Archiv

Mysleli jste si, že solidární daň musí platit jen ti nejbohatší? Jste na omylu. Někdy je totiž povinen ji zaplatit i člověk, který má jindy průměrné příjmy.

Placení daní musejí věnovat dostatek pozornosti nejen živnostníci, ale i zaměstnanci nebo penzisté. A nejde přitom jen o daň z příjmů. Kupříkladu majitelé nemovitosti platí každoročně daň z nemovitých věcí, při koupi nemovitosti se zase platí daň z nabytí nemovitých věcí. Opožděná platba jakékoliv daně je totiž sankcionována.

Podzim je období, kdy mladí lidé čerstvě po ukončení škol obvykle nastupují do svého prvního zaměstnání. Čekají je tak zcela nové starosti, kupříkladu s placením daní. Za většinu z nich bude daňové povinnosti vyřizovat zaměstnavatel prostřednictvím mzdové účetní. Ta ale není vševědoucí, a proto je potřeba s ní pravidelně komunikovat, vyplňovat příslušné tiskopisy a nosit jí potřebné doklady. V opačném případě zaměstnancům hrozí, že budou zbytečně platit vyšší daně. S nástupem do prvního zaměstnání se mnoho absolventů vůbec poprvé osobně setká s tematikou placení daní a s pojmy jako hrubá, čistá a superhrubá mzda, daňové slevy a odpočty či roční zúčtování daně.

„Zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, kterým je řešena vlastní bytová situace, snižují roční daňový základ. Za rok 2018 je takto možné snížit základ daně až o 300 tisíc korun,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Minimální měsíční mzda v Česku letos činí 12 200 korun. Pro příští rok se plánuje zvýšení, odbory navrhují růst o 1 500 korun, tedy na 13 700 korun. Růst minimální mzdy má však i negativní dopady. O kolik by si polepšili zaměstnanci a jak by naopak stouply mzdové náklady zaměstnavatelům? Přinášíme čtyři pohledy.