iDNES.cz: Optimální hodnota stravenky pro rok 2021 činí 137 Kč. Má ji ale málokdo; 1. 4. 2021

Optimální hodnota stravenky se odvíjí od stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Jeho výše se stanovuje vyhláškou pro příslušný rok, pro rok 2021 činí 108 korun. „ Zaměstnavatel si může jako daňově uznatelný náklad uplatnit částku do výše 70 % horní hranice stravného, maximálně však 55% hodnoty stravenky. Vzhledem k tomu, že horní hranice stravného letos činí 108 Kč, maximální daňově uznatelná výše je 75,60 Kč,“ vysvětluje daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco. Pracovní směna přitom musí trvat alespoň tři hodiny. 

Hodnota stravenek je na straně zaměstnance osvobozena od daně i od příspěvků na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, a to bez ohledu na limit. U stravovacího paušálu je princip daňového zvýhodnění jiný. „Na straně zaměstnance jde o osvobozený příjem do hodnoty 70 % výše stravného (75,60 Kč). Částku přesahující tento limit bude nutno na straně zaměstnance dodanit a současně bude podléhat také odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění,“ upřesňuje Gabriela Ivanco.

Na otázku, co je výhodnější, zda stravenky nebo paušál z pohledu zaměstnavatele a z pohledu zaměstnance, nelze odpovědět jednoznačně a záleží na konkrétní situaci. „Pokud je poskytována vyšší částka než uvedený limit, náklady na paušál jsou významně vyšší, než náklady na stravenku a to jak z pohledu zaměstnavatele, tak z pohledu zaměstnance,“ shrnuje poradkyně.

Také v případě delších pracovních směn je stravenka výhodnější. Při směně delší než 11 hodin (včetně povinné přestávky na jídlo) lze u zaměstnavatele uplatnit jako daňový výdaj další stravenku nebo paušál. Zatímco další stravenka by u zaměstnance byla osvobozena od daně z příjmů a odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, stravovací paušál nikoliv. „Na druhou stranu je potřeba vzít v úvahu, že poskytování stravenek je spojeno s vyšší administrativní zátěží na straně zaměstnavatelů, ale i časovými omezeními a možnostmi uplatnění na straně zaměstnanců,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

Masivní přechod na paušál se nekoná

Z ankety Unie zaměstnavatelských svazů ČR vyplývá, že na stravovací paušál přešlo zatím jen 9 % z 596 oslovených firem. Více než polovina dotázaných se na něj přejít nechystá, ostatní o něm uvažují, ale zároveň vnímají některá negativa. „Za největší bariéru v zavedení stravenkového paušálu označuje dvě třetiny firem skutečnost, že není viditelným benefitem a pak také to, že nemotivuje zaměstnance k pravidelnému stravování,“ uvádí výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek. Největší výhodu spatřují zaměstnavatelé ve snížení administrativních nákladů.

Stravenkový paušál očima zaměstnavatelů

NEVÝHODY

• Není viditelným benefitem (64,6 %)
• Nemotivuje k pravidelnému stravování (54,5 %)
• Paušál s daňovým zvýhodněním lze poskytnout pouze do výše 75,60 Kč denně (19,8 %)
• Nemožnost poskytnout paušál zaměstnancům v době nemoci, dovolené nebo při péči o člena rodiny 8,9 %

VÝHODY

• Jednodušší administrativa 57,7 %
• Zaměstnanci si mohou koupit, co chtějí 51,8 %
• Neplatím provize stravenkovým firmám 32,4 %

Zdroj: Průzkum UZS mezi firmami

Oslovené stravenkové společnosti potvrzují, že přechod na paušál se ve velkém nekoná, meziroční pokles v nákupu stravenek je do 10 %.

„Poklesy zaznamenáváme především u malých firem, ale nelze přesně rozlišit, zda je to přechodem na paušál nebo zrušením benefitu kvůli špatné covidové situaci,“ říká Daniela Pedret z Edenred.

„Stravenky stále patří mezi nejoblíbenější benefity v České republice. Dlouhodobě narůstá zájem o elektronickou stravenku a pandemie ho ještě akcelerovala, protože velká část zaměstnanců začala pracovat z domova a zaměstnavatelé hledají bezkontaktní řešení benefitů,“ míní Tereza Knířová ze Sodexo Benefity.

Podle generálního ředitele společnosti Up Česká republika na stravovací paušál přecházejí spíše menší zaměstnavatelé. „Hlavním důvodem, který u nich sledujeme je, že zaměstnanci dávají přednost penězům na cokoliv,“ uvádí Stéphane Nicoletti. První reakce ale také ukazují, že firmy a jejich zaměstnanci paušál nevnímají jako benefit, ale spíše ho považují za součást mzdy. A tak se i stává, že se některé firmy, které již přešly na paušál, ke stravenkám vrátily.

„K zajímavých zpětným vazbám od HR manažerů patří, že nechtějí, aby lidé trávili čas během svého home ofice v kuchyni, ale aby si objednali jídlo, a k tomu je stravenky motivují více než hotové peníze,“ shrnuje Daniela Pedret.

A jaké stravenky se kupují nejčastěji?

Daňově optimální hodnotu využívá do 5 % našich klientů. Nejčastější nominální hodnota je 100 Kč, nejvyšší u pravidelných objednávek je 150 Kč. Stravenky v nominální hodnotě 100 Kč dostává zhruba třetina zaměstnanců našich klientů, dalších téměř 25 % má stravenky s vyšší nominální hodnotou než 100 Kč. S rostoucí digitalizací se nominální hodnota zvyšuje. Rozdíl v průměrné nominální hodnotě mezi papírovou stravenkou a eStravenkou je 10 Kč. (Up Česká republika)

Průměrná hodnota papírové stravenky se pohybuje kolem 95 Kč, na kartách je denní příspěvek kolem 115 Kč. V papírové formě se vydává nejčastější stokorunová stravenka. Stravenky vydáváme v různých nominálních hodnotách, pro zajímavost, nejvyšší se vydává v hodnotě 250 Kč. (Edenred)

Za posledních několik let je nejčastěji poskytovaná hodnota stravenky 100 Kč, více než polovina firem poskytuje stravenky ve vyšší hodnotě. Vzhledem k letošní ekonomické situaci došlo k navyšování hodnoty stravenek v menší míře než v minulých letech. Nejvyšší nominální hodnota u stravenky v papírové podobě byla v minulém roce 250 Kč. ( Sodexo Benefity)

A jaký názor máte vy? Kdybyste si mohli vybrat, dali byste přednost stravenkám nebo paušálu?