Rumunsko následuje český vzor. Sází na zahraniční investory a autoprůmysl, 28.7.2016

"Jednáme s dvěma světovými automobilkami o výstavbě nového závodu u nás, pochlubil se nedávno rumunský ministr hospodářství Costin Borc. Konkrétní jména sice neuvedl, ale je zřejmé, že atraktivita této balkánská země pro investice do průmyslové výroby i služeb roste.

Rumunsko je sice stále druhou nejchudší zemí Evropské unie po Bulharsku, ale pokrok za poslední čtvrtstoletí nelze přehlédnout. Stát, který má za sebou brutální vládu „rudého Drakuly" Nicolae Ceauşeska a následný zápas s chudobou a hyperinflací, se pomalu posouvá do šťastnějších časů.

V loňském roce rumunská ekonomika rostla o 3,7 procenta, což představuje pátý nejlepší výsledek v Evropské unii po Irsku, Maltě, Česku a Švédsku. V prvním čtvrtletí tempo růstu dále zrychlilo na 4,3 procenta. Co se týká úrovně HDP na obyvatele, tak Rumuni úspěšně dohánějí sousední Maďarsko.

Ekonomický vzestup je zatím vidět hlavně ve velkých městech, jako je Temešvár (Timişoara), Brašov či Arad. Menší průmyslová centra naopak působí zoufalým dojmem a tamní továrny, postavené během živelné industrializace za éry socialismu, se postupně rozpadají a zarůstají vegetací.

Zřejmě nejznámějším rumunským produktem jsou auta značky Dacia. Původně vysmívaná automobilka se poté, co ji v roce 1999 převzal francouzský Renault, vydala na vzestupnou dráhu. Díky nízké ceně se její modely Sandero, Logan a Duster dobře prodávají v bývalém východním bloku a Středomoří, ale překvapivě i ve Francii a Německu.
Druhý závod se nachází v Craiově, kde Ford montuje své prostorné vozy B-Max. Letos v březnu Ford oznámil, že v Craiově investuje 200 milionů eur a začne zde vyrábět menší SUV EcoSport. Koncern Daimler v současné době investuje 300 milionů eur do rozšíření výroby automatických převodovek. Ve středorumunském městě Sebeş vytvoří další tisícovku pracovních míst.

Mezi hlavní výhody této balkánské země patří levná a zatím dostupná pracovní síla. Podle aktuální studie poradenské firmy Mazars je průměrná mzda v soukromém sektoru 596 eur, tedy o 40 procent méně než v Česku (cca 1000 eur). Z pohledu byznysu je lákavé také danění firemních zisků sazbou 16 procent (v Česku 19 procent).

Publikováno v tabletovém magazínu Dotyk, 28.7.2016.