iDNES.cz: Jsem v evidenci na úřadu práce. Mohu si přivydělat na brigádě?; 20.8.2021
Do podobné situace se dostává řada lidí. Jak je to s možným přivýdělkem těch, kteří jsou v evidenci na úřadu práce, odpovídá daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Mohou si přivydělávat i lidé v evidenci na úřadu práce?
Ano, je to možné. Formou takzvaného nekolidujícího zaměstnání si mohou přivydělat občané v evidenci na úřadu práce maximálně polovinu minimální mzdy. Letos tedy nejvýše 7 600 korun měsíčně. Nelze si však takto přivydělávat na dohodu o provedení práce. V praxi si proto nejčastěji uchazeči o práci přivydělávají na dohodu o pracovní činnosti. Po dobu výdělku však nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Pokud si pan Jaroslav najde práci s přivýdělkem na dohodu o pracovní činnosti, co musí dodržet, aby nenastal problém?
Výkon nekolidujícího zaměstnání je nutné vždy oznámit příslušnému úřadu práce. Nekolidující zaměstnání je totiž nutné chápat pouze jako krátkodobý přivýdělek, pro nezaměstnané by mělo být primárním cílem co nejdříve najít klasické pracovní uplatnění.
Pro koho je takový přivýdělek vhodný?
Podpora v nezaměstnanosti je vyšší než případný příjem z nekolidujícího zaměstnání. Kvůli nemožnosti pobírat současně podporu v nezaměstnanosti a mít k tomu ještě příjem formou nekolidujícího zaměstnání je přivýdělek vhodný spíše pro lidi, kteří již vyčerpali podpůrčí dobu u nároku na podporu v nezaměstnanosti.
Dále je pak přivýdělek vhodný pro nezaměstnané, kterým byla odložena výplata podpory v nezaměstnanosti, protože obdrželi společně s výpovědí odstupné.
Jak dlouho může uchazeč o práci pobírat podporu v nezaměstnanosti?
Podpůrčí doba je odstupňována podle věku. Občané mladší 50 let mohou pobírat podporu v nezaměstnanosti nejdéle 5 měsíců, občané ve věku 50 až 55 let potom 8 měsíců a občané starší 55 let mohou pobírat podporu v nezaměstnanosti maximálně 11 měsíců.
Pokud se uchazeč o práci rozhodne pro nekolidující zaměstnání a podepíše u zaměstnavatele dohodu o pracovní činnosti, jak je to s odvody?
Sociální pojištění a zdravotní pojištění se odvádí z dohody o pracovní činnosti, jestliže hrubá měsíční odměna činí 3 500 korun a více. V takovém případě odvádí sociální i zdravotní pojištění zaměstnanec i zaměstnavatel.
Občané v evidenci na úřadu práce jsou pro účely placení zdravotního pojištění státními pojištěnci. To v praxi znamená, že při výpočtu zdravotního pojištění se neprovádí dopočet do minima ve výši minimální mzdy. Zdravotní i sociální pojištění se v tomto případě vypočítá ze skutečné hrubé odměny.
Je potřeba doložit, že jde o příjem z nekolidujícího zaměstnání, aby byly odvody na zdravotní pojištění vypočítány ze skuteční hrubé odměny?
Ano, je tomu tak. Pro účely výpočtu zdravotního pojištění je nutné mzdové účetní doložit, že se jedná o výkon nekolidujícího zaměstnání při současné evidenci na úřadu práce.
Pokud si lidé v evidenci na úřadu práce mohou přivydělat letos nejvýše 7 600 korun, jak je to se zdaněním a jakou čistou odměnu lze očekávat?
I zaměstnanci vykonávající nekolidující zaměstnání mají při výpočtu daně z příjmu fyzických osob nárok na uplatnění slevy na poplatníka ve výši 2 320 korun. Stačí podepsat u zaměstnavatele prohlášení k dani. Z důvodu uplatnění slevy na poplatníka je tedy daň z příjmu nulová.
Sociální a zdravotní pojištění se však odvádí. Při hrubé odměně z nekolidujícího zaměstnání ve výši 7 600 korun je tak v praxi zaměstnanci sraženo zdravotní pojištění ve výši 342 korun a sociální pojištění ve výši 494 korun, čistá odměna na účet tedy činí 6 764 korun.