Jak se počítá solidární daň za rok 2015? 23.3.2016
Lidé s vysokými příjmy musejí solidární daň přiznat v daňovém přiznání, které letos odevzdávají do 1. dubna, respektive 1. července. V růžovém tiskopise je bude zajímat řádek 59 Solidární zvýšení daně podle paragrafu 16a zákona. V roce 2015 činila průměrná mzda v Česku 26 611 korun. Progresivní daň se od roku 2013 platí z částky vyšší než je 48násobek průměrné mzdy, což bylo vloni právě 1 277 328 korun.
Dávku tedy zaplatí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy mínus výdaje). Z dalších druhů příjmů, tedy například z kapitálového majetku, pronájmu, výher apod., se solidární daň do státní kasy neodvádí.
„Lidé, kteří v roce 2014 prodali nemovitost, případně měli příjmy z kapitálového majetku, solidární daň neplatí. Pokud ale nesplnili podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmu fyzických osob, budou z něj muset odvést právě daň z příjmu,“ upozorňuje daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Čím více vyděláte, tím méně proděláte
Lidé s velmi vysokými příjmy na progresi výrazně neprodělají, už proto, že s rostoucím příjmem nad zmíněných 1 277 328 korun se podnikatelům dále nezvyšuje pojistné na sociální zabezpečení. Jinými slovy: ti, co vydělali tři miliony korun, odvedou správě sociálního zabezpečení stejně jako ti, kdo dosáhli na příjmy 1,3 milionu.
Nejvyšší částka, jíž mohou OSVČ za loňský rok zaplatit na sociálním pojištění, činí 372 980 korun (tedy 29,2 procenta z osmačtyřicetinásobku průměrné mzdy). Každý majitel živnostenského listu totiž platí pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 procenta z takzvaného vyměřovacího základu. Zdravotní pojištění se naopak vždy odvádí z celého příjmu a není pro něj stanoven žádný strop.
Proč byla daň zavedena?
Progresivní zdanění bylo vždy vlajkovou lodí ČSSD. Solidární daň ovšem zavedla ještě Nečasova vláda, a to na návrh tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Platí od roku 2013. Před zavedením této daně docházelo k tomu, že někteří lidé s vysokými příjmy odvedli státu reálně méně peněz.
„Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se totiž odvádělo pouze do maximálního vyměřovacího základu čili stropu. Po jeho dosažení již povinné pojistné neodváděl ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Daň z příjmu fyzických osob zaměstnanců se přitom platí z hrubé mzdy zvýšené o pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Zaměstnanci s nadstandardním příjmem tak měli z důvodu stropu nižší efektivní daň z příjmu,“ vysvětluje tento paradox tisková zpráva společnosti Mazars.
„V roce 2012 zaplatil zaměstnanec pobírající hrubou roční mzdu ve výši dva miliony korun na dani z příjmu fyzických osob částku 344 835 korun, efektivní sazba jeho daně z příjmu byla tedy 17,24 procenta. Naproti tomu zaměstnanec s hrubou roční mzdou milion korun zaplatil na dani z příjmu fyzických osob 176 160 korun, efektivní sazba tedy činila 17,62 procenta,“ uvádí příklad Gabriela Ivanco. Zavedení solidární daně tuto nerovnováhu odstranilo.
Efektivní (skutečná) sazba daně je reálně odvedenou daní, která se například díky slevám na poplatníka, nezdanitelným položkám apod. liší od zákonných daňových sazeb.
Zatímco OSVČ jsou zvyklé podávat daňové přiznání každoročně, tedy přesáhnou-li jejich příjmy 15 tisíc korun ročně, zaměstnanci tuto povinnost nemají, pokud si nepřivydělávají samostatně výdělečnou činností.
Výjimku ale tvoří právě plátci solidární daně. Jste-li zaměstnancem, jehož mzda přesáhla v roce 2015 zmiňovaných 1 277 328 korun, daňové přiznání podat musíte. A to stejně jako OSVČ, to jest do 1. dubna, případně do 1. července, svěříte-li ho daňovému poradci. Pro úplnost dodejme, že solidární daň zaměstnanců se vypočítává z hrubé, nikoliv superhrubé mzdy.
Zbytek textu si přečtěte na serveru Businessinfo
Publikováno na serveru e15.cz, 23.3.2016.