Měšec.cz: Prázdninové brigády: Jak je to s daní a odvodem pojistného?; 18.6. 2021

S létem přichází období brigád, které nejčastěji pokrývá smlouva o provedení práce a smlouva o pracovní činnosti. Podmínky pro zdanění a odvod pojistného závisí na několika faktorech. Pojďme si je zopakovat.

Dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce (DPP) se uzavírá podle § 75 zákoníku práce a dá se sjednat na 300 hodin ročně. Pokud máte u jednoho zaměstnavatele uzavřených několik těchto dohod, rozsah hodin se z nich pro účely limitu sčítá. Takže i když máte u jednoho zaměstnavatele několik DPP, více než 300 hodin u něj za rok legálně na tuto smlouvu neodpracujete.

Jiná je situace, když máte několik DPP, ale u různých zaměstnavatelů. V praxi si zejména někteří studenti různými brigádami na dohodu o provedení práce přivydělávají současně pro více zaměstnavatelů, tento postup je samozřejmě možný a maximální počet hodin se sleduje u každého zaměstnavatele zvlášť, vysvětlila Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Daň z příjmů

U dohody o provedení práce se z hlediska odvodů pracuje s limitem hrubého měsíčního příjmu ve výši 10 000 Kč. Výše příjmu hraje roli v otázce, jak budete platit daň z příjmů.

Podstatný je i fakt, jestli jste u daného zaměstnavatele podepsali tzv. Prohlášení poplatníka (dále jen Prohlášení), díky kterému si můžete uplatnit daňové slevy a mít vyšší výplatu. Formulář Prohlášení můžete v jednom měsíci podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele. Vhodné je to u toho s vyšší hrubou odměnou, uvedla daňová poradkyně a dodala, že s podepsaným Prohlášením má každý zaměstnanec nárok na měsíční slevu na poplatníka ve výši 2320 Kč a například studenti ještě na měsíční slevu na studenta ve výši 335 Kč.

Z hlediska zdanění může nastat několik situací:

• u zaměstnavatele jste nepodepsali Prohlášení a váš hrubý měsíční příjem nepřesáhne 10 000 Kč = platíte 15% daň srážkou,
• u zaměstnavatele jste nepodepsali Prohlášení a váš hrubý měsíční příjem přesáhne 10 000 Kč = platíte 15% zálohovou daň,
• u zaměstnavatele jste podepsali Prohlášení a váš hrubý měsíční příjem nepřesáhne 10 000 Kč = platíte 15% zálohovou daň,
• u zaměstnavatele jste podepsali Prohlášení a váš hrubý měsíční příjem přesáhne 10 000 Kč = platíte 15 %

Srážková daň

Jde o zvláštní sazbu daně, která je vybírána srážkou přímo u zdroje (zaměstnavatele). Konečná srážková daň se uplatňuje jen v případě, že zde poplatník nepodepsal Prohlášení k dani (a v případě DPP, pokud měsíční hrubý příjem nepřesáhl 10 000 Kč).

Zálohová daň

Zálohová daň se aplikuje v případech, ve kterých se nepoužije zvláštní sazba daně. Zejména když pracovník podepíše Prohlášení. V daném měsíci to může udělat pouze u jediného zaměstnavatele. Pak si může od mzdy odečíst daňové slevy.

Jak napovídá název, zálohová daň se strhává ve formě záloh a ty jsou po skončení zdaňovacího období zúčtovány.

Sociální a zdravotní pojištění

Hranice měsíčního hrubého příjmu rozhoduje i o tom, zda vám kus výplaty ukrojí i povinné pojistné. Když je hrubá odměna z pracovních dohod do limitu, potom se z nich neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění, přičemž pojistné neplatí ani zaměstnavatel za zaměstnance, doplnila Ivanco a připomněla, že v roce 2021 je limit pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění u dohody o pracovní činnosti vyšší o 500 Kč než v roce 2020.

Účast na nemocenském pojištění (a související nárok na dávky nemocenského pojištění) vznikne v případě, že je váš měsíční hrubý příjem vyšší než 10 000 Kč. Při této výši příjmu odvádíte také zálohy na důchodové a zdravotní pojištění. Limit příjmu platí pro každého zaměstnavatele zvlášť. Máte-li ale u jedné firmy více těchto dohod, posuzují se hrubý měsíční příjem dohromady.

V případě, že máte z DPP příjmy do 10 000 Kč měsíčně, nemusí to znamenat, že máte z hlediska odvodů nějaký generální pardon. Pokud totiž neodvádíte ze smlouvy zdravotní pojištění, neplatíte ho ani z titulu jiné výdělečné činnosti a nejste státní pojištěnec, spadáte do skupiny osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Zdravotní pojištění si v takovém případě musíte platit sami. Letos vychází záloha pro OBZP na 2052 Kč měsíčně.

Limit pro vznik účasti na nemocenském pojištění a pro povinné odvody je tedy u DPP stejný.

Dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti (dále jen DPČ) se uzavírá podle § 76 zákoníku práce. U jednoho zaměstnavatele ji můžete uzavřít jen v rozsahu, který v průměru nepřekračuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzuje se za celé období trvání smlouvy, max. ale za 52 týdnů).

Daň z příjmů

Způsob odvodu daně u DPČ opět závisí na tom, zda jste u daného zaměstnavatele podepsali Prohlášení a jak vysoký je váš měsíční hrubý příjem.

Z hlediska zdanění může nastat několik situací:

V případě, že jste podepsali Prohlášení, platíte 15% daň zálohou (a uplatníte daňové slevy).

V případě, že jste nepodepsali Prohlášení:

• váš hrubý měsíční příjem u jednoho zaměstnavatele nepřesáhl v úhrnné výši 3500 Kč vč. = platíte 15% daň srážkou,
• váš hrubý měsíční příjem u jednoho zaměstnavatele přesáhl v úhrnné výši částku 3500 Kč = platíte 15% daň zálohou.

Limit 3500 Kč je nastaven podle částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění.

Sociální a zdravotní pojištění

Pracujete-li na DPČ a váš měsíční hrubý příjem činí alespoň 3500 Kč, jste účastni nemocenského pojištění a zároveň odvádíte i důchodové a zdravotní pojištění.

U důchodového, resp. sociálního pojištění platí, že ho odvádíte jako u běžného zaměstnaneckého poměru kromě případů, kdy jde. o tzv. zaměstnání malého rozsahu. To je definováno právě příjmem nižším než 3500 Kč měsíčně.

U zdravotního pojištění zase platí, že zaměstnání u této dohody vzniká (a vy jste považováni za zaměstnance), pokud dosáhnete tzv. započitatelného příjmu. Jeho hranice se odvozuje od limitu pro povinnou účast na nemocenském pojištění, který začíná od částky 3500 Kč. Na místě se sluší připomenout, že pokud z titulu DPČ neplatíte zdravotní pojištění a nespadáte ani do skupiny státních pojištěnců, musíte si platit pojistné na zdravotní pojištění sami.

Limit pro pojistné platí zvlášť pro každého zaměstnavatele, kde máte sjednanou DPČ. Pokud byste měli naopak více těchto dohod podepsaných u jednoho zaměstnavatele, příjmy z nich se pro tyto účely sčítají.

Tři varianty s jedním limitem

Ačkoli se u DPČ zdá pojistný a daňový limit ve výši 3500 Kč stejný, není to tak. Každý je totiž definovaný jinak. Účast na nemocenském pojištění totiž vzniká při příjmu alespoň ve výši 3500 Kč, zatímco srážková daň se odvádí při příjmu do 3500 Kč.

Z toho vyplývá, že:

• při měsíčním hrubém příjmu do 3499 Kč vč. je možné danit srážkou a neodvádí se pojistné,
• při měsíčním hrubém příjmu přesně 3500 Kč vzniká účast na nemocenském pojištění, platíte zdravotní a sociální pojištění a ještě je možné uplatnit i srážkovou daň,
• při měsíčním hrubém příjmu nad 3500 Kč vzniká účast na nemocenském pojištění a platíte zdravotní i sociální pojištění, ale daň se odvádí pouze zálohou.

Srážku si uplatněte v přiznání

V případě, že jste z DPP nebo DPČ platili daň srážkou, můžete si tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání a započíst sem právě i sraženou daň. Tím vám může vzniknout nárok na přeplatek.

Platí to hlavně pro lidi s nižšími příjmy, kteří nemají daň tak vysokou a nevyužijí tak plně benefity daňových slev a nezdanitelných částek, dále poplatníci, kteří nepodepsali Prohlášení a neuplatnili tak daňové slevy, nebo ti, kteří nepracovali po celý rok a nevyužili tak slevu na poplatníka v plné míře (např. důchodci, studenti, rodiče na rodičovské dovolené).

Před podáním daňového přiznání požádejte o potvrzení o zdanitelných příjmech všechny své zaměstnavatele.

Odvádění daně srážkou samo o sobě povinnost podávat daňové přiznání nezakládá, ve zmíněných případech se vám ale může vyplatit. Poplatníci, kteří v jednom měsíci odvedli u více zaměstnavatelů daň zálohou, přiznání podat naopak musí.