Opět vyšší zálohy na na pojištění, 14.11.2016

Výpočet povinných odvodů na sociální zabezpečení a pro zdravotní pojišťovny se odvíjí od průměrné mzdy, která v Česku stále roste. Většina živnostníků už si zvykla – zvyšování záloh je standardem. Za deset let narostly u obou pojištění zhruba o třetinu.
„Princip pro výpočet sazeb zůstává stejný jako loni. V případě minimálních záloh je to u zdravotního pojištění 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy a u sociálního pojištění 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy,“ připomíná daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco.
Klíčové je, aby si živnostníci pohlídali termíny, dokdy musejí odvody zaplatit.
„Minimální měsíční zálohy u zdravotního pojištění se v roce 2017 zvýší ze současných 1823 korun na 1906 korun a u odvodů pro Českou správu sociálního zabezpečení z aktuálních 1972 na 2061 korun,“ shrnuje daňový expert Petr Gola.
V roce 2017 tak drobní živnostníci, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na měsíčních zálohách o 172 korun víc než letos.

Většina OSVČ platí minimum

Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začaly, a dále pak ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk nebyl vyšší než průměrná mzda v zemi – aktuálně 324 072 korun ročně (v roce 2017 338 784 korun). Takových OSVČ je přitom v Česku stále většina.
Hrubým ziskem se rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji. Pokud si za rok přijdete na víc, platby se vám zvyšují přiměřeně zisku.
Celkem se povinné odvody státu na pojištění pro plátce minimálních záloh vyšplhají až na 47 604 korun ročně. V letošním roce přitom odvedl drobný živnostník na těchto položkách jen 45 535 korun.
Pokud máte podnikání jen jako činnost vedlejší, například vedle běžného zaměstnaneckého poměru, můžete spát klidněji – zálohy na sociální pojištění vám oproti roku 2016 narostou jen o 39 korun na 832 korun měsíčně.

Vyhněte se doplatkům i penále

Většina živnostníků platí zálohy prostřednictvím trvalého příkazu a peníze odcházejí z jejich bankovních účtů. Pokud nechcete doplácet a zároveň hradit penále, na které vás zdravotní pojišťovna nebo ČSSZ upozorní často až po letech, kdy vyšplhá na několik tisíc korun, měli byste si hlídat příslušné termíny. U zdravotního pojištění musíte novou zálohu ve výši 1906 korun zaplatit už za leden 2017, nejpozději tedy do 8. února příštího roku.
U sociálního pojištění je rozhodující odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Nová měsíční záloha se odvádí až za měsíc, kdy byl odevzdán přehled za uplynulý rok. Do té doby budete hradit stejně vysokou zálohu jako letos.
Většina živnostníků svou povinnost splní do konce dubna – tj. měsíc po odevzdání daňového přiznání – a zálohu v nové výši tak odvedou státu (za duben) nejpozději 19. května 2017. Připomínáme, že obecně je záloha splatná do 20. dne následujícího měsíce, nicméně 20. květen 2017 připadá na sobotu a „sociálka“ by měla mít peníze na účtu do pátku.
Živnostníci, kteří platí pojistné složenkou, musejí požádat svou místně příslušnou OSSZ o doručení poukázek, protože je úředníci neposílají automaticky. Žádost na správu sociálního zabezpečení můžete podat písemně poštou, e-mailem (a to i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím vaší datové schránky či osobně na pobočce.

Jak je to u vedlejší činnosti?

Kdo má podnikání jako vedlejší činnost, platí minimální zálohy u důchodového pojištění pouze tehdy, přesáhne-li příjem z jeho podnikání 2,4násobek průměrné mzdy. Pro rok 2017 půjde o částku 67 757 korun (2,4 x 28 232)
„Za vedlejší činnost je považován například výkon samostatné výdělečné činnosti zaměstnanců, důchodců, studentů nebo OSVČ na rodičovské dovolené,“ připomíná Gabriela Ivanco.
U zdravotního pojištění se výše zálohy vypočítává po podání přehledu o příjmech a výdajích. Minimální zálohy se neplatí a zdravotní pojištění odvedete ze skutečného zisku. Příklad: Přivyděláte-li si podnikáním za rok například 30 tisíc korun, zaplatíte zdravotní pojištění za celý rok – a to pouze ve výši 2025 korun (tedy 13,5 procenta z poloviny výdělku).
„S podáním přehledu doplatí zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost, plnou částku na zdravotní pojištění. Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy po odečtení výdajů nepřekročí stanovenou hranici, nevzniká povinnost platit sociální pojištění,“ upřesňuje pro BusinessInfo.cz daňová poradkyně ze společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.

Jak vypočítat zálohu?

Průměrnou mzdu stanovuje každý rok vyhláška jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 27 156 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ – 1,0396. Průměrná mzda pro rok 2017 bude 27 156 x 1,0396, což je 28 232 korun. Oproti letošnímu roku naroste o 1226 korun, mezi léty 2015 a 2016 byl přitom rozdíl pouze 395 korun.
Při výpočtu záloh je důležité vědět, že pro hlavní výdělečnou činnost činí minimální měsíční vyměřovací základ 25 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha u sociálního pojištění je pak 29,2 procenta z této částky (pro rok 2017 7058 korun), což je 2061 korun. U zdravotního pojištění jde o 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy.

Publikováno na serveru Businessinfo.cz, 14.11.2016.