Aktuálně.cz: Co všechno se změnilo úderem silvestrovské půlnoci: Daně, dávky, finance i zákony; 1.1.2021

Mzdy se budou danit zcela nově. Od ledna se bude počítat 15% daň z hrubého příjmu, a to do výše 141 764 korun (čtyřnásobek průměrné hrubé mzdy v roce 2021). Od této částky se pak příjem bude danit vyšší 23procentní sazbou. Tato změna nahrazuje takzvanou solidární daň.

• Zásadní daňová změna navíc přináší vyšší slevu na poplatníka, a to o tři tisíce korun. Lidé si tak budou moci v roce 2021 odečíst z daní 27 840 korun ročně.

• Platnost nového zákona komplikuje pravděpodobné veto prezidenta. Ten napsal, že zákon vrací k dalšímu opatření. Podle některých právníků je možné, že by se daňový balíček musel znovu vrátit do sněmovny. Ministerstvo vnitra nicméně uvedlo, že už dostalo příkaz k vyhlášení zákona, publikován ve Sbírce zákonů bude 31. prosince. V případě, že prezident zákon vetuje, může jeho nesouhlas přehlasovat sněmovna hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy alespoň 101.

"Zrušení institutu superhrubé mzdy a výpočtu daně z příjmu fyzických osob z hrubé mzdy sníží daňovou povinnost pouze zaměstnancům. Zvýšení slevy na poplatníka pocítí všichni daňoví poplatníci, tedy i osoby samostatně výdělečně činné nebo daňoví poplatníci pouze s pasivními příjmy z kapitálového majetku nebo z nájmu. Nárok na slevu na poplatníka vzniká i při práci na některou z pracovních dohod, při práci pro více zaměstnavatelů současně je však možné uplatnit slevu na poplatníka pouze u jednoho z nich," připomíná Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Doplňuje, že v ročním zúčtování daně nebo daňovém přiznání za rok 2020 se uplatní ještě původní výše, tedy 24 840 Kč. Dál se z hrubé mzdy odvádí pojistné, a to jak za zaměstnavatele, tak za zaměstnance. 

"Radost z vyšší slevy na poplatníka budou mít i zaměstnanci čerpající daňový bonus, kteří již nyní neplatí nic na dani z příjmu fyzických osob a ještě dostávají od státu peníze. V takovém případě budou totiž čerpat ještě vyšší daňový bonus, neboť částka daňového bonusu je ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním na děti a vypočtenou daní z příjmu. Když bude daň z příjmu fyzických osob nižší, tak právě o toto snížení stoupne částka daňového bonusu," dodává daňová expertka Ivanco.

Minimální měsíční mzda se pro rok 2021 zvyšuje na 15 200 Kč, zvýší se tedy o 600 Kč oproti roku 2020. Na hodinu je to 90,50 koruny. Česko patří mezi země, kde v posledních letech rostla minimální mzda nejvíce - pro srovnání: před čtyřmi lety činila 9900 Kč.

Spolu s minimální mzdou roste i takzvaná zaručená mzda, která jednotlivým profesím garantuje mzdové minimum. Zaručená mzda je rozdělena do osmi skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Například lidé zařazení do první a druhé třídy mají zaručený příjem ve výši 15 200 korun, ti, kteří spadají do nejvyšší osmé třídy, nesmí brát v roce 2021 méně než 30 400 korun hrubého.  

Růst minimální mzdy zvyšuje zaměstnavatelům mzdové náklady pro pomocné práce. "Zvýšením minimální mzdy o 600 Kč stoupnou mzdové náklady o 803 Kč, neboť zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance nad rámec hrubé mzdy i povinné sociální a zdravotní pojištění v souhrnné výši 33,8 procenta," říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Zdravotní pojištění za zaměstnance, kteří nejsou současně státními pojištěnci (např. penzisté nebo studenti), musí být zaplaceno vždy alespoň právě z minimální mzdy.

V roce 2021 tedy v částce alespoň 2052 Kč (15 200 Kč x 13,5 %), zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance 9 % a zaměstnanci 4,5 % z hrubé mzdy. "Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek, za které neplatí současně zdravotní pojištění stát, s hrubou měsíční mzdou nižší než 15 200 Kč, tak budou platit více na zdravotním pojištění, neboť dopočet do částky 2052 Kč půjde na jejich vrub," říká Ivanco.

Zdravotní pojištění placené zaměstnancem pracujícího na zkrácený úvazek s hrubou mzdou ve výši 13 600 Kč činí v letošním roce 747 Kč, v roce 2021 to bude 828 Kč, zaměstnavatel bude nadále platit 1224 Kč.

Osoby bez zdanitelných příjmů si musí samy platit zdravotní pojištění u své zdravotní pojišťovny v pravidelných měsíčních platbách. Osobami bez zdanitelných příjmů jsou například nezaměstnaní občané neevidovaní na úřadu práce nebo studenti starší 26 let.

"Částka zdravotního pojištění je pro všechny osoby bez zdanitelných příjmů stejně vysoká, bez ohledu na rodinnou či životní situaci a činí 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2021 budou muset platit měsíční zdravotní pojištění v částce 2052 Kč," doplňuje Gabriela Ivanco.

Spolu se zvýšením minimální mzdy se zvýší také maximální možná sleva za umístění dítěte, takzvané školkovné, a to na 15 200 Kč za rok na jedno dítě. V roce 2020 činila tato daňová sleva 14 600 Kč.

Sleva se uplatňuje vždy až za celý kalendářní rok v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání. "V obou případech je nutné doložit nárok na školkovné příslušným potvrzením od školky, slevu přitom může využít pouze jeden z rodičů," vysvětluje Gabriela Ivanco z Mazars.

Během roku odvádí zaměstnanci zálohu na daň z příjmu. Pokud uplatní v ročním zúčtování školkovné, tak budou mít následně vyšší čistou mzdu, neboť obdrží daňovou vratku, protože roční daň z příjmu fyzických osob bude díky tomu nižší než zaplacené zálohy během roku. Školkovné však snižuje daňovou povinnost maximálně do nuly, nezakládá nárok na daňový bonus, jako je tomu v případě daňového zvýhodnění na děti. 

• Za rok 2020 vzniká nárok na školkovné nejenom v případě, že bylo dítě ve školce po celý školní rok, ale i v případě pobytu ve školce polovinu školního roku z důvodu nástupu do školky teprve od září nebo z důvodu nástupu do první třídy od září. Za rok 2020 budou mít tedy nárok na tuto slevu i rodiče prvňáčků.

"Školkovné se posuzuje u každého dítěte zvlášť, rodič se dvěma dětmi ve školce může za rok 2020 čerpat slevu až do výše 29 200 Kč, za rok 2021 to bude už 30 400," doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Průměrný starobní důchod bude nově 15 336 korun. Díky povinné zákonné valorizaci se zvýší od ledna o 839 korun.

Při výpočtu každoroční valorizace se podle zákona zohledňuje růst cen pro domácnosti za období od července 2019 do června 2020 a dále i polovina růstu reálných mezd za rok 2019. Podle statistických údajů, které byly zveřejněné, byl růst cen 3,8 %, reálné mzdy rostly o 4 %. Zákonná valorizace tak bude v příštím roce činit 5,8 procenta. 

"Od ledna 2021 bude zvýšena základní výměra důchodu o 60 korun z 3490 na 3550 korun. Procentní výměra se zvýší o 7,1 procenta," říká Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Právě z těchto dvou výměr se starobní důchod počítá. Navíc platí, že důchodci, kteří dosáhnou 85 let, mají starobní důchod ještě o tisícovku vyšší. 

O navýšení důchodu není potřeba žádat, penzisté ho dostanou vyšší automaticky v lednové výplatě. V současnosti pobírá starobní důchod 2,4 milionu Čechů. 

Minimální mzda ovlivňuje výši, ve které jsou osvobozeny pravidelně vyplácené důchody. A protože se zvyšuje, budou platit nové částky. "V daňovém přiznání za rok 2020 jsou osvobozeny důchody do výše 525 600 Kč, kdežto v roce 2021 budou osvobozeny pravidelně vyplácené důchody až do výše 547 200 Kč, což odpovídá měsíčnímu důchodu ve výši 45 600 Kč," uzavírá Gabriela Ivanco z Mazars. 

Novinka v podobě stravenkového paušálu umožňuje zaměstnavatelům vedle závodního stravování a stravenek poskytovat příspěvek na stravování také přímo v peněžní formě s využitím daňové podpory.

"Paušál představuje alternativu k již zavedeným daňově podporovaným formám stravování zaměstnanců, jejichž daňová podpora ovšem bude zachována v plném rozsahu. Příspěvek na stravování bude na straně zaměstnanců osvobozen od daní i pojistných odvodů do zákonem stanovené výše. Využití tohoto příspěvku je koncipováno jako dobrovolné," uvedla ministryně financí Alena Schillerová. 

Na příspěvek na stravování dosáhne podle ní až milion zaměstnanců. V současné době přibližně 1,8 ze 4,3 milionu zaměstnanců chodí na oběd do jídelny v práci, dalších 1,5 milionu dostává stravenky.

Ostatní zaměstnanci na tento benefit (ve formě stravenek) doteď nedosáhli právě kvůli vysoké administrativě na straně zaměstnavatele a platbě provizí stravenkovým společnostem, jimiž je tento systém zatížen.

"Nově si tak stravenkový paušál budou moci dovolit i malé firmy nebo živnostníci s jedním nebo se dvěma zaměstnanci," uvedla Schillerová. 

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné mohou nově přejít na takzvanou paušální daň. V jedné pevně stanovené částce zaplatí daň z příjmu a zdravotní i sociální pojištění.

Paušální daň je složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění ve výši 2393 korun pro rok 2021, dále z minimální zálohy na sociální pojištění navýšené o 15 procent ve výši 2976 korun, a také z daně z příjmu ve výši sto korun měsíčně.

Jde o pevnou částku, která je pro rok 2021 stanovena na 5469 korun měsíčně. Za rok tak živnostník zaplatí za všechny odvody 65 628 korun. 

Přihlásit se k paušální dani musí ale do 11. ledna. Pak až za rok. "Pokud se OSVČ, neplátce DPH, s ročními příjmy do jednoho milionu korun ročně, rozhodne vstoupit do paušálního režimu, musí vyplnit a podat oznámení o vstupu. Na webu finanční správy je již dostupný jak formulář pro tisk, tak on-line interaktivní formulář," říká Tomáš Weiss z tiskového oddělení ministerstva financí. 

Každá záloha na paušální daň musí být podle ministerstva zaplacena vždy nejpozději do 20. dne daného kalendářního měsíce. Výjimkou je lednová záloha v roce 2021, která bude splatná do 22. února 2021.

"Paušální daň je možné si i předplatit na několik měsíců nebo na celý rok dopředu. Postupně se pak bude zaplacená částka započítávat na zálohy za jednotlivé měsíce," doplňuje Weiss.

Vyšší pojistné na pojištění

Sociální pojištění

V oblasti pojistného na sociální zabezpečení dochází od 1. ledna 2021 ke změnám:

• částka průměrné mzdy pro účely pojistného je 35 441 Kč
• maximální vyměřovací základ pro placení pojistného činí 1 701 168 Kč
• rozhodná částka (daňový základ) zakládající účast na důchodovém pojištění OSVČ, která vykonává vedlejší činnost, je 85 058 Kč ročně
• minimální měsíční základ pro placení záloh na pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní činnost je 8861 Kč - z toho minimální záloha na pojistné činí 2588 Kč
• minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost je 3545 Kč - z toho minimální záloha na pojistné činí 1036 Kč
• minimální platba pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ činí od ledna 2021 činí 147 Kč.

Zdravotní pojištění

• minimální měsíční vyměřovací základ činí nově 17 720,50 Kč, z něj vyplývající minimální měsíční záloha na pojistné se zvyšuje na 2393 Kč (doposud 2352 Kč).
• Zálohu ve výši 2393 Kč musí poprvé za leden 2021 uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost, nebo dosud platily zálohy nižší než 2393 Kč, pokud tyto osoby mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ.
• Záloha na pojistné je splatná vždy od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, až do 8. dne následujícího měsíce. 
• Protože se zvyšuje minimální mzda z 14 600 Kč na 15 200 Kč, zvyšuje se pro osoby bez zdanitelných příjmů v roce 2021 pojistné z dosavadních 1971 Kč na 2052 Kč. 
• Pokud člověk pracuje na vedlejší činnost, dodržet minimální vyměřovací základ nemusí. Zálohy přesto platit musí, a to odvozené podle skutečně dosažených příjmů.

Odklad elektronické evidence tržeb až do 31. prosince 2022 platí jak pro subjekty, které spadaly do prvních dvou vln (tedy velkoobchod, maloobchod, stravovací a ubytovací služby), tak pro subjekty, které měly původně začít evidovat od 1. května 2020.

Povinnost evidovat tržby tak vzniká subjektům, bez ohledu na to, do které fáze evidence tržeb spadají až k 1. lednu 2023. Pozastavení se týká běžného, zjednodušeného i zvláštního režimu evidence tržeb.

Pozastavení EET znamená, že do konce roku 2022 nemusí poplatníci odesílat údaje o tržbách správci daně, nemusí vystavovat účtenky podle zákona o evidenci tržeb a nemají povinnost umístit informační oznámení.

Jak uvedlo ministerstvo financí, systém EET je plně funkční i po dobu, po kterou poplatníci nemají v důsledku novelizace povinnost tržby evidovat. Pokud tedy poplatníci i přes výše uvedené úlevy chtějí tržby evidovat, nic jim v tom nebrání. Nicméně i pro ně platí, že evidence tržeb před 1. lednem 2023 je čistě na dobrovolné bázi. Z EET se poplatníci nemusí nijak odhlašovat a přerušení evidování tržeb po dobu odkladu nemusí na finanční úřad hlásit.

Od dubna 2021 se zvyšují přídavky na děti, a to o 130 až 180 korun měsíčně podle věku dítěte. Jedná se o navýšení o 26 procent. Zároveň novinka rozšiřuje okruh rodičů, kteří na dávku dosáhnou. Doposud museli žadatelé dokládat, že mají příjmy nižší než 2,7násobek životního minima. Nově to bude 3,4násobek.

"Přídavek na dítě se nezvyšoval 12 let. Přitom od té doby rostly životní náklady rodinám minimálně o čtvrtinu. Pracující rodiny s dětmi, obzvlášť pak ty s nižšími příjmy, si pomoc zaslouží. Dělají všechno správně, ale příjem jim zkrátka nevystačí. A teď v době koronavirové epidemie mají tyto rodiny situaci ještě složitější," uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

I nadále bude platit, že částky přídavku na dítě ve zvýšené motivační výměře pro pracující rodiny budou o 300 Kč vyšší než v základní výměře.

Nárok na vyšší přídavek mají rodiny, kde má některý z rodičů příjem ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z dávek nemocenského pojištění, pobírá rodičovský příspěvek nebo mateřskou. Tento příjem musí mít rodina pravidelně každý měsíc.

Pomoc samoživitelkám

Od 1. července 2021 začne platit také zákon o náhradním výživném. Za neplatiče alimentů bude výživné na děti platit stát, který poté bude alimenty po dlužnících vymáhat. Na nezaopatřené děti bude úřad práce vyplácet maximálně 3000 Kč měsíčně. Zákon se týká přibližně 24 tisíc nezaopatřených dětí. 

Vyšší daňový bonus

Rodiny s dětmi ocení také další novinku, a to, že u daňového bonusu pro děti dojde ke zrušení zastropování částky. Jeho výše bude vyplácena bez stávajícího omezení do částky 60 300 Kč. 

Práce na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je oblíbená nejenom mezi studenty nebo penzisty, ale jedná se vhodnou formu přivýdělku i pro zaměstnance na hlavní pracovní poměr.

Do určitého limitu se z pracovních dohod neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Neplatí ho ani pracovník, ani zaměstnavatel. A právě jeden z limitů se nyní zvyšuje. 

Sociální a zdravotní pojištění z dohody o provedení práce se neplatí v případě, že je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně. To zůstává i pro rok 2021. Nová sazba platí u dohody o pracovní činnosti. U té se doposud neplatilo sociální a zdravotní pojištění, pokud byla hrubá měsíční odměna 2999 Kč a méně.

"Pro příští rok se limit pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění z dohody o pracovní činnosti zvyšuje na 3499 Kč," upozorňuje daňová expertka Gabriela Ivanco.

Na základě dohody o provedení práce je možné pracovat pro jednoho zaměstnavatele maximálně 300 hodin za rok a musí být v písemné dohodě o provedení práce sjednána doba, na kterou se dohoda o provedení práce sjednává.

Na základě dohody o pracovní činnosti není podle zákoníku práce možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přičemž v písemné dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda o pracovní činnosti uzavírá.

Novela zákoníku práce mění způsob, jakým se počítá nárok na dovolenou a její čerpání. Volno, na které vznikne nárok v roce 2021, bude nově čerpáno v přepočtu na hodiny, a nikoli v přepočtu na pracovní dny, jak tomu bylo doposud.

Jedním z hlavních cílů této změny je zajistit spravedlivější čerpání dovolené například u zaměstnanců, kteří mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Podle současných pravidel totiž zaměstnanec čerpá jeden den dovolené bez ohledu na to, zda na něj připadá kratší nebo delší směna. Nově bude zaměstnanec čerpat dovolenou v rozsahu odpovídající délce směny. 

"Nevyčerpaná dovolená z roku 2020, kterou zaměstnavatel převede do roku 2021, bude ale zaměstnancem stále čerpána po dnech. Pokud by zaměstnavatel i tuto dovolenou počítal podle nových pravidel v přepočtu na hodiny bez dalšího, vystavuje se například u zaměstnanců s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby riziku, že zaměstnanci poskytne méně dovolené, než na kterou má nárok," vysvětluje advokát PwC Legal Miloš Sochor.

Nový institut sdíleného pracovního místa umožní dvěma a více zaměstnancům se stejným druhem práce rozvrhnout pracovní dobu podle jejich vlastních potřeb a potřeb zaměstnavatele. Prostě dané místo bude v rámci pracovní doby vždy obsazeno alespoň jedním zaměstnancem. 

"Jinými slovy zákoník práce nově umožní, aby zaměstnavatel vytvořil jedno pracovní místo, o které se v rozsahu pracovní smlouvou stanovených úvazků budou dělit dva a více zaměstnanců. Ti si po vzájemné dohodě sami rozvrhnou pracovní dobu do směn tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu, nejdéle však ve čtyřtýdenním období," vysvětluje Miroslav Šperka, partner V4 Legal.

Pracovní rozvrh je potřeba zaměstnavateli písemně předložit alespoň jeden týden předem, jinak rozvržení pracovní doby určí sám zaměstnavatel.
Uzavřenou dohodu o sdíleném pracovním místě lze vypovědět bez udání důvodu s 15denní výpovědní dobou.

"Novelou zavedený institut sdíleného pracovního místa by měl umožnit lepší sladění pracovního a rodinného života zaměstnance. Zaměstnavateli by pak měl dovolit efektivněji rozvrhnout pracovní doby nebo možnost vyjít vstříc zaměstnancům, kteří požadují zkrácenou pracovní dobu, ale rozvrh práce zaměstnavateli neumožňuje vytvořit pracovní místa se zkráceným pracovním úvazkem. Příkladem je provoz na směny," uzavírá Šperka. 

Podle advokáta PwC Legal Petra Glogara není úprava sdíleného místa v zákoníku práce příliš rozsáhlá, a proto vznikne prostor pro široký výklad této novinky. 

"Zaměstnavatel bude moci využít institut pro snížení administrativy spojené s rozvrhem pracovní doby a možností zúžit počet pozic v rámci firmy. Nevýhodou je nutnost sjednat důkladné a precizní podmínky předávání práce, úkolů a jejich kontrolu zaměstnavatelem. Proto předpokládáme, že použití této novinky se uplatní na méně náročné profese a práce," komentuje Glogar.

Minulostí je daň z nabytí nemovitosti, kterou řada odborníků označovala jako nesmyslnou. Kupující tak nově ušetří čtyři procenta z ceny nemovitosti, které museli doposud platit. V případě hypotečního úvěru jim zůstává možnost odečíst si zaplacené úroky z daní, ovšem nově s nižším limitem.

"U hypotečních úvěrů, které jsou použity na financování bytové potřeby obstarané od 1. lednu 2021, dojde ke snížení maximálního ročního limitu pro odpočet úroků z hypotečních úvěrů z dosavadních 300 tisíc na 150 tisíc korun. To limituje zejména nové majitele dražších bytů a domů nebo dlužníky s hypotékami na kratší dobu," říká Tomáš Hunal, partner PwC Česká republika. 

Formulace novelizovaného ustanovení zákona zatím ale vyvolává určité nejasnosti ohledně praktické aplikace a zavedení nového pojmu "obstarání bytové potřeby". Klíčové je podle vyjádření finanční správy posouzení, zda obstarání bytové potřeby, která je financovaná z hypotečního úvěru, započalo před lednem 2021, anebo později. Pokud k obstarání bytové potřeby došlo až po lednu 2021, na takové úvěry se vztahuje již "nový" limit 150 tisíc Kč.

"Předmětem dosud probíhající odborné debaty je určení momentu obstarání bytové potřeby, tedy zdali se jedná o okamžik podpisu smlouvy o smlouvě budoucí kupní, podpisu úvěrové smlouvy, podpisu kupní smlouvy nebo až moment právních účinků zápisu vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí," upřesňuje Tomáš Hunal.

Prodloužení časového testu pro osvobozený prodej 

K uplatnění osvobození od daně z příjmů v případě prodeje vybraných nemovitostí, například rekreačních staveb či lesů, bude nově nutné splnit časový test 10 let mezi nabytím vlastnického práva a prodejem nemovitosti. Dosud platil časový test pět let.

"Novinkou je možnost osvobození tohoto příjmu, i když neuplyne časový test, a to v případě, že poplatník použije získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby. Tato možnost osvobození doposud platila zejména pro prodej domu či bytu, ve kterém měl poplatník své bydliště méně než dva roky před prodejem," vysvětluje partner PwC a daňový expert Tomáš Hunal.

Dvouletá lhůta zůstává pro osvobození příjmů z prodeje domu či bytu, ve kterém měl poplatník své bydliště déle než dva roky bezprostředně před prodejem. Prodloužení časového testu se týká nemovitostí pořízených od 1. ledna 2021, rozhodující je datum podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí.

Uplatňování DPH u nájmu nemovitostí určených k bydlení

Od nového roku bude omezena možnost pronajímatelů, plátců DPH, zdaňovat pronájem nemovitostí k bydlení jiným plátcům DPH pro účely jejich podnikání. Nově nebude možné zdaňovat stavby určené zcela nebo převážně k bydlení, včetně přilehlých pozemků a souvisejícího práva stavby.

Takové pronájmy budou ze zákona od DPH osvobozeny. Vzhledem k absenci souvisejících přechodných ustanovení se toto pravidlo uplatní na všechny trvající a nově uzavřené nájemní vztahy tohoto typu. 

"Pronajímatelům tedy doporučujeme prověření dopadů této změny na nárok na odpočet DPH na vstupu. A to jak u budoucích přímých nákladů a související režie, tak i u nákladů souvisejících s pořízením nebo technickým zhodnocením dotčených nemovitostí," říká expert na nepřímé daně z PwC Martin Diviš.

Na daňové přiznání bude více času, podáte-li ho on-line

Daňový řád od ledna 2021 mění koncepci prodlužování lhůt pro podávání daňových přiznání. Základní tříměsíční lhůta bude automaticky prodloužena na čtyři měsíce, pokud bude přiznání podáno elektronicky.

"Novela přináší zásadní zjednodušení při ukládání plných mocí poradců. Prodloužení ze zákona o tři měsíce při zastoupení poradcem již nebude potřeba dopředu zajišťovat uložením plné moci. Bude stačit, když plnou moc správce daně obdrží nejpozději současně s přiznáním. K prodloužení pak dojde automaticky," uvádí advokátka PwC Legal Zuzana Hájková. Podle ní se nová pravidla použijí již při podávání přiznání za rok 2020. 

Záloha na daňový odpočet

Nový daňový institut spočívá v přiznání zálohy na daňový odpočet před jeho stanovením, tedy ještě před vydáním platebního výměru. Plátci DPH tak získají část nadměrného odpočtu ještě před ukončením daňového postupu. Nárok na zálohu na daňový odpočet vzniká při minimální částce 50 000 Kč a bude vyplacen bez žádosti do 15 dnů ode dne předepsání do evidence. 

"Plátci DPH dostanou možnost disponovat dříve finančními prostředky, které za stávající právní úpravy zůstaly ve státní kase neúměrně dlouho," vysvětluje výhodu partner PwC Česká republika Martin Diviš.

Změny ve vyplácení zisku

Novela Zákona o obchodních korporacích mění pravidla pro vyplácení zisku. Zisk a jiné vlastní zdroje podle účetní závěrky lze rozdělit do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena.

Záloha na podíl na zisku se vrací do tří měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena, a to pro případ, že by zálohy převyšovaly "konečný" podíl na zisku.

Současně novela řeší i situace, kdy zisk vyplatit nelze. To nastává v případech, kdy se vlastní kapitál společnosti sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit. Toto bylo doposud povinné pouze u akciových společností, nově bude platit i pro společnosti s ručením omezeným a družstva.

"V dnešní nepřehledné situaci a současně nestandardních výsledcích mnohých firem způsobených pandemií covidu-19, bude znalost nových pravidel pro vyplacení zisku a jiných vlastních zdrojů jistě zásadní. Je totiž nutné předejít případům, kdy by zisk byl vyplacen neoprávněně," uvádí změny do kontextu advokát PwC Legal Daniel Pikal.

Nižší daň z nafty - snižuje se spotřební daň z motorové nafty o 1 Kč na litr. Snížení daně bude mít podle ministerstva financí pozitivní efekt v celé ekonomice, neboť dopravní náklady vstupují do produkce prakticky všech sektorů.

Výdaje k boji s koronavirem - OSVČ i firmy si budou moci snížit daňový základ u daní z příjmů o výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v souvislosti s pandemií koronaviru na humanitární a obdobné účely, a to v období od 1. března do 31. prosince 2020.

Jednodušší výkazy u elektromobilů - daňový balíček zjednodušuje využívání elektromobilů zahrnutých v obchodním majetku firem pro služební cesty. Pokud se pracovní cesta uskuteční vozidlem, které je poháněno elektřinou, bude nově možné prokázat výdaje na tuto cestu s pomocí tzv. referenční ceny elektřiny, a to i zpětně za rok 2020. Referenční cena elektřiny je upravena ve vyhlášce ministerstva práce a sociálních věcí a pro rok 2020 je stanovena ve výši 4,80 Kč za 1 kilowatthodinu.

Britové ze třetí země - od 1. ledna 2021 bude na občany Spojeného království nahlíženo kvůli brexitu jako na občany třetích zemí. Pracovníci ze Spojeného království tak budou povinni požádat o vydání povolení k zaměstnání pro výkon práce v ČR.

Mimořádné odpisy - zajistí rychlejší odpisování hmotného majetku zařazeného v první a druhé odpisové skupině, který si poplatník, jako jeho první vlastník, pořídil v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021. Majetek zařazený v první odpisové skupině si bude moci poplatník odepsat bez přerušení za 12 měsíců, namísto standardních tří let.

Majetek zařazený ve druhé odpisové skupině pak bez přerušení za 24 měsíců, namísto standardních pěti let. Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 % vstupní ceny. Dočasné zavedení mimořádných odpisů se projeví i u finančního leasingu a v daném období tak bude možné uzavřít leasingovou smlouvu s dobou trvání pouze jeden rok nebo dva roky.