iDNES.cz: Minimální mzda se bude zvyšovat, šéf to dopředu odmítá. Prý mi sníží úvazek; 8. 11. 2023

Minimální mzda byla u nás zavedena v roce 1991, její výši určuje nařízení vlády. Zatím není jasné, jak vysoká bude v příštím roce, jistě ale dojde k nárůstu. Z toho mají radost zaměstnanci, méně už jejich zaměstnavatelé. Svědčí o tom případ paní Květy.

Pracuje jako uklízečka na plný pracovní úvazek a pobírá minimální mzdu. Probíhající jednání o jejím zvýšení sleduje. „Můj šéf mi ale řekl, že už mi mzdu nezvýší, prý bych pro něj byla drahá pracovní síla, a tak mi zkrátí pracovní úvazek. A pokud s tím nesouhlasím, ať počítám s výpovědí. Má na to právo?“ ptá se čtenářka iDNES.cz.

Mzda, která zaměstnanci za vykonanou práci náleží, nesmí být nikdy nižší, než je státem stanovená minimální mzda, ale také, než je zaručená mzda, jejíž výše se liší podle toho, jakou práci zaměstnanec vykonává. Důležité také je, že uzavřenou smlouvou jsou vázány obě smluvní strany.

„Zaměstnavatel nemůže svým jednostranným rozhodnutím změnit výši vašeho úvazku v pracovním poměru. Kratší pracovní doba je možná, ale jen pokud je sjednána v písemné dohodě,“ vysvětluje advokátka Lucie Kalašová spolupracující s bpv Braun Partners.

Zaměstnavatel nemůže zaměstnance ke snížení pracovního úvazku nutit a ten nemusí se změnou úvazku souhlasit. „Nesouhlas se změnou úvazku není výpovědním důvodem, který by mohl zaměstnavatel pro ukončení pracovního poměru použít,“ dodává Kalašová.

V případě, že mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli nedosáhne příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, který požadovanou úroveň dorovná. Jestliže doplatek neposkytne, je možné se ho domáhat soudně.

„Pokud si zaměstnanec netroufá sám žalobu formulovat a zároveň nemá dostatek finančních prostředků na služby advokáta, doporučuji na webových stránkách České advokátní komory dohledat podmínky, za jakých je možné žádat od advokáta bezplatné právní poradenství, a o takové poradenství komoru požádat,“ radí advokátka.

Ke změně postoje zaměstnavatele může také vést kontrola ze strany inspektorátu práce, k jejímž provedení může dát zaměstnanec podnět, a to bezplatně. Inspektorát práce sice nemá pravomoc rozhodnout o povinnosti zaměstnavatele zaplatit, ale může jej v přestupkovém řízení uznat vinným z přestupku a udělit pokutu. To často vede k tomu, že firma dlužné doplatky uhradí.

Minimální mzda má motivovat

Minimální mzda by měla vést k vyšší motivaci pracovat a nespoléhat se na sociální dávky. „Zvyšování minimální mzdy by mělo zejména lidem pracujícím v nízko placených zaměstnáních zajistit minimální životní úroveň, tedy pokrytí nákladů na bydlení, potraviny, zdravotní péči a další základní potřeby,“ uvádí Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Dále by mělo zvýšení minimální mzdy zvýšit ochranu pracovníků, snížit jejich zneužívání a případné nekalé pracovní podmínky.

„Zvyšování minimální mzdy může podpořit spotřebu, protože lidé s vyšším příjmem budou více utrácet, což může mít pozitivní dopad na ekonomický růst a podnikání. Na druhou stranu může zvýšení minimální mzdy přispět ke zvýšení cen v ekonomice,“ míní Ivanco.

Ve srovnání s jinými zeměmi EU na tom nejsme nejlépe: pro srovnání, v Lucembursku je minimální mzda v přepočtu přes 57 tisíc korun, u nás je to 13 200 korun a nejhůř je na tom Bulharsko s necelými deseti tisíci korunami.

CO OVLIVŇUJE MINIMÁLNÍ MZDA (Zdroj: Mazars)

• Minimální mzda pro letošní rok činí 17 300 korun měsíčně. Její výše má dopad na řadu důležitých limitů rozhodných pro daňové a jiné odvodové povinnosti.
• Minimální mzda je vyměřovacím základem zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, kterými jsou například studenti nad 26 let nebo nezaměstnaní mimo evidenci úřadu práce. Letos odvádějí zdravotním pojišťovnám 2 336 korun měsíčně.
• V souladu se zákonem o zaměstnanosti může být uchazeč o zaměstnání veden v evidenci úřadu práce, jestliže jeho měsíční mzda z pracovního poměru nebo odměna z dohody o pracovní činnosti nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tedy pro rok 2023 částku 8 650 korun.
• Podle zákona o daních z příjmů se od daně osvobozuje příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze do částky ve výši 36násobku minimální mzdy, letos jsou od daně z příjmů osvobozeny důchody do výše 622 800 korun za rok.
• Zvýšení minimální mzdy má vliv na možnost dosáhnout na daňový bonus,. Na něj má v roce 2023 nárok poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy , tedy poplatník s ročními příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti dosahujícími alespoň 103 800 korun.
• Minimální mzda ovlivňuje maximální výši slevy za umístění dítěte (tzv. školkovné), která se pro rok 2023 zvýšilo na 17 300 korun za rok.

Publikováno na serveru iDNES.cz dne 8. listopadu 2023.