Novinky.cz: Finanční poradna: Jak zdanit příjmy z letních brigád; 28.7.2022
Obě formy zaměstnání tzv. na dohodu jsou zejména pro studenty výhodné především z pohledu odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Proto je volí i většina zaměstnavatelů.
A jaké jsou podmínky u jednotlivých forem dohod, na co byste se měli připravit?
Dohoda o provedení práce
Zaměstnavatelé nejčastěji nabízejí přivýdělek s uzavřením dohody o provedení práce (DPP). Je to výhodné jak z hlediska pojistných odvodů, tak za určitých podmínek i co se týče zdanění.
Tento typ dohody můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, přičemž u každého z nich můžete odpracovat maximálně 300 hodin ročně.
Pokud jste u jiného zaměstnavatele nepodepsali prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti (nejčastěji takzvaný růžový formulář), pravděpodobně vám ho nabídne zaměstnavatel, s nímž plánujete DPP uzavřít.
„Pokud ale máte kromě tohoto zaměstnání i jiné, ve kterém jste prohlášení již dříve podepsali, druhé už podepsat nesmíte a měsíční slevy na dani nebo daňová zvýhodnění vám uplatní pouze první zaměstnavatel,“ upozornil daňový poradce Jan Kašpar ze společnosti KODAP.
Pokud jste prohlášení nepodepsali a vaše příjmy činily maximálně 10 tisíc korun za měsíc, bude z příjmu sražena tzv. srážková daň. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová.
„Studenti pracující současně pro více zaměstnavatelů na pracovní dohody v praxi nemusí platit pojistné ani z jedné dohody, pokud je měsíční odměna do limitu, neboť limit se posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť,“ doplnila daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
Příklad
Student uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou 11 tisíc korun měsíčně. Jak bude příjem z této DPP zdaněn, jestliže zaměstnanec nemá u dotyčného zaměstnavatele podepsán formulář prohlášení?
- Sjednaná odměna přesahuje hranici pro uplatnění srážkové daně, z toho důvodu bude zdaněna zálohovou daní.
- Zaměstnanec může po skončení roku podat daňové přiznání a od celkové daně odečíst sraženou zálohovou daň.
- Často se podání daňového přiznání vyplatí, protože může vzniknout vratitelný přeplatek z důvodu uplatnění slev na dani.
Dohoda o pracovní činnosti
Se zaměstnavatelem můžete uzavřít i tzv. dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Z pohledu pojistného na zdravotní a sociální pojištění je však méně výhodná.
„V případě zdanění platí podobné pravidlo, jako u zdanění příjmů z dohody o provedení práce. Pokud nebylo podepsáno prohlášení a dosáhli jste příjmů v maximální výši částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění, tedy 3500 korun za měsíc, bude z příjmu odvedena opět srážková daň. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová,“ doplnil Kašpar.
Příklad
Zaměstnanec má uzavřenu dohodu o pracovní činnosti s odměnou 2900 korun měsíčně. Jak bude příjem z této DPČ zdaněn, jestliže zaměstnanec nemá u dotyčného zaměstnavatele podepsán formulář prohlášení?
Sjednaná odměna nepřesahuje hranici pro účast na nemocenské pojištění, tj. 3500 korun, z toho důvodu bude zdaněna srážkovou daní. Zaměstnanec může po skončení roku podat daňové přiznání a sraženou daň započíst na celkovou daň.
Záleží na pracovní náplni
Ať už si tedy zvolíte jednu či druhou možnost, sražená daň nemusí být konečnou daňovou povinností, protože zákon umožňuje poplatníkovi (brigádníkovi) podat i v této situaci daňové přiznání a snížit daňovou povinnost o odpočty a slevy na dani.
„Doporučujeme požádat po ukončení brigády zaměstnavatele o vystavení potvrzení o výši příjmu a sražené dani (potvrzení o zdanitelných příjmech). Bez tohoto potvrzení nelze daňové přiznání vyplnit a podat,“ upozornil Kašpar.
„Pokud činí hrubá měsíční odměna studenta z dohody o pracovní činnosti např. 30 tisíc korun, tak je na dani z příjmu fyzických osob při podepsaném prohlášení k dani zaplaceno 1595 korun, za tři měsíce tedy 4785 korun. Při brigádě po dobu tří měsíců a odvedené dani z příjmu v souhrnné částce 4785 korun se dostane celá zaplacená částka zpět,“ vypočítala Ivanco.
Podat přiznání odborníci rozhodně doporučují v případě, pokud zaměstnání trvalo jen po část roku, a tudíž nebyla uplatněna sleva na poplatníka v celé roční výši 30 840 korun. V takové situaci totiž vznikne přeplatek, který bude poplatníkovi při splnění podmínek (například nemá jiný nedoplatek na dani apod.) správcem daně vyplacen.
„V ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání za rok 2022 se totiž uplatní sleva na poplatníka vždy v částce 30 840 korun bez ohledu na počet měsíců výkonu zaměstnání,“ vysvětlila Ivanco.
I srážkovou daň z příjmu je možné podle ní obdržet zpět, pokud součet daňových slev v daňovém přiznání je vyšší než odvedená daň během roku 2022.
Publikováno 28.7.2022 na serveru Novinky.cz