Daňová (ne)uznatelnost nákladů na přefakturaci

Přinášíme závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) v oblasti aplikace ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc) Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) ve znění do konce roku 2014. V posuzovaném případě doměřil správce daně daňovému subjektu daň a penále k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období let 2013 a 2014. Důvodem byla skutečnost, že dle výše uvedeného ustanovení daňový subjekt zahrnul do daňově uznatelných nákladů náklady na reprezentaci.

Daňový subjekt předložil správci daně smlouvy s odběrateli, přičemž v některých smlouvách byla patrná obecná ujednání o úhradě nákladů na přejímku zboží daňovým subjektem. Jednalo se o náklady na reprezentaci (konkrétně náklady na ubytování, stravu, pohoštění, letenky, půjčení vozidla, nájem movitých věcí, služby při uzavírání smluv, diety, taxi, vstupné do muzea, kosmetiku apod.) hrazené daňovým subjektem za odběratele. Náklady na reprezentaci zahrnul daňový subjekt do konečné ceny prodávaného zboží a s odkazem na § 24 odst. 2 písm. zc ZDP je považoval za daňově uznatelné.

Správce daně konstatoval, že nebyla naplněna podmínka přímé souvislosti nákladů a zdanitelných výnosů. Poukazoval na to, že nebyla dostatečně doložena úzká vazba mezi pořízením zboží a tím, že zástupci odběratele bude hrazena cesta na přejímku a s tím související náklady. Nebylo doloženo, zda takové výdaje musely být vynaloženy, aby k uzavření obchodu vůbec došlo. Podle správce daně zahrnutí nákladů do cenové kalkulace nevede automaticky k jejich transformaci na daňově uznatelné, tj. způsob tvorby ceny není pro posouzení daňové uznatelnosti rozhodný.

NSS přisvědčil správci daně. Aby mohly být náklady na reprezentaci hrazené za zástupce odběratelů považovány za daňově uznatelné, musel by daňový subjekt prokázat nejen, v souvislosti s jakými transakcemi byly vynaloženy, ale také to, že bez nich by zákazník zboží buď nekoupil, nebo ne za takových podmínek, jak to učinil. To se ovšem u posuzovaných transakcí neprokázalo.

Rozsudek 2 Afs 139/2021 - 51

Autorka: Eliška Košťáková, senior konzultantka daňového oddělení

Kontakt