peníze.cz: Jak si studenti zvýší budoucí důchod? Praktické tipy; 1. 12. 2023

Mladí lidé dostanou od státu nižší důchod než současní penzisté, shodují se ekonomové, Navíc půjdou do důchodu později. Existuje ale řešení, jak si příjmy ve stáří o něco navýšit už při studiu.

Do konce roku 2009 se určitý počet let studia alespoň zčásti počítal do doby pojištění potřebné pro nárok na důchod . Studium po roce 2010 se už ale nezapočítává vůbec.

Kvůli zkrácení doby pojištění o dobu studia budou mít mladí lidé problém dosáhnout na minimální potřebnou dobu pojištění, aby jim vůbec vznikl nárok na starobní důchod . Druhým problémem je, že dochází automaticky ke snížení jejich budoucího důchodu.

„Nepočítat dobu studia do důchodu ušetřilo velké finanční prostředky státnímu rozpočtu, ale na druhé straně sníží důchody lidem až o 20 procent,“ říká expert na důchody Jiří Šafařík ze společnosti Freedom Financial Service.

Podle něj tak mohou studenti přijít až o 11 let doby pojištění mezi 15. a 26. rokem věku, kdy přestávají být nezaopatřenými dětmi. To znamená snížení doby pojištění o 22 procent, pokud počítáme nynější limit věku odchodu do důchodu 65 let. Ten se přitom má v budoucnu ještě prodlužovat. Tedy z možných 50 let pojištění mohou mladí lidé v případě studia do 26 let získat jen 39 let.

„To má výrazný vliv na výši nejen starobního důchodu, ale i důchodu invalidního a důchodů pozůstalostních. To si rodiče dětí ani studenti sami většinou neuvědomují,“ říká Šafařík.

V současnosti platí, že pro nárok na starobní důchod musí mít žadatel odpracováno (respektive musí mít zaplaceno pojistné) alespoň 35 let. I bez započtení let studia se tak do limitu lze bez pracovních výkyvů těsně vejít. Problém ale může nastat u předčasného důchodu , u kterého se limit odpracovaných let od října příštího roku prodlouží na 40 let.

Jak si tedy současní studenti můžou zvýšit budoucí příjem i počet odpracovaných let?

Studenti mohou být důchodově pojištěni už od prvního dne skončení povinné školní docházky, nejdříve od svých 15 let. Dobu pojištění i během studií si tak mohou zajistit tak, že:

  • Při studiu si zajistí práci, brigádu, ze které se odvádí sociální pojištění.
  • Po 18. narozeninách se pustí do podnikání, stanou se osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ). 
  • Přihlásí se od osmnácti let k dobrovolnému důchodovému pojištění a budou platit minimální pojistné. Pro rok 2023 je to 2823 korun měsíčně. „Tato varianta je ale poměrně nákladná. Dobu soustavné přípravy na budoucí povolání, tedy dobu studia po roce 2009, si lze doplatit formou dobrovolného důchodového pojištění i zpětně, až třeba bude mít student více peněz například ze zaměstnání,“ doplňuje Šafařík.  
  • Od patnácti let (po skončení povinné školní docházky) budou takzvanou osobou spolupracující, pokud je alespoň jeden z rodičů OSVČ. Ten na ně můžu převést část svých příjmů i výdajů, přičemž studenti jsou považováni za osobu s vedlejšími příjmy. Ačkoliv podnikající rodič tím pádem přijde o možnost snížení daňového základu o slevu na studující dítě, ušetří většinou na dani a pojištění.

„Nejjednodušší to mají právě studenti, jejichž alespoň jeden rodič podniká, je OSVČ nebo majitel firmy. Rodiče-podnikatelé totiž často z pojistného na důchodové pojistné přispívají na základě takzvaného principu solidarity na cizí důchody a nevyužívají možnost z tohoto pojistného zajistit vyšší důchod vlastních dětí. Je proto optimální řešit problematiku důchodů společně, jak pro děti-studenty, tak i jejich rodiče,“ vysvětluje expert.

Kolik si odečte student jako spolupracující osoba?

Spolupracující osobou mohou být děti od 15 let žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, přičemž nemusí vlastnit živnostenské oprávnění. „Spolupracující osoba, pokud sama neprovádí podnikatelskou činnost, není z titulu spolupráce účetní jednotkou a rovněž nevede daňovou evidenci. Je-li spolupracující osobou student, je považován za OSVČ vedlejší,“ vysvětluje daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osobu nečinil v úhrnu více než 30 procent a aby částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 tisíc korun. A za každý započatý kalendářní měsíc nejvýše 15 tisíc korun.

„Co se týká účasti na důchodovém pojištění OSVČ vedlejší, rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění činí v letošním roce 96 777 korun. Pokud tedy rodič převede na studujícího potomka podíl zisku do této částky, nemusí potomek odvádět sociální pojištění, avšak příjem se mu nezapočítává do částky pro výpočet budoucího důchodu," upozorňuje Ivanco. A tedy ani do potřebné délky pojištění.

Proto je lepší limit těsně překročit s tím, že student bude platit povinné sociální pojištění pro vedlejší činnost. Pro rok 2024 jde o částku 1413 korun měsíčně, pro letošní rok je to 1178 korun.

„Zdravotní pojištění u vedlejší činnosti se musí platit vždy. Studující OSVČ ale v prvním roce podnikání zálohy na zdravotní pojištění neplatí a pojištění doplatí jednorázově po podání přehledu o příjmech a výdajích, kde si zároveň vypočte i výši záloh pro další rok. Jejich výše se odvíjí od skutečně dosaženého zisku a není tedy nutné platit minimální výši záloh,“ doplňuje Ivanco.

Podle ní si tak od základu daně spolupracující student odečte slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun a i při maximálním možném zisku ve výši 180 tisíc korun nezaplatí nic na dani z příjmu fyzických osob. „Není tedy ani nutné odečítat slevu na studenta, která činila letos 4020 korun, ale pro rok 2024 je sleva na studenta konsolidačním balíčkem zrušena,“ dodává daňová expertka.

Jak připomíná Jiří Šafařík, pokud studenti nebudou své důchodové pojištění řešit, bude to pro ně znamenat výrazně nižší důchody. Řada expertů proto mladým lidem doporučuje nespoléhat se na státní systém, ale zabezpečit se na důchod vlastními investicemi.

Například podle analýzy společnosti Cyrrus pokud začnou investovat ve dvaceti letech alespoň tisíc korun měsíčně do více rizikových produktů, budou se mít v době odchodu do důchodu zhruba jako současní penzisté. Pokud by volili konzervativní spoření, budou muset spořit už osm tisíc korun měsíčně, aby se měli stejně jako prarodiče. Psali jsme podrobně: Jaký důchod dostanete, když je vám teď dvacet nebo třicet?

Publikováno na serveru peníze.cz dne 1. prosince 2023.