Echoprime.cz: Tři tisíce ročně bude stát zaměstnance nový odvod, dopadne i na nízkopříjmové lidi; 13. 5. 2023

Snížení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance v roce 2009 bylo podle ministerstva financí nesystémovým krokem, který tehdy kritizovali i sociální partneři a vedlo k nerovnováze systému nemocenského pojištění. Sazba nemocenského pojištění placená zaměstnavateli se v roce 2019 snížila z 2,3 % vyměřovacího základu na 2,1 % jako kompenzace za zrušení karenční doby.

„Díky tomuto kroku a zavedení dalších dávek nemocenského pojištění, například zavedení a poté prodloužení otcovské či zavedení pečovatelské dovolené, vykazuje od roku 2019 účet nemocenského pojištění záporné saldo, v loňském roce zhruba minus osm miliard korun. Zavedením tohoto opatření se očekává vyrovnání bilance účtu,“ uvedlo ministerstvo v odůvodnění opatření.

Ministerstvo financí uvádí za modelový příklad průměrnou hrubou mzdu za rok 2022, která dle ČSÚ činí 40 353 korun měsíčně. Dopady na čistý příjem nového odvodu na takového zaměstnance jsou 242 korun měsíčně (0,6 %). Takový člověk tedy ročně zaplatí 2904 korun, pro dvoučlennou domácnost s potenciálním průměrným příjmem jde o necelých šest tisíc.

Daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco pro ČTK uvedla, že zavedení nemocenského pojistného pro zaměstnance bude mít značný sociální dopad. „Odvod se bude týkat všech zaměstnanců podléhajících pojistnému na nemocenské pojištění. To znamená, že se dotkne i těch nízkopříjmových skupin, kterým při využití daňových odpočtů a slev nevzniká žádná daňová povinnost, a povede tak ke snížení jejich disponibilních příjmů,“ upozornila.

Zásadní je zrušení daňových výjimek na nepeněžité bonusy, říká ekonom. Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka pro deník Echo24 řekl, že věří, že většina českých zaměstnanců by si změn nevšimla, nebýt velké pozornosti, kterou balíček dostal. Z pohledu zaměstnance podle něj nejvíce stojí za zmínku zrušení řady daňových výjimek, které mírně zvýší daňovou zátěž práce. Primárně však u těch, kteří daňové výjimky čerpají.

„Zásadní může být zrušení daňových výjimek na nepeněžité bonusy zaměstnanců, kam patří například stravenky. Zde ale nevíme, jak přesně k tomu chce vláda přistoupit a jak na to firmy zareagují. Předpokládám, že zaměstnavatelé budou postupně přesouvat nepeněžité bonusy do mezd, případně benefitů, které lze promítnout do nákladů podnikání,“ dodal Peterka.

„Další změnou je pak navýšení zdravotního pojištění placeného zaměstnancem o 0,6 procentního bodu. Bude se jednat o další mírné navýšení daňového zatížení práce, kam jsou započítány vedle příjmových daní i odvody. Přijít by měla i dodatečná daňová sazba mzdy nad trojnásobek celorepublikového průměru,“ doplnil Peterka.

Podle Peterky není překvapením, že úsporný balíček přinesl řadu nepopulárních opatření, které v různé míře pocítí úplně všichni. „Jinak to nejde. Veřejné finance jsou pod obrovským tlakem a bez smysluplné konsolidace jsou výhledy pro Českou republiku černé. Zároveň platí, že čím později by k zavádění úsporných opatření došlo, tím tvrdší a hůře stravitelné by byly,“ uvedl Peterka. „Alternativou je řecká cesta a výrazné snížení životní úrovně v budoucnu. Věřím, že nikdo rozumný není tak sobecký, aby přenechal dalším generacím zemi v problémech spolu s náklady na její uzdravení,“ dodal ekonom.

Daňový poradce Miroslav Kocman z kanceláře Rödl & Partner upozorňuje, že zaměstnanci pocítí i změny v oblasti nepeněžních benefitů. „Vzhledem k rozšíření a oblíbenosti zaměstnaneckých benefitů u našich klientů se domnívám, že tyto nepeněžní výhody čerpá mnohem širší okruh firem, než bylo uvedeno,“ řekl. Podle vyjádření vlády benefity využívají zejména větší firmy.

Publikováno na serveru echoprime.cz dne 13. května 2023.