Daň z neočekávaných zisků (windfall tax)

Od 1. ledna 2023 je účinná novela zákona o daních z příjmů, která pro kalendářní roky 2023 až 2025 zavádí nový druh daně z příjmů právnických osob, a to daň z neočekávaných zisků (běžně označovaná také jako mimořádná daň, válečná daň nebo jako windfall tax). Správcem této samostatné daně z příjmů právnických osob má být Specializovaný finanční úřad, ale v případě energetického sektoru se ozývají i návrhy, aby byl správou daně pověřen Energetický regulační úřad.

Nová daň se týká vybraných poplatníků v odvětví fosilních paliv, v energetickém sektoru a bank, kteří mimořádné profitují, a je předpoklad, že i nadále budou profitovat, ze současného enormního nárůstu cen plynu, elektrické energie a ropných produktů a v případě bank z nárůstu úrokových sazeb.

Níže uvádíme nejdůležitější parametry nové daně s důrazem na podmínky, za kterých se právnická osob stane poplatníkem této daně.

1) Poplatníci, kteří nejsou bankou, těžařem plynu, ropy, uhlí nebo koksárnou

Jedná se o právnické osoby, které nejsou bankou a které nejsou těžařem plynu, ropy, uhlí nebo koksárnou podle § 17c odst. 2 zákona o daních z příjmů a

  1. kterým ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do kalendářních roků 2023 – 2025, plynou tzv. rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 mil. Kč,
  2. a které:

2.1.    jsou v období uplatnění daně z neočekávaných zisků součástí Skupiny podniků s neočekávanými zisky nebo

2.2.    měly rozhodné příjmy daně z neočekávaných zisků ve výši alespoň 2 mld. Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021.

Skupinou podniků s neočekávanými zisky je skupina podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní bez bank, které mají za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 v úhrnu rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků alespoň 2 mld. Kč. V případě nejasností může poplatník požádat správce daně o závazné posouzení, zde je součástí Skupiny podniků s neočekávanými zisky spolu s jiným poplatníkem daně z příjmů právnických osob.

Za rozhodné příjmy se u této skupiny poplatníků považují tuzemské příjmy z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy:

  • 35.1 – Výroba, přenos a rozvod elektřiny s výjimkou kombinované výroby elektřiny a tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4
  • 35.2 – Výroba plynu; rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí
  • 46.71.2 – Velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky
  • 46.71.3 – Velkoobchod s plynnými palivy a příbuznými výrobky
  • 49.50.1. – Potrubní doprava ropovodem
  • 49.50.2 – Potrubní doprava plynovodem

Pokud poplatník tyto činnosti vykonává, měly by být zapsány v Registru ekonomických subjektů ČSÚ.

Výjimku z této skupiny příjmů tvoří tuzemské příjmy z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy:

  • 35.1 – Výroba, přenos a rozvod elektřiny s výjimkou kombinované výroby elektřiny a tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4
  • 35.2 – Výroba plynu; rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí

pokud poplatník dodal elektřinu nebo plyn jinému poplatníkovi, který je součástí stejné Skupiny podniků, pro jeho vlastní spotřebu.

Vlastní spotřebou se podle důvodové zprávy k novele zákona rozumí situace, kdy tento jiný poplatník ze stejné Skupiny podniků elektřinu nebo plyn nepřeprodá, ale použije pro svou spotřebu jako materiálový vstup. Z působnosti daně z neočekávaných zisků by tedy měla být vyjmuta například tzv. závodní energetika.

2) Těžaři uhlí, ropy, zemního plynu a koksárny podle § 17c odst. 2 zákona o daních z příjmů

Tyto právnické osoby se stanou poplatníky daně z neočekávaných zisků, pokud:

  1. jim ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do kalendářních roků 2023 – 2025, plynou vybrané rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 mil. Kč a
  2. vybrané rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků tvořily za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 alespoň 25 % jeho ročního úhrnu čistého obratu podle zákona o účetnictví za toto účetní období.

Vybranými rozhodnými příjmy pro tyto poplatníky jsou tuzemské příjmy z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy:

  • 05.10 – Těžba a úprava černého uhlí
  • 06 – Těžba ropy a zemního plynu
  • 19.1 – Výroba koksárenských produktů
  • 19.2 – Výroba rafinovaných ropných produktů

Pokud by hodnota rozhodných vybraných příjmů u těchto právnických osob nedosahovala výše uvedených hranic, přesto se však mohou stále stát poplatníky daně z neočekávaných zisků podle výše uvedeného bodu 1.

3) Banky

Banka se stává poplatníkem daně z neočekávaných zisků, pokud:

  1. jí ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do kalendářních roků 2023 – 2025, plynou tzv. rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 mil. Kč a
  2. měla rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 6 mld. Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021.

Rozhodnými příjmy jsou tuzemské příjmy z činností pod kódem NACE 64 – Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování s výjimkou činností pod kódem NACE 64.11 – Centrální bankovnictví.

Rozhodné příjmy

Výše rozhodných příjmů pro účely daně z neočekávaných zisků se u bank určuje jako roční čisté úrokové výnosy a u ostatních poplatníků jako roční úhrn čistého obratu z rozhodných činností.

Základ daně z neočekávaných zisků

Je třeba upozornit, že základ daně z neočekávaných zisků se nepočítá pouze z rozhodných příjmů. Jakmile je podle výše uvedených kritérií považována daná právnická osoba za poplatníka daně z neočekávaných příjmů, je daň z neočekávaných zisků určena ze základu daně odvozeného od jeho veškerých příjmů.

Základ daně z neočekávaných zisků je stanoven jako kladný rozdíl mezi  tzv. Srovnávaným základem daně a aritmetickým průměrem tzv. Upravených Srovnávacích základů daně.

1.       Srovnávaný základ daně

Srovnávaný základ daně je daňová ztráta nebo kladný základ daně za aktuální zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání (před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně a bez zahrnutí příjmů ze zdrojů v zahraničí, které mohou být v souladu s mezinárodní smlouvou v zahraničí zdaněny, a s nimi souvisejících výdajů), který je uveden na ř. 200 daňového přiznání. Pokud je záporný, považuje se za nulový.

V případě, že poplatník nemá jako zdaňovací období kalendářní rok nebo období, za které podává daňové přiznání, spadá jen částečně do let 2023-2025, je srovnávaným základem daně jen poměrná část základu daně za toto období.

2.       Srovnávací základ daně

Srovnávacím základem daně je daňová ztráta nebo kladný základ daně (před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně a bez zahrnutí příjmů ze zdrojů v zahraničí, které mohou být v souladu s mezinárodní smlouvou v zahraničí zdaněny, a s nimi souvisejících výdajů) za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatá od 1. ledna 2018 a skončená do 31. prosince 2021.

Pokud je srovnávací základ daně určen za jinak dlouhé období než srovnávaný základ daně, považuje se srovnávací základ daně jeho výše přepočtená poměrně tak, jako by byl srovnávací základ daně určen za stejně dlouhé období.

3.       Upravený srovnávací základ daně

Srovnávací základ daně se následně upraví tak, že se navýší o absolutní hodnotu 20 % z tohoto základu.

4.       Aritmetický průměr upravených srovnávacích základů daně

Pro výpočet daně z neočekávaných zisků je nutné stanovit prostý aritmetický průměr upravených srovnávacích základů daně. Pokud je záporný, považuje se za nulový. V rámci Skupiny podniků s neočekávanými zisky je možné za splnění určitých podmínek průměry upravených srovnávacích základů daně snižovat a zvyšovat.

Daň a sazba daně z neočekávaných zisků

Sazba daně z neočekávaných zisků činí 60 %. Daň se vypočte jako součin základu daně z neočekávaných zisků zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně. Nelze uplatnit slevu na dani a daň z neočekávaných zisků se nezahrnuje do daňové povinnosti pro účely použití metody zápočtu.

Zálohy na daň neočekávaných zisků

Přestože se daň z neočekávaných zisků bude poprvé určovat a odvádět až v roce 2024, zálohy na tuto daň budou splatné již v roce 2023. Pro tyto účely bude nutné spočítat fiktivní daň z neočekávaných zisků.

Pro bližší informace k této problematice a v případě jakýchkoliv dotazů k ní se obraťte na naše specialisty.

Autorka:

Olga Těhlová, Senior specialistka daňového oddělení

Document

Daň z neočekávaných zisků (Windfall tax)

Kontakt