iDNES.cz: Kolik zaplatí bohatí v roce 2025 státu na dani z příjmu a odvodech; 12. 11. 2024

V Česku jsou sazby daně z příjmu 15 a 23 procent. První daňový interval se přitom v závislosti na výši průměrné mzdy meziročně posunuje. Lidé s vysokými příjmy tak ušetří na dani z příjmu.

Za rok 2024 podléhá vyšší 23procentní sazbě daně z příjmu daňový základ nad 1 582 812 korun a za rok 2025 to bude nad 1 676 052 korun. „V praxi to znamená, že daňoví poplatníci s vysokými příjmy nad první daňové pásmo ušetří příští rok na dani z příjmu přibližně sedm a půl tisíce korun, což je osm procent z posunutého prvního daňového pásma,“ vypočítává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Příklad

Například u poplatníka s ročním zdanitelným příjmem 2 000 000 Kč daň (před uplatněním slevy na poplatníka) za rok 2024 činí:

• do 1 582 812 Kč × 15 % = 237 422 Kč
• nad 1 582 812 Kč (tedy z částky 417 188 Kč) × 23 % = 95 954 Kč
• Celkem za rok 2024: 333 376 Kč

Za rok 2025 při stejném příjmu bude daň (před uplatněním slevy na poplatníka) činit:

• do 1 676 052 Kč × 15 % = 251 408 Kč
• nad 1 676 052 Kč (tedy z částky 323 948 Kč) × 23 % = 74 509 Kč
• Celkem za rok 2025: 325 917 Kč

Úspora na dani tedy činí 7 459 Kč.

Vyšší daňové sazbě podléhají všechny příjmy

Sazby daně z příjmu v Česku jsou stejné pro všechny zdanitelné příjmy, tedy ze zaměstnání, z podnikání, z kapitálového majetku, z nájmu nebo z ostatních zdanitelných příjmů. Neplatí tedy, že vyšší daňová sazba platí pouze pro aktivní příjmy, jako to bylo v minulosti, kdy zdanění pasivních příjmů bylo velmi příznivé.

„Od roku 2021 jsou dvě daňové sazby, které platí pro všechny zdanitelné příjmy, což je rozdíl oproti situaci v roce 2020 a v předcházejících letech, kdy 7procentní solidární dani podléhaly pouze příjmy ze zaměstnání a podnikání,“ vysvětluje Ivanco.

Příklad

Například pronajímatel nemovitosti s ročním příjmem z nájmu 2 000 000 Kč (po odečtení výdajů) zaplatí za rok 2025 daň následovně:

• z částky 1 676 052 Kč zaplatí 15 % = 251 409 Kč
• z částky nad limit (323 948 Kč) zaplatí 23 % = 74 508 Kč
• Celková daň tedy činí 325 917 Kč

Sociální pojištění se odvádí do stropu

Od roku 2008 je pro výpočet sociálního pojištění zaveden maximální vyměřovací základ. Z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí. Pro rok 2025 se maximální vyměřovací základ zvyšuje, protože je legislativou stanoven na 48násobek průměrné mzdy. Z částky nad strop neplatí sociální pojištění ani zaměstnavatel za zaměstnance.

„Vzhledem k tomu, že sociální pojištění se platí pouze z příjmů ze zaměstnání a podnikání, zvýšení maximálního vyměřovacího základu nemá vliv na zdanění pasivních příjmů,“ dodává Ivanco.

Vyšší strop = vyšší odvody na sociální pojištění

Z důvodu zvýšení maximálního vyměřovacího základu zaplatí lidé s vysokými příjmy více na sociálním pojištění. Pro rok 2025 činí maximální vyměřovací základ 2 234 736 korun, pro rok 2024 činil 2 110 416 korun.

„Například podnikatelé s hrubým ziskem nad 4 100 000 korun zaplatí meziročně na sociálním pojištění o 36 301 korun více, přičemž povinné sociální pojištění nelze nijak snížit o slevy, jak je tomu u daně z příjmu,“ upřesňuje Ivanco.

Příklad

Konkrétní výpočet maximálních odvodů na sociální pojištění:

Rok 2024:

• Maximální vyměřovací základ: 2 110 416 Kč
• Maximální roční pojistné (29,2 %): 616 242 Kč

Rok 2025:

• Maximální vyměřovací základ: 2 234 736 Kč
• Maximální roční pojistné (29,2 %): 652 543 Kč

Meziroční navýšení maximálního pojistného tedy činí 36 301 Kč.

Zdravotní pojištění beze změny

Pro výpočet zdravotního pojištění je stanovena jedna sazba a není zaveden žádný maximální vyměřovací základ. Při stejně vysokém příjmu za rok 2024 jako za rok 2025 tak nedojde k žádné změně při výpočtu zdravotního pojištění pro OSVČ ani zaměstnance.

„Při nadstandardním zisku nad deset milionů korun ročně tak dokonce OSVČ zaplatí více na zdravotním pojištění než na sociálním pojištění,“ uzavírá daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars Gabriela Ivanco.

Publikováno na serveru iDNES.cz dne 12. listopadu 2024