Aktuálně.cz: U stravovacího paušálu se zapomnělo na problém s daněmi a exekucí. Firmy zatím váhají; 17.2.2021

Stravenky v současné době dostává přibližně 1,5 milionu zaměstnanců a dalších přibližně 1,8 milionu zaměstnanců chodí na daňově zvýhodněný oběd do jídelny v práci.

Na příspěvek na stravování by však nyní podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo nově dosáhnout až milion zaměstnanců, jejichž zaměstnavatelé si zavedení stravenek nemohli dovolit nebo je kvůli komplikované administrativě a provizím pro stravenkové firmy - které se často pohybují mezi pěti a sedmi procenty - nechtěli zavést.

Kolik firem přesně už od ledna na stravenkový paušál přistoupilo, není zatím jasné. Podle stravenkářů jich je minimum. Zatím. Podniky se totiž podle ministerstva financí stále ještě rozkoukávají a zavedení paušálu teprve zvažují. Přesná čísla ale úřad sdělit nemůže.

"Vzhledem k tomu, že se v případě benefitů jedná o soukromoprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nedisponuje ministerstvo financí přehledem, kolik firem dosud přešlo na stravenkový paušál," vysvětluje pro on-line deník Aktuálně.cz Anna Vasko z oddělení komunikace ministerstva.

Volíme stravenky, hlásí velké firmy

Podle zjištění on-line deníku Aktuálně.cz se hlavně velkým firmám přecházet ze stravenek k paušálu, případně oba benefity kombinovat, zatím nechce. Většinou totiž tuto změnu považují paradoxně za daňově méně výhodnou pro sebe či své zaměstnance. Ministerstvo přitom stravenkový paušál propagovalo jako nástroj, u kterého bude daňové zatížení stejné jako u stravenek, odstraní se pouze provize pro stravenkové firmy. Je tomu tak ale jen do určité míry. 

"Na stravenkový paušál jsme nepřešli. O tom, zda tak učiníme, nebo nikoliv, diskutujeme. Zatím ale zůstáváme ve stávajícím nastavení. Naši zaměstnanci mají nyní nárok na jednu stravenku ve výši 90 korun za každý odpracovaný den," říká například za Mall.cz mluvčí Pavla Hobíková.

"Možnost přechodu na stravenkový paušál jsme zvažovali, nicméně z důvodu daňové výhodnosti pro zaměstnance jsme se rozhodli ponechat stávající systém stravenek. Stravenky ve výši 110 Kč dostávají všichni zaměstnanci spořitelny za každý odpracovaný den," uvádí Lukáš Kropík z tiskového oddělení České spořitelny.

Podobně je na tom také společnost Eset. "V naší společnosti jsme možnost zavedení stravenkového paušálu zvažovali a zajímali se o podmínky a dopady jeho zavedení. Dosud jsme k tomu však nepřistoupili, a to zejména s ohledem na daňové dopady pro naše zaměstnance," vysvětluje HR manažerka Marcela Pekníková.

Kdy se vyplatí paušál a kdy stravenka

Pro vysvětlení je třeba pochopit složitý systém daňových úlev pro stravování v zaměstnání. Závodní jídelna nebo stravenky jsou na straně zaměstnance od daně osvobozeny bez ohledu na jejich výši. Pokud se rozhodnou firmy přispívat svým lidem více, než je stanovený limit, činí to na své, tedy zdanění podléhající náklady.

Oproti tomu nový stravovací paušál neboli příspěvek přímo "v penězích na účet" je na straně zaměstnance osvobozen pouze do zákonem stanoveného limitu - ten je letos stanovený na 75,60 Kč. 

Když tedy zaměstnavatel přispívá na stravování právě do částky 75,60 Kč denně, dopad na daň z příjmů zaměstnance a na odvody sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění za zaměstnance zůstává stejný u paušálu i u stravenek - žádný.

"Je ovšem nutné si uvědomit, že aby byl daňový dopad stejný i na straně zaměstnavatele, je nutné, aby zaměstnavatel poskytoval zaměstnancům stravenku v hodnotě 137 Kč a zaměstnanec musí zaměstnavateli uhradit rozdíl mezi hodnotou stravenky a výší příspěvku na stravování," vysvětluje pro Aktuálně.cz daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco. "Zatímco v případě poskytnutí stravenkového paušálu obdrží zaměstnanec příspěvek na stravování, aniž by musel k tomu ještě nějakou částkou přispívat," upřesňuje.

Když ale zaměstnavatel přispívá vyšší než stanovené denní maximum, je situace jiná. "Jakákoli částka stravenkového paušálu nad limit 75,60 Kč se považuje za zdanitelný příjem zaměstnance podléhající dani z příjmů a odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění jak na straně zaměstnance, tak zaměstnavatele," upozorňuje Ivanco s tím, že při vyšších příspěvcích je z finančního hlediska spíše výhodnější nabídnout zaměstnancům stravenky.

Je však nutné připomenout, že zdanění podléhá pouze ta část paušálu převyšující zmíněný limit. V praxi tak zdanění u paušálu ve výši například 130 Kč denně může dosáhnout jen nižších jednotek korun.

Otázkou zůstává, kolika zaměstnanců by se případné danění stravenkového paušálu nad limit mohlo týkat. Informaci o tom, jaký podíl firem v Česku přispívá zaměstnancům na stravenky ve vyšší hodnotě, než je zmíněných 75,60 Kč, se Aktuálně.cz nepodařilo získat. Zaměstnavatelé totiž považují informaci o stravenkových benefitech za důvěrnou a neznají ji ani oslovené stravenkářské firmy.

Nevýhodný může být paušál i v situaci, kdy zaměstnanec v rámci jedné směny odpracuje více než 11 hodin. "V případě stravenek by mohl vzniknout zaměstnanci nárok na další stravenku, ale v režimu stravenkového paušálu by další peněžitý příspěvek v rámci jedné směny představoval pro zaměstnance zdanitelný příjem podléhající současně odvodům na sociální a zdravotní pojištění," vysvětluje manažerka daňového oddělení KPMG ČR Hana Čuříková.

Možnost pro menší firmy

Podle průzkumu Hospodářské komory z minulého roku se pro změnu současného stravenkového systému směrem k paušálu vyslovilo 93 procent respondentů, zbytek chtěl zachovat ten stávající, a to bez ohledu na velikost firmy. V průzkumu souhlasilo se stravenkovým paušálem sedm z deseti firem.

Mezi hlavní podporovatele paušálu jako další alternativy stravovacího benefitu přitom patřila kromě Hospodářské komory například Asociace hotelů a restaurací ČR, Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR).

Ani SOCR ČR ale zatím neví, kolik jeho členů se pod paušál chystá, s tím, že firmy se začátkem roku zatím vstřebávají změny, jako je zrušení superhrubé mzdy či výpočet dovolených po hodinách. "Bohužel v současné době nemáme přehled, kolik firem zůstalo u stravenek a kolik jich přešlo na paušál. Určitě tuto možnost uvítali menší zaměstnavatelé, pro které tento způsob znamená menší administrativní zátěž," říká pro Aktuálně.cz generální ředitelka SOCR ČR Irena Vlčková.

Naopak AČTO už s přechodem svých členů k paušálu zkušenosti podle svých slov má. "Spousta především menších firem automaticky k 1. 1. 2021 odešla od stravenek nebo nově využila tento benefit pro firmy i zaměstnance," říká předseda asociace Pavel Březina.

To je podle něj příklad třeba Svazu českých a moravských spotřebních družstev. "Zde byl paušál zaveden po dohodě a na žádost zaměstnanců, kteří tak mají daňový benefit a mají volnost v utrácení peněz. Současně jsme uvítali zjednodušení, protože se nemusíme zabývat administrativou kolem stravenek," doplňuje Březina.

"Zaměstnanci tím pouze získají, nehrozí jim, že stravenky ztratí, nechtěně znehodnotí, nebo jim dokonce na konci roku propadnou. Paušál má přidanou hodnotu i pro zaměstnavatele. Není s ním spojena výrazná administrativní zátěž, jako jsou objednávky, skladování, distribuce, z paušálu neplatíte žádnou provizi stravenkové firmě," popisuje předseda představenstva družstva ESO Market Jiří Štorch, který paušál zavedl i do své prodejny potravin ve Štětí.

"Totéž platí i pro obchodníka, který stravenky akceptuje, navíc neúvěruje stravenkovou firmu, neboť mu jsou stravenky proplaceny 20 až 50 dní po uskutečnění nákupu," dodává Štorch.

Paušál versus exekuce

Novinka v podobě stravovacího paušálu má však podle právníků ještě jedno úskalí. Problém by totiž mohl teoreticky nastat v případě, když by se zaměstnanec dostal do exekuce. "Paušál sice nelze exekuovat přímo srážkou ze mzdy, ale zároveň ho nelze nijak odlišit od příjmu zaměstnance na jeho bankovním účtu. Pokud tedy paušál nebude na separátním účtu, zaměstnanec o něj během exekuce přijde," podotýká Jan Matoušek ze společnosti Sodexo.

Ministerstvo financí ovšem zdůrazňuje, že peněžitý příspěvek na stravování nemůže být předmětem soudního rozhodnutí ani exekuce. "Stejně jako takzvaná stravenka je i peněžitý příspěvek samostatným nenárokovým benefitem, který zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce může zaměstnanci poskytovat nad rámec sjednané odměny za práci. Srážkami ze mzdy je přitom možno postihnout pouze mzdu či jiný příjem nahrazující mzdu jako odměnu za práci," připomíná za úřad Vasko.

Právníci ovšem podotýkají, že novela zákona o daních z příjmu je jedna věc a realita druhá.

"Ano, toto riziko zde je," připouští k exekuci stravného z účtu Ondřej Preuss, zakladatel webu Dostupnýadvokát.cz. "Srážky ze mzdy lze provést jenom ze mzdy nebo z příjmu, který nahrazuje mzdu nebo je poskytován vedle mzdy. Tudíž by se zaměstnanci zdánlivě nemuseli obávat případné exekuce. Takto by to totiž mělo být dle důvodové zprávy k novele zákona o daních z příjmu. Jenomže tuto novelizaci nerozvíjí žádná prováděcí vyhláška, která by uvedla fungování těchto pravidel do praxe," upozorňuje právník.

V nastávajících měsících se podle něj stravenkový paušál začne zavádět do firemních systémů. "A to za stávající situace, kdy sice nelze stravenkový paušál postihnout exekucí, ale nelze ho ani oddělit od mzdy zaměstnance. Pokud se nevyjasní fungování těchto institutů v praxi, je jen otázkou času, kdy se objeví soudní řízení spojené s touto problematikou," dodává Preuss.

Že je pro exekutora těžké rozlišit na běžném účtu položky, které jsou nepostižitelné, potvrzuje viceprezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík. "Pokud je plnění ze strany plátce mzdy, které není postižitelné, například cestovní náhrady, vyplaceno jednou platbou na účet povinného, pak soudní exekutor není bohužel schopen rozlišit, která část plnění je zbytek mzdy po srážkách a která část je nepostižitelná," popisuje.

"Z praktického hlediska to nicméně nehraje žádnou roli, protože v těchto případech se bude jednat o peněžní prostředky nepostižitelné v rámci jedné exekuce. Do doby zavedení tzv. chráněných účtů je ale skutečně problematické tyto částky na účtu povinného identifikovat jako nepostižitelné," dodává Mlynarčík.

Kdy vyplatit benefit

Matoušek ze Sodexa jako negativum paušálu uvádí i to, že ho nelze na rozdíl od stravenek poskytovat zaměstnanci na měsíc dopředu, ale jen zpětně. S tím ale oslovení experti nesouhlasí.

"V současné době zákon explicitně nestanovuje, zda zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout stravenkový paušál či stravenky předem," podotýká daňová poradkyně Ivanco ze společnosti Mazars. "V praxi jsme si vědomi toho, že někteří zaměstnavatelé poskytují stravenky předem a provádí pravidelné vyúčtování skutečného nároku zaměstnance během roku," potvrzuje Ivanco.

Zákonná úprava se ale u stravenek a stravenkového paušálu podle ní neliší. Zákon naopak obecně uvádí, že zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci příspěvek na stravování jako plnění osvobozené od daně a/nebo na vrub daňově uznatelných nákladů až poté, co situace zaměstnance prokáže splnění příslušných podmínek.

"Pouze u již delší dobu využívaných stravenek se v současné době akceptuje odlišná praxe. Je možné, že jakmile se v praxi etabluje využívání stravenkového paušálu, bude obdobná praxe umožněna i zde," doplňuje Ivanco.