V jakém případě podává přiznání důchodce, 18.3.2017

Starobní důchodci, kteří během roku 2016 pobírali pouze státní důchod, v naprosté většině případů nepodávají daňové přiznání, neboť roční důchody do 356 400 Kč za rok 2016 jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Limit tedy odpovídá měsíčnímu důchodu nad 29 700 Kč. „Penzisté pobírající nadstandardní důchod nad limit pro osvobození do daňového přiznání uvádějí pouze částku ročního důchodu nad limit,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

V daňovém přiznání uplatní všichni důchodci daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Daňová sleva na invaliditu prvního a druhého stupně činí 2520 Kč za celý rok, na invaliditu třetího stupně potom 5040 Kč za rok. Jestliže se invalidní důchod pobíral pouze po část roku, tak se sleva na invaliditu poměrně krátí. 

Důchodci, kteří pracovali během roku pro jednoho zaměstnavatele, u kterého podepsali prohlášení k dani, a neměli za rok 2016 žádné jiné zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatní příjmy vyšší než 6000 Kč, přiznání nepodávají. 

Roční daňové záležitosti za ně vyřídí zaměstnavatel prostřednictvím ročního zúčtování daně. Daňové přiznání však musí podat penzisté, kteří během roku 2016 pracovali v některém měsíci současně pro dva zaměstnavatele a z obou zaměstnání jim byla zaměstnavatelem odvedena zálohová daň z příjmu. 

Penzisté, kteří pracovali během roku 2016 na hlavní pracovní poměr pro jednoho zaměstnavatele a pro druhého si přivydělávali na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně, daňové přiznání podávat nemusí, neboť jim byla z měsíční odměny do limitu odvedena srážková daň z příjmu. 
„Podání daňového přiznání se však v některých případech může důchodci vyplatit, neboť lze při nevyužití daňových slev v plném rozsahu v hlavním zaměstnání během roku obdržet sraženou daň z dohod o provedení práce v plném nebo částečném rozsahu zpět,“ vysvětluje Ivanco. 

Příklad: 

Starobní důchodce Jaroslav Toman pracoval po celý rok 2016 pro zaměstnavatele A na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 9000 Kč. V červenci a srpnu si přivydělal na dohodu o provedení práce pro zaměstnavatele B vždy 8000 Kč. Z měsíční odměny pro zaměstnavatele B byla panu Tomanovi každý měsíc sražena daň z příjmu ve výši 1200 Kč (8000 Kč x 15 %). 
Díky uplatnění měsíční daňové slevy na poplatníka ve výši 2070 Kč při výpočtu čisté mzdy ze zkráceného úvazku nezaplatil pan Toman na dani z příjmů z kráceného úvazku nic. Pan Toman si podá za rok 2016 daňové přiznání, od obou zaměstnavatelů bude potřebovat za loňský rok potvrzení o příjmech. 
Díky uplatnění základní daňové slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč v daňovém přiznání se daň z příjmů neplatí do zdanitelného příjmu 165 600 Kč. Takový zdanitelný příjem pan Toman za rok 2016 nemá, proto obdrží sraženou daň z příjmu ve výši 2400 Kč zpět. 

Limit 15 000 Kč 

Daňové přiznání je povinen podat každý, za koho nemůže daňové povinnosti vyřídit zaměstnavatel, kdo má roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob za rok 2016 vyšší než 15 000 Kč. Přičemž do limitu se nezapočítávají osvobozené příjmy a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou. 

Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. I když tedy důchodce pronajímal nemovitost pouze po část roku nebo vykonával samostatnou výdělečnou činnost pouze po část roku a jeho roční zdanitelné příjmy jsou vyšší než 15 000 Kč, tak musí podat daňové přiznání. Limitem je přitom příjem, a nikoliv zisk. 

„Z důvodu uplatnění základní daňové slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč se však neplatí daň z příjmu až do ročního daňového základu ve výši 165 600 Kč, i při nulové daňové povinnosti je však v takových případech nutné podat daňové přiznání,“ dodává Ivanco. 

Příklad: 

Penzistka Jana Dostálová měla během roku 2016 příjem z pronájmu ve výši 100 000 Kč. Výdaje paní Dostálová uplatní 30% výdajovým paušálem. Základ daně z pronájmu je tedy 70 000 Kč. Žádné jiné zdanitelné příjmy paní Dostálová za rok 2016 neměla. 
V daňovém přiznání uplatní paní Dostálová daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč a na dani z příjmů nezaplatí nic. Vypočtená daň z příjmu 10 500 Kč (70 000 Kč x 15 %) je totiž nižší než sleva na poplatníka, proto je roční daňová povinnost nulová. 

Příležitostné příjmy se nedaní do 30 000 Kč 

Daňové přiznání nejsou povinni podávat penzisté s příležitostnými příjmy nepřesahujícími za rok 2016 v souhrnu částku 30 000 Kč. Pravidelný nebo opakující se příjem však nelze považovat za příležitostný příjem, takový příjem je buď příjmem ze závislé činnosti, nebo ze samostatné výdělečné činnosti. 
„Jestliže má důchodce roční příležitostný příjem například 35 000 Kč, potom se do daňového přiznání uvádí částka 35 000 Kč, a nikoliv pouze nadlimitních 5000 Kč,“ upřesňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. 

Publikováno v deníku Právo, 18.3.2017.