Babiš omezí daňový bonus na děti. Lidé si vymýšlejí příjmy, aby jim stát zaplatil, 26.2.2016
Kdo si uměle navýší roční příjmy třeba jen o několik korun, může od státu získat až 60 tisíc korun díky daňovému bonusu na dítě. Podobné "kouzlení" chce nyní omezit ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO).
Dokončilo návrh, podle něhož by se od roku 2017 při posuzování nároku na bonus už nepočítaly příjmy z nájmu a kapitálu. Na bonus by tak měli nárok jen ti, kteří se dostanou přes roční limit ve výši šestinásobku minimální mzdy (dnes 59 400 korun) jen s "aktivními" příjmy – tedy ze zaměstnání, z dohod nebo třeba z podnikání. Návrh nyní míří do připomínkového řízení, pak jej projedná vláda.
Konec falešných nájmů
Ministerstvo argumentuje tím, že právě u příjmů z pronájmů nemovitostí či aut se dnes nejčastěji podvádí. "Někteří lidé obcházejí limit pro získání daňového bonusu tím, že vykazují fiktivní příjmy z nájmu, který reálně neexistuje. V kombinaci s ostatními slevami na dani tak v krajním případě může dodatečné umělé navýšení příjmu o jednu korunu přinést až 60 300 korun daňového bonusu," uvádí v důvodové zprávě k návrhu.
Navrhované zpřísnění podmínek sice představuje další omezení, které je pro občany vždy nepopulární a pro určitou poctivou část daňových poplatníků i nespravedlivé; na druhou stranu snadnost, s jakou lze v tomto případě od státu podvodně získat zajímavé peníze ve formě daňového bonusu, na který by jinak neměli nárok, si o zpřísnění opravdu říká," hodnotí návrh Jan Šimek, manažer daňového oddělení společnosti Mazars.
Prostor pro podvody na daňovém bonusu tu ale podle něj bude i dál. "Vykázání fiktivního poskytnutí služeb není o nic těžší než vykázání fiktivního pronájmu," říká Šimek a jmenuje třeba poskytování fiktivních poradenských služeb.
Bonus jako dávka
Daňový bonus vzniká tak, že po uplatnění roční daňové slevy na každé dítě ve výši 13 až 17 tisíc korun (tuto slevu současná vláda postupně zvyšuje) se lidé dostanou do "záporné daňové povinnosti". To znamená, že by v konečném důsledku měli odvést státu na dani méně, než kolik činí výše zvýhodnění na děti. Tento rozdíl je pak daňovým bonusem, který jim stát vyplatí navíc. Ročně to může být až zmíněných 60 300 korun.
Ministerstvo financí uvažuje i nad úplným zrušením bonusu. "V rámci hledání variant řešení je diskutována varianta zrušení daňového bonusu," řekla v lednu Hospodářským novinám náměstkyně ministerstva financí zodpovědná za daně Alena Schillerová. Podle ní by se daňový bonus mohl změnit v sociální dávku, aby nadále poskytoval úlevu jen pracujícím s nižšími příjmy a zabránilo se jeho zneužívání.
Stát vyplácí na daňovém bonusu čím dál vyšší částky. Zatímco před deseti lety šlo v součtu o 1,5 miliardy korun, nyní už celková suma přesahuje devět miliard. Omezení, které teď ministerstvo navrhuje, by přitom mělo v tomto směru jen minimální dopad – úřad počítá s úsporou ve výši 81 milionů korun ročně.
Publikováno na serveru iHned.cz, 26.2.2016.