Solidární boháči? Kdo platí vyšší daně, 13.3.2017
V roce 2016 dosáhla průměrná mzda v Česku 27 006 korun. Progresivní daň se platí z částky vyšší, než je 48násobek průměrné mzdy. Ačkoli bylo progresivní zdanění vždy vlajkovou lodí ČSSD, zavedla ho už v roce 2013 Nečasova vláda. Příjmový limit, který představuje hranici, za níž musíte solidární přirážku berňáku odvést, se zvýší i v příštím roce, kdy naroste až na 1 355 136 korun. Solidární daň plátci odvádějí nikoli z celého příjmu, ale právě jen příjmu nad limit. To znamená, že pokud podnikatelé předloni i loni vydělali stejnou částku, zaplatí v roce 2017 na solidární dani méně než v roce 2016.
V roce 2016 dosáhla průměrná mzda v Česku 27 006 korun. Progresivní daň se platí z částky vyšší, než je 48násobek průměrné mzdy. Ačkoli bylo progresivní zdanění vždy vlajkovou lodí ČSSD, zavedla ho už v roce 2013 Nečasova vláda. Příjmový limit, který představuje hranici, za níž musíte solidární přirážku berňáku odvést, se zvýší i v příštím roce, kdy naroste až na 1 355 136 korun. Solidární daň plátci odvádějí nikoli z celého příjmu, ale právě jen příjmu nad limit. To znamená, že pokud podnikatelé předloni i loni vydělali stejnou částku, zaplatí v roce 2017 na solidární dani méně než v roce 2016.
Z pronájmu nebo výher přirážku neplatíte
Dávku tedy zaplatí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy minus výdaje). Z dalších vedlejších příjmů, tedy například z kapitálu, pronájmu, výher apod., se solidární daň do státní kasy neodvádí.
„Lidé, kteří v roce 2016 prodali nemovitost, případně měli příjmy z kapitálového majetku, solidární daň neplatí. Pokud ale nesplnili podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmu fyzických osob, budou z něj muset odvést právě daň z příjmů,“ upozorňuje daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Lidé s velmi vysokými příjmy na progresi výrazně neprodělají především proto, že s rostoucím výdělkem nad zmíněných 1 296 288 korun jim dále neroste sociální pojištění.
Jinými slovy: ti, co vydělali tři miliony korun, zaplatí sociálce stejně jako ti, kdo dosáhli na příjmy 1,3 milionu.
Nejvyšší částka, kterou mohou OSVČ za rok 2016 uhradit na sociálním pojištění, činí 378 516 korun (tedy 29,2 procenta z osmačtyřicetinásobku průměrné mzdy). Každý majitel živnostenského listu totiž platí pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 procenta z tzv. vyměřovacího základu.
Zdravotní pojištění se naopak vždy odvádí z celého příjmu a není pro něj stanoven žádný strop.
Daňové odpočty solidární daň nesnižují
Na výši solidární daně nemají vliv uplatněné daňové odpočty, například odpočet úroků z úvěru na bydlení, dary, odpočty na penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření či odpočet životního pojištění.
Odpočty snižují pouze základ daně podléhající klasické patnáctiprocentní dani z příjmu fyzických osob.
Klasické slevy, především slevu na poplatníka ve výši 24 480 korun ročně, samozřejmě uplatnit můžete. Mohou tak činit i pracující důchodci, kterým načas minulá vláda tuto výhodu sebrala, než její rozhodnutí zrušil Ústavní soud.
Příklad Živnostník Dvořák měl za roky 2015 i 2016 hrubý zisk (příjem minus výdaj) ve výši 2,3 milionu korun. Po odečtení slev a nezdanitelných položek je jeho daňový základ 2 276 000 korun. Klasická daň z příjmu u něj představuje v obou letech 341 400 korun (15 % z 2 276 000 korun). Jenže na solidární dani už letos ušetří. Zatímco loni činila 69 907 korun (sedm procent z 2 276 000 minus 1 277 328), letos po zvýšení limitu bude jen 68 580 (tj. sedm procent z 2 276 000 minus 1 296 288).
Publikováno na serveru Profit.cz, 13.3.2017.