iDNES.cz: Češi se bojí stáří. Vláda chce zvýhodnit pojištění pro dlouhodobě pečující; 22. 10. 2023

Petru Koblížkovi bylo sedmadvacet. V tu dobu měl zrovna dvě malé děti a starostí až nad hlavu. Najednou vše přehlušil šok. „Přišel jsem na to tak, že táta nepřišel na domluvenou schůzku a pár hodin se neozýval. Auto měl doma, bydlel ale sám ve druhém patře a neměli jsme klíče. Volal jsem na technické služby, které přivezly vysokozdvižný vozík. Táta ležel na zemi, těžká mrtvice. Odvezli jsme ho do nemocnice,“ popisuje pro iDNES.cz Koblížek.

Po nějaké době se mladý muž i s rodinou nakonec rozhodli, že se o otce budou starat v domácí péči. S ní přišlo Koblížkovi do života také nové papírování. Zprvu třeba nevěděl, jak vyřídit parkování pro invalidy. Na úřadě si vystál frontu a při schůzce s kolegyní úřednicí mezi řečí zjistil, že má nárok na pobírání sociálních dávek, jako jsou příspěvek na péči nebo na mobilitu. „Věděl jsem, že existují, ale vůbec jsem se v nich nevyznal,“ přiznává Koblížek.

Chybí terénní sociální služby a peníze

Přáním pečujících bylo, aby otec mohl zůstat co nejdéle ve svém domácím prostředí. Vznikla tak poptávka po terénní sociální službě. Tedy po osobní asistence, která měla zajistit osobní hygienu, dohled nad podáním jídla a procházky. „Sehnat terénní služby v Praze je velký problém, všude jsem slyšel ‚nemáme kapacitu‘,“ popisuje Koblížek.

Osobní asistenci poskytuje i nezisková organizace A DOMA. Podle její ředitelky Jitky Zachariášové je zájem o služby velký. „Ročně nedokážeme uspokojit kolem 120 zájemců. Přitom poskytneme 34 tisíc hodin péče seniorům, lidem s duševním onemocněním, jako jsou různé typy demencí, a zdravotně postiženým v domácím prostředí,“ popisuje ředitelka.

Klienti si u její organizace objednávají péči od 1 až do 24 hodin denně. Největší pečovatelskou „službou“ jsou ale podle Zachariášové rodinní příslušníci či jiní blízcí lidé těch, kteří potřebují pomoc.

„Leží na nich velké břemeno péče, protože jen oni dokážou flexibilně reagovat na změnu potřeb svých blízkých,“ sděluje Zachariášová a dodává, že se její tým snaží takovým pečovatelům co nejvíce poradit a vzdělávat je.

Stát chystá daňové zvýhodnění pojištění

Neschopnost se o sebe ve stáří postarat dělá Čechům dlouhodobě starosti. V aktuálním průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) se jí obává stále přes 70 procent, což je podobný výsledek jako před rokem.

„Demografické prognózy dlouhodobě hovoří o stárnutí populace, na datech vidíme i rostoucí počet lidí v některém stupni nesoběstačnosti. Do roku 2060 se z dnešních přibližně 360 tisíc dostaneme na více než milion,“ vysvětluje Jan Matoušek, výkonný ředitel ČAP.

Také podle ČAP sociální systém už nyní stojí na neformální péči rodinných příslušníků. „Pečující si mnohdy nemohou vydechnout, což je mimořádně psychicky a fyzicky zatěžující, nemluvě také o často výrazné ztrátě příjmu v domácnosti, pokud je dlouhodobá péče poskytnuta na úkor přerušené pracovní kariéry pečujícího,“ vysvětluje Matoušek.

Příspěvek na péči ve třetím a čtvrtém stupni, tedy nejvážnější případy nesoběstačnosti, kam by spadal i otec pana Koblížka z úvodu textu, pobírá podle dat ministerstva práce a sociálních věcí přibližně 150 tisíc lidí. Více než 90 tisíc z nich zůstává v domácnostech a pečuje o ně hlavně rodina.

S pomocí nyní přispěchal stát, konkrétně členové Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Na konci září předložila skupina poslanců v čele s Vojtěchem Munzarem (ODS) pozměňovací návrh k návrhu zákona o daňovém zvýhodnění spoření na penzi, který ho doplňuje právě o produkt pojištění dlouhodobé péče. Doplní tak stávající návrh , který má Čechy motivovat, aby si na penzi tvořili i vlastní finanční polštář.

Munzar iDNES.cz potvrdil, že návrh má podporu ministra financí a je projednaný napříč koalicí. Je tedy vysoce pravděpodobné, že od ledna opravdu začne platit.

Návrh zákona, který je nyní ve druhém ze tří čtení, počítá s účinností od 1. ledna 2024. Lidé, kteří by se pro případ dlouhodobé péče pojistili u některé z komerčních pojišťoven, by podle návrhu měli dostat daňovou podporu. Kolik by lidé za takový produkt platili, je nyní na pojišťovnách. Pojistné by se počítalo do limitu 48 tisíc, které by si Češi mohli maximálně odečíst z daní.

„Každá tisícikoruna daňového odpočtu přináší daňovou úsporu 150 korun, lidem s velmi vysokými příjmy podléhající vyšší 23% sazbě daně z příjmu dokonce daňovou úsporu 230 korun,“ vypočítala pro iDNES.cz již dříve daňová poradkyně ze společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Z odůvodnění pozměňovacího návrhu

Smyslem pojištění dlouhodobé péče není kumulace prostředků na stáří, ale ochrana pro případ, že by se poplatník stal závislým na pomoci jiné fyzické osoby v průběhu doby, kdy je pojištěn.

Opozice nesouhlasí

V oblasti dlouhodobé péče je podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Vladimíra Bezděka zásadní nedostatek prostředků, který se spolu se stárnutím české populace bude do budoucna ještě prohlubovat. S návrhem, který má podle odhadů stát rozpočet 100 až 200 milionů korun, tedy člen NERV souhlasí.

„Odpovídá tomu nedostatek lůžek i kapacit pro domácí péči. Pokud je cílem návrhu podpořit vícezdrojové financování sociálně zdravotních služeb, tak se domnívám, že se taková daňová podpora státu jednoznačně vyplatí,“ říká Bezděk.

Podle ekonoma by díky výhodnějšímu pojištění mělo dojít k poklesu odchodu ekonomicky aktivních za péčí o blízké. Zlepšit by se měly také mzdové podmínky v segmentu sociálních služeb.

„Dojde ke zvýšení kvality služeb a očekávat lze i vyšší daňové výnosy. Fiskální dopady daňového zvýhodnění tak budou pozitivní,“ myslí si Bezděk.

S návrhem zákona však nesouhlasí hnutí ANO. Člen výboru a poslanec hnutí Patrik Nacher je podle svých slov proti návrhu jako takovému, proti pojištění dlouhodobé péče obecně nic nemá. Vadí mu ale způsob, jakým celý návrh vláda prezentuje. Tedy že ho předem nekonzultovala s odbornou veřejností, ale ani s opozicí.

„Musí to být součástí vládního návrhu. Ne že se tam postupně dají věci, které nejsou pro spotřebitele přehledné a jsou i kontroverzní. Určitě tam podle mě například nespadá životní pojištění, které v návrhu zůstalo,“ míní Nacher.

Jak to mají v Německu

• Pojištění pečovatelské služby čili dlouhodobé péče platí rovnoměrně zaměstnanec a zaměstnavatel.
• Příspěvek 1,95 % z hrubé mzdy (maximální výše 4012,5 eur) je hrazený přes zdravotní pojišťovnu do fondu dlouhodobé péče u stejné instituce.
• Dávky jsou poskytovány formou finančního příspěvku, jako hmotná dávka nebo jejich kombinací. Jejich výše závisí na způsobu využívání služeb.

Publikováno na serveru iDNES.cz dne 22. října 2023.