Aktuálně.cz: Velký balíček úspor přehledně. Vláda představila změny v daních, penzích i dotacích; 11. 5. 2023

Premiér Petr Fiala ve čtvrtek představil dlouho očekávaný konsolidační balíček veřejných financí a důchodovou reformu doslova za pět minut dvanáct. Jeho cílem má být uzdravení veřejných financí, jejichž současný stav vede ke stále většímu zadlužování Česka.

Tuzemské výdaje v posledních letech pravidelně překračují příjmy o stovky miliard korun. Zadlužení Česka se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo nejvíce ze všech zemí Evropské unie. "Pokud by vláda opatření neudělala, schodek rozpočtu v příštím roce by byl o 94 miliard korun vyšší, v roce 2025 o 148 miliard," uvedl na tiskové konferenci Fiala.

Některé návrhy na úsporná opatření, ze kterých vláda čerpala, již koncem loňského roku státu předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Fiala je tehdy označil za jakési menu, ze kterého si vláda řešení vybere. Některá opatření NERV se přitom už dříve setkala se značně negativní odezvou. Jedním z nich bylo zvýšení daně z příjmu fyzických osob, které se někteří experti nerozpakovali označit za politickou sebevraždu.

Návrh úsporných opatření z pera vlády nyní čeká na schválení poslanci a následně jej musí podepsat také prezident Petr Pavel.

• Redakce Aktuálně.cz vybrala z balíčku ty nejdůležitější škrty, které by přímo ovlivnily příjmy českých domácností. Podívejte se, o které se jedná.

Důchodová reforma

S tím, že český důchodový systém potřebuje zásadní reformu, souhlasily v posledních dekádách prakticky všechny parlamentní strany. Nad konkrétní podobou takové změny se už ale obecnou shodu najít nepodařilo a jediným zásadním opatřením, které vstoupilo do života, je postupné zvyšování důchodového věku.

• NERV loni kabinetu doporučila zejména růst důchodů kvůli zadlužování zpomalit a přidávat o třetinu růstu reálných mezd místo o polovinu. Vláda se v rámci důchodové reformy nakonec shodla na opatřeních, která stojí na úpravách výpočtu věku odchodu do důchodu, změně valorizací penzí a úpravách předčasných důchodů.

Nové důchody by zároveň podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáři by si člověk měl zajistit ze spoření.

Podle oslovených analytiků se ale o reformu v pravém slova smysl nejedná. "Vláda předložila takzvanou důchodovou reformu, která by ale podle mě reformou nazývána být neměla. Představeny totiž byly jen očekávané parametrické změny, které ten strukturální problém, který byl prezentován v rámci velkolepého hodinového úvodu tiskové konference, nemají potenciál v delším období vyřešit," okomentoval krok vlády partner společnosti Grant Thornton Tomáš Brabenec.

Změny podle něj neřeší dlouhodobý strukturální deficit důchodového systému. "Ten bude i nadále ztrátový - i přes představená opatření mají být nadále výdaje na důchody vyšší než příjmy důchodového systému," podotkl.

Podobně mluví i ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. "Ani po těchto úpravách ovšem český důchodový systém nezvládne sám sebe ufinancovat v horké fázi demografické krize a spíše než jako její řešení jej lze chápat jako zmírnění a odložení nárazu do zdi," uvedl.

Důchodový systém se má proměnit následovně:

Úprava věku odchodu do důchodu

Věk odchodu do důchodu se bude automaticky měnit na základě doby dožití. Penzijní věk by se měl nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Konkrétní věk by každoročně aktualizoval Český statistický úřad. Penze by měla nadále trvat v průměru 21,5 roku.

Zvýšení garantovaného důchodu

Garantovaný důchod by měl nově dosahovat 20 procent průměrné mzdy. Z toho 10 procent je základní část a na 10 procent se zvedne zásluhový díl. Každý, kdo získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku, by měl mít nárok na minimální výši důchodu. Zvýšena bude minimální procentní výměra ze 770 Kč na 10 procent průměrné mzdy. Opatření cílí na podporu důchodců s nejnižšími penzemi, kteří většinu života pracovali nebo pečovali o někoho jiného, ale měli velmi nízké příjmy.

Úprava valorizace důchodů

Důchody se valorizují podle inflace a růstu reálných mezd. Po roce 2025 by měly růst pomaleji než poslední čtyři roky tak, aby byla zajištěna finanční udržitelnost systému. Do valorizace by se inflace započítávala nadále beze změny, ale dojde k návratu valorizačního pravidla pro zápočet růstu reálných mezd platného před rokem 2018, tedy ke snížení podílu poloviny růstu reálných mezd na třetinu růstu reálných mezd.

V případě vysoké inflace by neprobíhaly mimořádné valorizace, ale byl by dočasně do další valorizace vyplácen mimořádný příspěvek. Ten by svým nastavením nezpůsoboval rozevírání nůžek mezi bohatšími a chudšími seniory.

Předčasné důchody

Předčasné důchody by neměly být standardním nástrojem pro opuštění trhu práce. Proto se musí snížit maximální doba předčasného důchodu z nynějších pěti let na tři roky. Do předčasného důchodu tedy může odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o tři roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu.

Podmínkou pro odchod do předčasného důchodu bude splnění 40 let pojištění. Zároveň v období od přiznání předčasného důchodu do doby standardního důchodového věku bude omezena valorizace procentní výměry důchodu.

Pojištění OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) velmi často odvádí na sociální pojištění pouze minimální povinnou částku. Mají pak velmi nízký důchod, zároveň v systému chybí finance na důchody. Proto by se povinný minimální vyměřovací základ měl zvýšit z 25 procenta průměrné mzdy na úroveň 40 procent.

To bude představovat nárůst v placení pojistného během tří let o zhruba 600 korun ročně navíc nad nárůst vypočítávaný každoročně podle růstu průměrné mzdy.

Díky těmto změnám dojde k postupnému navýšení vypláceného důchodu osobám, u kterých dominantně převažuje pracovní aktivita ve formě OSVČ.

Dohled nad DPP

Dohody o provedení práce mají poskytovat zaměstnancům doplňkový příjem, jejich počet a objem mzdových prostředků z DPP však rychle roste a již jsou využívány některými skupinami obyvatel jako hlavní zdroj příjmu. Státu tak uchází vysoké objemy pojistného a někteří pracovníci na dohody pak nezískávají potřebnou pojištěnou dobu pro nárok na důchod.

Dále zůstane zachován limit na příjem bez pojištění u jednoho zaměstnavatele. Bude se ale nově na výdělek z DPP pohlížet jako na jeden celek, nehledě na to, že pochází z dohod od více zaměstnavatelů.

Bude zaveden druhý kumulativní limit příjmu zaměstnance ze všech DPP (od více zaměstnavatelů) a při jeho překročení se bude z celého příjmu platit odvod pojištění.

Bude proto zavedena povinnost zaměstnavatelů hlásit ČSSZ všechny zaměstnance pracující na DPP, aby mohla ČSSZ vyhodnocovat souběhy dohod u více zaměstnavatelů a identifikovat případy, kdy nejsou dohody využívány jen k doplňkovému příjmu. V takových případech bude pak uplatňován odvod pojistného.

Ocenění za výchovu dětí

Pro výpočet důchodu za dobu, kdy rodič pečuje o malé dítě, se dnes používá individuální průměrný výdělek za dobu jeho pracovní aktivity. Nově by se mělo vycházet z aktuální průměrné mzdy v daném roce.

Pokud by rodič nastoupil do práce dříve, než dítě dosáhne čtyř let, odvody z výdělku by se počítaly navíc, což by posilovalo motivaci pracovat i během péče o malé děti. Zůstala by ale i možnost zvolit si současný výpočet, který je výhodnější pro pečující rodiče s vysokými příjmy.

Opatření se týká rodiče pečujícího o dítě do čtyř let a také těch, kdo pečují o své nemohoucí blízké.

Sdílení důchodových nároků manželů

Jeden z rodičů, zpravidla matka, se často v důsledku péče o děti méně zaměřuje na rozvoj profesní dráhy, celoživotně méně vydělává a má tak i nižší důchod. Především rozvedené a ovdovělé seniorky se pak ve stáří nezřídka ocitají v chudobě.

Manželé by se podle tohoto opatření mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně. Těmto manželům by pak byl zpravidla vyměřen stejný nebo velmi podobný důchod. Opatření by bylo dobrovolné, o rozpočítání by šlo požádat i zpětně při odchodu do důchodu.

Dvě sazby DPH

Jedná se o jednu z největších daňových reforem za posledních několik let. Současný "trojí metr" totiž vláda zredukuje na "dvojí".

Momentálně se ze služeb i zboží odvádí základní daň z přidané hodnoty, tedy DPH, ve výši 21 procent. U vybraných položek pak platí dvě snížené sazby. Například na potraviny včetně nápojů (s výjimkou těch alkoholických), zvířecí krmiva, zdravotnické potřeby či palivové dřevo se vztahuje sazba 15 procent. Na kojeneckou výživu, léky, knihy, noviny a časopisy či kadeřnické a holičské služby pak 10 procent.

Vláda však plánuje daňový systém zjednodušit a zároveň omezit snahy přesouvat jednotlivé položky mezi sníženými sazbami. Toho chce dosáhnout sjednocením dvou snížených sazeb na jednu, která bude stát "na půli cesty".

• Dosavadní snížené sazby 10 a 15 procent se mají nově sloučit na 12 procent. Základní 21procentní sazba zůstane.

Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Cyrrus je tento bod opatření vítaným krokem, současné tři sazby považuje "naprostou zvrhlost". Vliv na inflaci však podle něj bude zanedbatelný. "Osobně bych se klonil ke sloučené sazbě na úrovni 13 procent, což by bylo rozpočtově neutrální," uvedl pro Aktuálně.cz.

Sjednocením snížených sazeb DPH ve výši 12 procent vláda současně snižuje DPH u řady aktuálně citlivého zboží a služeb. Jde například o potraviny bez nápojů, léky či stavební práce, dětské autosedačky nebo ubytovací a pohřební služby.

"Bude tam jediná výjimka - na knihy nebude DPH žádná," podotkl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Naopak položky bez prokazatelného sociálního či zdravotního významu, které byly zařazeny do snížené sazby minulou vládou, navrhuje současná vláda přesunout do základní sazby DPH. Konkrétně se jedná o kadeřnické a holičské služby, točené pivo, služby autorů a umělců, sběr, přepravu a skládkování komunálního odpadu, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, úklidové práce, palivové dřevo, noviny.

Vyšší spotřební daň z tabáku a alkoholu

• Stát zároveň zvýší spotřební daně z tabáku a alkoholu i daň z hazardu. Za dva roky tím chce získat necelých 11 miliard korun.

"Jde o tradiční opatření, od kterého se většinou očekává více, než se nakonec podaří. Je samozřejmě otázkou, jak přesně se jednotlivé sazby zvýší. To nezaznělo," poznamenal k rozhodnutí vlády ekonom Creditas Petr Dufek.

• Stát se rovněž podle očekávání rozhodl nezavádět spotřební daň na takzvaná tichá, tedy nešumivá vína. Podle Fialy při rozhodování o zdanění převážil argument, že v okolních zemích se taková daň neuplatňuje.

Proti zdanění vín se stavěl Svaz vinařů, který se obával, že by zavedení spotřební daně ve výši 23,40 koruny na litr vína vedlo ke zdražení běžné lahve vína v obchodech zhruba o třetinu. Důsledkem by podle organizace byl propad celého oboru až o desítky procent a plocha vinic by mohla klesnout i pod 10 000 hektarů.

Naopak podle Luboše Kastnera, který zastupuje gastronomii v Asociaci malých a středních podniků, nelze v současné době, kdy se řeší změny v DPH u alkoholu jako pivo, opomíjet fakt, že právě vína jsou od daně osvobozená.

To ve svém vyjádření zmiňuje i Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin: "Politici se opakovaně uchýlili k diskriminačnímu jednání, kdy dvě třetiny celkového objemu alkoholických nápojů zůstaly nedotčeny a zvýšená daň se uvalila pouze na lihoviny. Toto rozhodnutí křiví podnikatelské prostředí a zcela jednoznačně nahrává některým zájmovým skupinám."

• "U navýšení daní z neřesti se nelze nezeptat, proč se 'zapomnělo' na tiché víno. Tady stát promarnil šanci a nechal se 'olobbovat' o čtyři až pět miliard. Tak si alespoň dodanění zaměstnanci a OSVČ budou moci zpříjemnit večer po práci u levné sklenky vína a knihy," podotkl s nadsázkou Jiří Jakoubek, partner společnosti Grant Thornton.

Zvýšení daně z nemovitosti

• Stát dále navrhuje zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek. Zavedena by byla také automatická valorizace této daňové povinnosti podle inflace. Příští rok takto stát získá dodatečných devět miliard korun.

Navýšení daně z nemovitosti loni navrhovala také NERV. Zdůvodňovala to tím, že byla a je na extrémně nízké úrovni.

"Její reálný výnos výrazně degradovala a poslední dobou degraduje inflace. Zátěž daňových poplatníků se snižovala s růstem mezd. Daň nemá distorzní dopady na pracovní motivace. Její zvýšení může snížit poptávku po investičním držení nemovitostí, tlačit dolů ceny nemovitostí a oslabovat inflační tlaky," uvedl materiál NERV.

Daň z nájmu a prodeje nemovitosti: Kdo musí letos platit a jak ji vypočítat

• Státní podpora pro stavební spoření se snížíStátní podpora pro stavební spoření se má nově snížit na 1000 korun ročně ze současných 2000 korun.

O zrušení podpory pro stavební spoření se mluví již delší dobu. "Státní podpora stavebního spoření má sice téměř třicetiletou tradici, ovšem vznikala ve zcela jiné situaci nedostatku úspor, neexistence hypoték a celkového nedostatku dlouhodobých vkladů," zdůvodnil už dříve NERV svůj názor, jak ušetřit v rozpočtu. "Postupem času se z tohoto produktu stalo státem dotované běžné spoření pro některé, jež je však financováno z kapes všech daňových poplatníků," dodal.

Podle Davida Eima, místopředsedy představenstva společnosti Gepard Finance, snížení státní podpory stavebního spoření státní kase příliš nepomůže. Smysl ale podle něj dává. "Stavební spoření v té podobě, v jaké ho známe posledních asi 30 let, zjevně dospělo do fáze, kdy bude muset začít měnit principy svého fungování," uvedl pro Aktuálně.cz.

Stavební spořitelny si podle něj oddechly, protože možnost úplného zrušení státní podpory byla jedna z variant, která na stole skutečně ležela. "Stavební spořitelny od počátku diskusí o úpravách státní podpory usilovaly o to, aby byl tento příspěvek zachován a s ním byla zachována i atraktivita produktu stavebního spoření," uvedla Asociace českých stavebních spořitelen v reakci na představení balíčku.

Zdražení dálniční známky

• Vláda hodlá v rámci konsolidačního balíčku mimo jiné i navýšit cenu roční dálniční známky na 2300 korun ze současných 1500 korun. Později se cena bude valorizovat.

Ceny dálničních známek jsou jedenáct let stejné. Třicetidenní známka stojí 440 korun a desetidenní 310 korun. Ministr dopravy Martin Kupka již v polovině února avizoval, že jejich cena stoupne. Podle něj je to nezbytné pro další investice.

Kupka v minulosti připustil i možnost každoročního zdražování o inflaci. Spolu s tím resort připravuje také vznik jednodenní dálniční známky.

Seškrtané dotace

Významnou položkou úsporného balíčku je omezení dotací. "Potvrzuje to minulá zpráva NKÚ, za poslední roky nám tu vznikl nový neproduktivní průmysl," okomentoval situaci s dotacemi ministr Stanjura.

Podle expertů se vytratil původní záměr snižovat regionální či jiné nerovnosti, například sociální, zdravotní či vzdělávací.

Také podle výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu jsou dotační peníze často čerpány, avšak chybí zpětná vazba k tomu, jaký užitek dotace přináší. Tržní ekonomika se tak stala ekonomikou spíše dotační.

• Omezení neinvestičních dotací zejména do podnikatelského sektoru má do státní pokladny přinést celkem 55 miliard korun. "Jedná se o škrty bolestivé, ale nezbytné. Česká republika již nemůže být dotačním státem, kdy některé podniky počítají ve svých hospodářských výsledcích dotace od státu jako součást svého podnikání," doplnil Petr Andrle, podnikový poradce společnosti Rödl & Partner.

Nejvíce má dojít ke snížení dotací v sektoru průmyslu a obchodu (20 miliard korun), zemědělství (10,2 miliardy korun), dopravy (šest miliard korun), místního rozvoje (2,8 miliardy korun), školství (dvě miliardy korun). Zbylých 13,4 miliardy korun tvoří "ostatní dotace".

"Krok k omezování nárokové dotační ekonomiky je nepochybně krokem správným směrem. Ďábel je samozřejmě ukrytý v detailu, takže o reálnosti opatření rozhodnou konkrétní škrtnuté dotační tituly," okomentoval krok vlády ekonom Dufek.

• Podle Hradila z Cyrrusu půjde o zavedení opatření v reálu. "Jelikož očekávám zuřivý odpor dotčených zájmových skupin, které se budou snažit společnost přesvědčit o tom, že krácení jejich dotací bude znamenat katastrofu biblických rozměrů," podotkl analytik.

Zrušení školkovného i snížení slevy na manžela či manželku

• Konsolidační balíček dále počítá se zrušením celkem 22 daňových výjimek a slev. Fiala poznamenal, že se tak mimo jiné zkrátí daňové přiznání.

Z klíčových daňových úlev vláda navrhuje snížení slevy na dani na manželku, zrušení školkovného nebo zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům (sportovní, kulturní akce apod.).

"Pokud by ke zrušení osvobození nepeněžních benefitů došlo, zaměstnavatelé tyto benefity přestanou poskytovat. Vláda by tedy žádné peníze navíc nevybrala, pouze by připravila miliony lidí o příspěvky na zdraví, pohyb nebo rekreaci," reagoval Miroslav Rech, ředitel společnosti MultiSport Benefit.

Školkovné je zase podle NERV daňovou slevou, kterou si mohou odečítat rodiče, kteří vydělávají dostatečně na to, že i po uplatnění slev na poplatníka, děti a nepracující manželku mají natolik vysokou daňovou povinnost, ze které mohou slevu na dani za školkovné uplatnit. "Tito rodiče díky slevě na dani fakticky žádné školkovné nehradí. Školkovné naopak musí hradit rodiče s nízkými výdělky nebo bez nich, často samoživitelé s dětmi. Pokud dosud nebyl sociální důvod platby školkovného promíjet nízkovýdělečným rodinám, není sociální důvod je promíjet rodinám s vyššími příjmy," zdůvodnil loni svůj návrh NERV.

Daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco se však obává, že pokud nebudou se zrušením školkovného navýšené kapacity předškolních zařízení, o čemž se mluví, mohou se rodiče ocitnout v nepříznivé situaci. "Z důvodu nutnosti péče o děti si nebudou moci dovolit zapojit se v dostatečné míře do pracovního procesu a zároveň přijdou o možnosti slev na dani. To by na ně mohlo mít nezanedbatelný ekonomický a sociální dopad," řekla Ivanco.

NERV původně navrhoval zrušit i slevu na nepracující manželku či manžela. V současnosti si slevu 24 840 korun na dani z příjmů fyzických osob odečítají poplatníci, jejichž manželka či manžel má příjmy nižší než 68 tisíc korun ročně.

"Tato sleva odrazuje druhého člena domácnosti od participace na trhu práce, zejména demotivuje matky od návratu na trh práce po rodičovské dovolené. Návratem do práce totiž druhý partner ztrácí právě tuto slevu. Zároveň ji nemůže využít část domácností se skutečně nízkými příjmy, kde by měla hlavní sociální význam," uvedli odborníci z NERV ve svém materiálu.

• "Změny navržené v rámci dnes navrženého konsolidačního balíčku spočívající v omezení uplatnění některých odčitatelných položek nepovažuji za tak zásadní, aby významně pomohly doplnit chybějící prostředky státního rozpočtu," poznamenal Miroslav Kocman, daňový poradce a partner kanceláře Rödl & Partner.

"Zaráží mě omezení podmínek pro uplatnění slevy na nepracující manželku nebo manžela, která by nově měla být podmíněna tím, že rodiče pečují o dítě do věku tří let. Spolu se zrušením školkovného jsou to opatření, která ztíží situaci mladým rodinám, tedy těm, kteří finanční podporu potřebují nejvíce," doplnil.

Zvýšení odvodů pro OSVČ a daně pro firmy

• Minimální odvody OSVČ by měly vzrůst na úroveň minimální mzdy. Ta je v současnosti 17 300 korun za měsíc. Zároveň se navrhuje, aby OSVČ platily pojistné nejméně z 55 procent namísto současných 50 procent základu daně.

Obě skupiny, zaměstnanci i OSVČ, mají být podle balíčku zdaněny stejně sazbou 15 procent (popřípadě 23 procent) pro základ daně. "U zaměstnanců je základem daně takzvaná hrubá mzda, u OSVČ je pak základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji," uvádí návrh.

"Pro ty osoby, jejichž výdělky se pohybují v takové výši, aby se u nich tento minimální vyměřovací základ uplatňoval, může být toto navýšení dalším impulsem pro to, aby svou samostatnou činnost ukončily," uvedla daňová poradkyně Ivanco.

• Daň z příjmu právnických osob se zároveň od roku 2025 zvýší na 21 procent z nynějších 19 procent.

Zvýšení sazby daně z příjmů a odvodů bylo dle partnera společnosti Grant Thornton Jiřího Jakoubka sice očekávané, nicméně podle něj povede ke snížení konkurenceschopnosti zejména v oborech náročných na pracovní sílu.

"Zvyšuje-li navíc vláda zdanění firem v době, kdy existuje zásadní potřeba společností soustředit se na investice, aniž by zavedla jakákoli daňová opatření právě na podporu investic, poukazuje tím pouze na to, že přijít s něčím vhodnějším než plošným řešením je nad její síly," zhodnotil opatření.

Publikováno na serveru aktualne.cz dne 11. května 2023.