Archiv

Minimální mzda v Česku se po zvýšení z 11 tisíc na 12 200 od příštího roku dostane mírně nad průměr v regionu střední a východní Evropy. Ten se pohybuje okolo 12 038 Kč (461 eur). Na Ukrajině je minimální mzda v přepočtu méně než tři tisíce korun, v Rakousku téměř 44 tisíc korun, vyplývá to ze studie poradenské firmy Mazars.

Odvody z průměrné hrubé mzdy zaměstnance na sociálním a zdravotním pojištění činí v České republice 34 procent, což je druhé nejvyšší číslo z 19 zemí střední a východní Evropy.
Žebříčku vévodí Slovensko, kde souhrnné pojistné dosahuje 35,2 procenta z hrubé mzdy. Vyplývá to ze studie Mazars CEE Tax Guide 2017, která porovnává daně a mzdy v devatenácti zemích střední a východní Evropy.
Pokud se mezinárodní společnosti rozhodnou pro investice v některé ze zemí střední a východní Evropy, musejí počítat s nejvyššími daněmi i náklady na zaměstnance v Řecku. Investoři tam zaplatí nejvyšší korporátní daň (29 procent), vysoká je i DPH a odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Naopak nejnižší firemní daně zaplatí v Černé Hoře (devět procent) a také v Maďarsku (devět procent), kde však mají zase vysokou DPH (až 27 procent).

Odvody z průměrné hrubé mzdy zaměstnance na sociálním a zdravotním pojištění jsou v ČR 34 procent, což je druhé nejvyšší číslo z 19 zemí střední a východní Evropy. Žebříčku vévodí Slovensko, kde souhrnné pojistné dosahuje 35,2 procenta z hrubé mzdy. Vyplývá to ze studie Mazars CEE Tax Guide 2017, která porovnává daně a mzdy v 19 zemích střední a východní Evropy.

Česká republika má druhé nejhorší odvody ve střední a jihovýchodní Evropě. Z 19 vybraných zemí je na tom hůř jen Slovensko. Za zdravotní a sociální pojištění musí firmy k hrubé mzdě zaplatit státu navíc ještě 34%, vyplývá z nejnovější studie společnosti Mazars. Při minimální mzdě je na tom ČR dokonce nejhůř. Firmám odvody brání v hledání nových zaměstnanců, informují Hospodářské noviny

Práci v Česku prodražuje ve srovnání se zahraničím vysoké pojistné, které firmy odvádějí za svoje zaměstnance státu. Nad rámec hrubé mzdy musí na sociálním a zdravotním pojištění navíc zaplatit ještě více než třetinu, což je druhé nejvyšší číslo ze dvou desítek zemí střední a jihovýchodní Evropy. Hůř je na tom podle nejnovější studie poradenské společnosti Mazars už jen Slovensko.