Zaplatila nízkou daň z příjmu, za povinná pojištění však dala tisíce, 7.3.2016
To, že povinná pojištění mohou být pro podnikatele finančně bolestnější než placení daně z příjmů, si ukážeme na modelovém příkladu paní Volné.
Modelový příklad:
Viola Volná v roce 2015 pracovala jako prodavačka. Před rokem si však udělala kurz na účetní a pozvolna začala v oboru podnikat. V roce 2015 byla do května zaměstnána a souběžně podnikala. Pak se na tři měsíce stalo podnikání jejím hlavním zdrojem příjmů. Od září jí vznikl nárok na starobní důchod, který začala pobírat ve výši 9 895 korun měsíčně. Podnikala současně s tím dál, jako takzvaná osoba samostatně výdělečně činná si vydělala 348 000 korun, skutečné výdaje nemá vysoké, uplatňuje proto paušál 60 procent.
V roce 2015 si Viola v zaměstnání vydělala 75 000 korun, zaměstnavatel za ni odvedl 25 500 na pojistném.
Viola je rozvedená a žije sama, děti již má dospělé. Platí si doplňkové penzijní spoření - posílá si na ně 2 000 korun měsíčně, polovinu může uplatnit jako odečitatelnou položku. Platí si i životní pojištění, u kterého je pojistné 1 000 korun měsíčně. V roce 2015 věnovala místnímu spolku finanční dar 5 000 korun na výsadbu lipové aleje.
Když se Viola vypořádá s daní z příjmu, musí ještě vyplnit formuláře přehledů pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. V průběhu roku platila zálohy v minimální povinné výši, ale protože nepodnikala naplno celý rok, myslela si, že jí budou nějaké peníze vracet. Když ale vše řádně vypočetla, překvapilo ji, že zatímco na daních nezaplatila až tak moc, platby za pojištění ji celkově vyjdou 4,5krát dráž a že bude muset ještě další peníze doplácet. Sociální a zdravotní pojištění
Do přehledů nebude Viola uvádět příjmy ze zaměstnání (pojistné už za ni odvedl zaměstnavatel), ani starobní důchod. Zapíše jen příjmy a výdaje, které se vztahují k podnikatelské činnosti. To, co jí pomohlo snížit daň z příjmů, tedy odečitatelné položky za dar, pojištění a doplňkové penzijní spoření, se v přehledech pro pojišťovny nijak neuplatní. Ani daňové slevy zde nehrají žádnou roli.
Protože Viola neměla podnikání jako hlavní zdroj z příjmů po celý rok 2015, nemůže jen jednoduše tuto částku vzít, vydělit dvěma (protože vyměřovací základ u pojistného je 50 procent částky příjmu minus výdaje) a pak vypočítat příslušná procenta.Výpočet bude o něco složitější. Ve výsledku však došla Viola k tomu, že na pojistném uhradí celkem 30 467 korun, z toho na sociální pojištění odvede celkem 21 071 korun.
Sociální pojištění je přitom jedinou povinnou „daní“, u které vyšší odvody přinášejí plátci přímé výhody v podobě vyššího důchodu.
Konzultace: Gabriela Ivanco, daňový poradce, Mazars