá stále více předpisů zaměřených na podporu udržitelného a etického podnikání. Tyto zahrnují CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), ESRS (European Sustainability Reporting Standards) a EU Taxonomii, které společně definují rámec pro transparentní a udržitelné podnikání. 

CSRD: Rozšíření působnosti a detailní reportování
Společnosti budou muset poskytovat detailní informace o tom, jak jejich činnost ovlivňuje životní prostředí a společnost, včetně otázek, jako jsou změna klimatu, sociální práva a boj proti korupci. CSRD směrnice nahrazuje a rozšiřuje NFRD (Non-Financial Reporting Directive), v současnosti se vztahuje na všechny velké a veřejně obchodované společnosti v EU.

Klíčové změny zahrnují rozšířenou působnost, podrobnější reportování a nutnost externího auditu, přičemž hlavními kritérii pro kategorizaci firem je výše dosaženého obratu, výše bilanční sumy a počet zaměstnanců. Směrnice klade důraz na poskytování detailních informací o dopadu činnosti firem na společnost a životní prostředí.

Aplikace CSRD proběhne postupně ve čtyřech fázích. Nejdříve se směrnicí budou řídit velké subjekty veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci (které již podléhají směrnici NFRD), za rok 2025 připraví zprávu o udržitelnosti dle směrnice velké společnosti (které doposud NFRD nepodléhaly), v dalších letech se začnou směrnicí řídit i malé a střední podniky, pokud se nerozhodnout uplatnit dvouletý odklad. V závěrečné fázi dopadne směrnice i na subjekty mimo EU splňující dříve uvedené podmínky.

ESRS: Pomocníci při sestavování nefinančního reportu

Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, jinak známé pod zkratkou ESRS, byly vyvinuty  EFRAG (Evropskou poradní skupinou pro výkaznictví). Cílem těchto standardů je zajistit jednotnost a srovnatelnost reportů napříč odvětvími a zeměmi. Od 1. ledna 2024 je účinná Sada 1, která obsahuje 12 sektorově neutrálních standardů pokrývajících celé spektrum témat ESG a 82 požadavků na zveřejnění. Tyto standardy pokrývají všechny 3 pilíře ESG a celkem se zaměřují na 70 podoblastí.

Environmentální otázky řeší ESRS E1 o změně klimatu, ESRS E2 o znečištění, ESRS E3 o vodě a mořských zdrojích, ESRS E4 o biodiverzitě a ekosystémech, ESRS E5 o využívání zdrojů a cirkulární ekonomice.  Sociální otázky a lidská práva řeší ESRS S1 o vlastní pracovní síle, ESRS S2 o pracovnících v hodnotovém řetězci, ESRS S3 o zasažených komunitách a ESRS S4 o spotřebitelích a koncových uživatelích. Otázky zprávy a řízení jsou řešeny v ESRS G1 o obchodním chování.

U všech zmíněných oblastí musejí firmy popsat, jak posuzovaly významnost (materialitu) daného tématu. V případě, že dané téma není pro jejich povahu podnikání relevantní, je třeba vysvětlit proč.

V současné době EFRAG pracuje na přípravě sektorově specifických požadavků. 

EU Taxonomie: Definování udržitelných aktivit
V rámci Green Dealu se Evropská unie zavázala k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Současné hospodářství čeká transformace na bezemisní hospodářství, což bude vyžadovat velký finanční kapitál.

Hlavní aspekty EU Taxonomie zahrnují:

• Šest environmentálních cílů: zmírňování změny klimatu, přizpůsobovaní se změně klimatu, udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a kontrola znečištění a ochrana a obnova biodiverzity a ekosystémů.
• Kritéria pro udržitelnost: aby byla ekonomická aktivita považována za "udržitelnou", musí přispívat k jednomu nebo více z těchto cílů a nesmí významně poškozovat žádný z ostatních cílů. Podmínkou pro splnění cílů ekonomicky udržitelné investice je přispívat alespoň k jednomu z cílů a zároveň výrazně nepoškozovat ostatní cíle. 

CBAM: Uhlíkové clo

V zemích EU je od října 2023 platný mechanismus uhlíkového vyrovnávání na hranicích, který doplňuje současný systém obchodování s emisními povolenkami. Týká se produktů dovezených ze třetích zemí, spjatých s vysokými emisemi uhlíku, jimiž jsou: železo a ocel, cement, hnojiva, hliník, vodík, elektrická energie.

Mechanismus je do 31. prosince 2025 v přechodném období. To znamená, že v současnosti nejsou dovozci povinni hradit poplatky za zboží dovezené do EU, ale mají povinnost předkládat čtvrtletní zprávy o emisích oxidu uhličitého vypuštěných při výrobě těchto produktů. Už v lednu 2024 čeká firmy dovážející výše zmíněné komodity report za uplynulé čtvrté čtvrtletí roku 2023. Od 1. ledna 2026 budou tito dovozci povinni mít status autorizovaného CBAM deklaranta. Ten mohou získat v průběhu přechodného období. 

Implementace legislativy EU v České republice

Zákon o účetnictví: Rozsah působnosti a obsah zprávy o udržitelnosti

V České republice se oblast nefinančního reportingu řídí zákonem o účetnictví, který ukládá firmám povinnost podávání Zpráv o udržitelnosti, stanoví její obsahové vymezení a definuje účetní jednotky, kterým je povinnost uložena. Zprávu je nutné vyhotovit ve formátu ESEF. Zákon zároveň stanovuje sankce při nesplnění povinností sestavit zprávu. Při dopuštění se takového přestupku může firma dostat pokutu ve výši 3% celkové hodnoty aktiv.

Zákon o auditorech: Postup a výsledek auditu zprávy o udržitelnosti

Zákon o auditorech v oblasti nefinančního reportingu navazuje na zákon o účetnictví, zejména s povinností vyhotovit a auditorem nechat ověřit zprávu o udržitelnosti. Obsahuje definici auditorské činnosti o ověření zprávy o udržitelnosti, přičemž ověření zprávy o udržitelnosti se bude provádět na úrovni omezeného ujištění a bude vymezen rozsah ověření auditorem. Jsou rozšířeny požadavky na odbornou praxi asistentů auditora a zkoušek před vstupem do profese. Je stanoven obsah zprávy auditora o ověření zprávy o udržitelnosti a doplněn přehled a výše sankcí za porušení zákonných povinností v souvislosti s ověřováním zprávy o udržitelnosti. Bude platit, že stávající auditoři nebudou moci provádět ověření zprávy o udržitelnosti, dokud si nedoplní požadované KPV. Tato informace bude zapsána v rejstříku auditorů. Přechodná ustanovení pak stanoví lhůty pro naplnění vybraných povinností např. pro nové auditory v oblasti zkoušek před vstupem do profese a povinné praxe.

Novela zákona o auditorech nabyla účinnosti od 1. ledna 2024 a změny v ní obsažené by měly být aplikovány pro účetní období započatá po dni nabytí účinnosti novely.

Pracovní skupiny: Rozvoj a implementace

V České republice existují různé pracovní skupiny, které se věnují otázkám ESG a udržitelnosti. Tyto skupiny jsou složeny z odborníků různých sektorů a mají za cíl rozvíjet a implementovat strategie udržitelnosti a ESG.

Svaz průmyslu a dopravy (SPČR) je partnerem pro Ministerstvo Financí ČR a má vyčleněny kapacity v rámci Svazu i svých individuálních členů, kteří se aktivně zabývali transpozicí.

Směřování k udržitelné budoucnosti
Porozumění a adaptace na ESG legislativu je nezbytný krok k udržitelnému růstu a lepší společenské odpovědnosti. Jsme připraveni podpořit vaši firmu v tomto důležitém procesu. Společně můžeme pracovat na dosažení vašich ESG cílů a přispět k vytvoření udržitelnějšího světa.

Rádi vám pomůžeme s analýzou aktuálního stavu, nalezením silných a slabých stránek vašeho podnikání, nastavením procesů na sběr dat nebo přípravou strategií do budoucna, abyste se v oblasti ESG a nefinančního reportingu neztratili.

Autorky: Zuzana Rozsívalová, ESG Manažerka, Mazars v České republice
                  Karolína Gajdíková, ESG Specialistka, Mazars v České republice