Businessinfo.cz: Solidární daň pro bohaté je zrušena: Kdo zaplatí méně a kdo si pohorší?; 12.10. 2021

Podnikatelé, kteří v roce 2020 vydělali přes 1 672 080 korun, zaplatili letos na jaře vyšší daň z příjmů než ostatní.

„Takzvaná solidární daň byla mnoho let jedinou stopou daňové progrese v České republice, kdy bohatší odváděli státu vyšší procento z výdělku než průměrná populace. V roce 2021 se ale ruší stejně jako superhrubá mzda a nahrazuje ji jiná forma progrese,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Příjmový limit (pro OSVČ), od kterého bývala povinnost platit solidární daň, se letos posouvá na 1 701 168 korun. Zisky nad tuto hranici podléhají ještě vyššímu zdanění než v případě solidární daně.

Z příjmů nad limit vyšší daň

Zatímco drobní živnostníci platí a nadále budou platit patnáctiprocentní daň, vysokopříjmovým se daňový základ zvedá na 23 procent. Dobrou zprávou pro ně je, že je to jen u příjmů nad limit.

„To v praxi znamená, že podnikatel, který má za rok 2021 hrubý příjem například 2 000 000 korun, odvede z 1 701 168 korun patnáctiprocentní daň a ze zbylých 298 932 korun 23 procent,“ vypočítává poradce.

Plátcům daně z příjmů částečně pomůže vyšší základní sleva na poplatníka, která byla několik let ve výši 24 840 a nyní se zvedá na 27 840 korun. Tuto slevu mohou uplatnit všichni bez výjimky a bez ohledu na výši výdělků.

Příklad

Živnostník Pavel Novotný měl v roce 2020 hrubý zisk (příjmy minus výdaje) ve výši 2 400 000 milionu korun. To je jeho daňový základ. Klasická daň z příjmu by u něj představovala 360 000 korun (15 procent z 2 400 000). Jenže platil ještě solidární přirážku ve výši 50 954 Kč (tj. sedm procent z 2 400 000 minus 1 672 080), celkem tedy odvedl státu 410 954 korun

Za rok 2021 bude jeho daňový základ například 2 397 000 korun. Přesto si připlatí, když odvede státu 255 175 plus 160 041 korun (23 procent z rozdílu mezi celkovým příjmem a limitem 1 701 168). V součtu tedy 415 216 korun.

Průměrná mzda se zvyšuje každoročně zhruba o šest až osm procent (letos byl nárůst ještě vyšší), proto se každý rok výrazně zvedá i příjmová hranice pro ty, kteří do skupiny „solidárních boháčů“ patří.

Přes zrušení zmíněné dávky pro bohaté, bude zvyšování příjmového limitu pro placení progresivní daně pokračovat, pokud systém nezruší budoucí vláda. Ta by měla být složená ze stran, které odmítají daňovou progresi a odvody státu chtějí spíše snižovat.

Přirážku musíte přiznat každý rok v daňovém přiznání. Dosud vás v příslušném formuláři zajímal řádek 59 Solidární zvýšení daně podle paragrafu 16 zákona. Podobné to bude i v přiznání na rok 2021.

Co se mění?

Základ daně nad 48tinásobkem průměrné mzdy (zmíněných 1 701 168 korun) se od roku 2021 nově daní 23 procenty. OSVČ s vysokými příjmy si tedy na rozdíl od zaměstnanců pohorší. Zaměstnanců už se změna zákona dotýká od ledna letošního roku, OSVČ se s ní budou muset vyrovnat až při vyplňování DAP na rok 2021 (na jaře 2022).

Zaměstnancům se daň počítá pouze z hrubé mzdy ve výši 15 procent, při příjmu nad 141 764 korun měsíčně platí 23 % z částky nad tuto hranicí.

Dávku tedy zaplatí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu než zmíněný roční limit, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy minus výdaje). Z dalších vedlejších příjmů, tedy z kapitálu, pronájmu, výher apod. se progresivní daň do státní pokladny neodvádí.

„Lidé, kteří prodali nemovitost, případně měli příjmy z kapitálového majetku, progresivní daň neplatí. Pokud ale nesplnili podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmu fyzických osob, budou z něj muset odvést běžnou daň,“ upozorňuje daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Jak je to s pojištěním?

Odvodům na sociální a zdravotní pojištění podléhají pouze aktivní příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti.

Sociální pojištění se platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu. jinými slovy: Lidé s velmi vysokými příjmy na progresi výrazně neprodělají, a protože s rostoucím výdělkem nad zmíněných 1,701 milionu jim neroste sociální pojištění. V praxi to znamená, že ať vyděláte 1,8 nebo 3 miliony ročně, zaplatíte stejně vysoké pojistné.

Nejvyšší částka, již mohou OSVČ za rok 2021 zaplatit sociálce, činí pro rok 2021 přesně 536 462 korun (tedy 29,2 procenta z 48násobku průměrné mzdy stanovené na 38 275 korun). Každý majitel živnostenského listu totiž platí na důchodové pojištění 29,2 procenta z takzvaného vyměřovacího základu.

Zdravotní pojištění se naopak vždy odvádí z celého příjmu a není pro něj stanoven žádný strop.

Zaměstnanci bez pardonu

Zatímco živnostníci jsou zvyklí podávat daňové přiznání každoročně, zaměstnanci tuto povinnost nemají, pokud si nepřivydělávají samostatně výdělečnou činností.

Výjimku ale tvoří právě plátci progresivní daně s nadstandardními příjmy. Jste-li tedy zaměstnancem, který si loni vydělal více než výše zmíněnou částku 1 701 168 korun, daňové přiznání podat musíte, a to do počátku dubna, případně do začátku července, svěříte-li ho daňovému poradci.