Právo: Kdy musí i zaměstnanec podat daňové přiznání; 4.2.2023

O roční zúčtování daně za rok 2022 mohou svého zaměstnavatele požádat ti zaměstnanci, kteří nemají sami povinnost podat daňové přiznání. Zaměstnanci, kteří během roku měli pouze zdanitelné příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů postupně za sebou , tedy zpravidla žádné daňové starosti nemají.

Ostatní musí přiznání podat sami. „Nejčastěji v praxi podávají daňové přiznání zaměstnanci, kteří si během roku přivydělávají podnikáním, pracují pro dva zaměstnavatele současně nebo mají příjmy z nájmu,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Zjednodušené přiznání

Zaměstnanci, kteří budou sami podávat daňové přiznání za loňský rok 2022 a mají pouze zdanitelné příjmy ze závislé činnosti, mohou použít zjednodušený dvoustránkový daňový formulář. Nejčastějším důvodem je práce alespoň v jednom měsíci roku pro dva zaměstnavatele, kdy je z obou příjmů odvedena zálohová daň z příjmu. K této situaci podle Ivanco dochází například i při práci pro dva zaměstnavatele současně na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 3500 Kč a více u každého zaměstnavatele.

Daňové přiznání mohou dobrovolně podávat i zaměstnanci, kteří pracovali během roku 2022 pouze formou brigád na dohodu o provedení práce s hrubou odměnou 10 000 Kč a méně a odvedli srážkovou daň z příjmu, neboť jim vznikne nárok na daňovou vratku.„Do ročního daňového základu ve výši 205 600 Kč se za rok 2022 neplatí na dani z příjmů nic a případně zaplacená daň během roku se stává v takových případech daňovým přeplatkem, který je možné po odevzdaném daňovém přiznání získat zpět,“ upřesňuje Ivanco.

Jiné příjmy nad limit

Zaměstnanci mající roční zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmů, tedy ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo z ostatních příjmů, nemají povinnost podat daňové přiznání pouze v případě, že jejich další příjmy nepřesahují 6 tisíc korun (od roku 2023 se tato hranice zvýší na 20 tisíc korun).Daňové přiznání tedy musí v praxi podat mimo jiné i zaměstnanec pracující za minimální mzdu, který má například pravidelný příjem z nájmu ze zděděné nemovitosti. V takových případech se vyplňuje vždy klasický čtyřstránkový daňový formulář a je nutné požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2022, které je povinnou přílohou daňového přiznání.

Ostatním příjmem podle § 10 zákona o dani z příjmů může být i příjem z prodeje nemovitosti nebo cenných papírů, pokud nejsou splněny zákonné podmínky pro daňové osvobození – zejména tzv. časový test.

To je zákonem stanovená doba, která je nutná pro osvobození od placení daně z příjmů. Od daně je osvobozen příjem z prodeje nemovitosti, pokud v něm má prodávající bydliště minimálně dva roky bezprostředně před prodejem . Nemusí se přitom jednat o trvalé bydliště. Je-li doba kratší než dva roky a prodávající použije prostředky získané prodejem na obstarání vlastní bytové potřeby, je příjem z prodeje rovněž osvobozen. „Příjem je osvobozen také v případě, že doba mezi nabytím a prodejem nemovitosti přesáhne dobu 10 let. Pokud byla nemovitost zakoupena do konce roku 2020 činí tato doba 5 let,“ doplňuje Ivanco.

Dále jsou od daně osvobozeny příjmy z úplatného převodu cenných papírů, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč. „Od daně je osvobozen příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru dobu tří let,“ dodává Ivanco.

Publikováno 4. 2. 2023 v deníku Právo.