Aktuálně.cz: Pozor na daně: Šest případů, kdy musí i zaměstnanec podávat daňové přiznání sám; 19.2.2021

1) Nestihli jste / zapomněli

Letos museli zaměstnanci podepsat Prohlášení poplatníka k dani u zaměstnavatele nejpozději do 15. února. Kvůli koronavirové pandemii to možná někteří nestihli nebo zapomněli. V takovém případě je vyplňování formuláře na nich. Stačí ale odevzdat na finanční úřad jen jednodušší, dvoustránkový formulář. 

2) Berete slušné peníze

Daňové přiznání si musí sám vyřídit zaměstnanec, který za rok 2020 dosáhl hrubé mzdy vyšší než 1 672 080 korun. I zde stačí vyplnit jen dvě strany daňového přiznání, a to za předpokladu, že nemá jiné zdanitelné příjmy než příjmy ze zaměstnání.

3) Máte více zaměstnavatelů

Daňový formulář musí vyplňovat ti, kteří v loňském roce pracovali pro více zaměstnavatelů, třeba změnili práci, a u některého z nich nepodepsali Prohlášení poplatníka k dani. A jejich měsíční příjem na dohodu o provedení práce byl vyšší než 10 000 korun nebo v rámci jiného zaměstnání byl příjem vyšší než 2500 korun měsíčně.

"Pokud jste zaměstnaní a současně pracujete formou dohody o pracovní činnosti u dalšího zaměstnavatele a vyděláte si méně než 10 tisíc korun měsíčně, podávat daňové přiznání nemusíte, protože z takového příjmu už zaměstnavatel odvedl srážkovou daň. Někdy se ale vyplatí daňové přiznání i v takovém případě podat, protože může vzniknout nárok na daňovou vratku," uvádí daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.  

Daňové přiznání je na vás také v případě, že kromě příjmu od svého českého zaměstnavatele jste měli také příjmy od zaměstnavatele v cizině.

4) Máte dluh

Podat sám dvoustránkové daňové přiznání musí zaměstnanec, který dluží na dani nebo mu byl neoprávněně vyplacen daňový bonus a zaměstnavatel tuto skutečnost oznámil finančnímu úřadu a předal mu potřebné doklady.

5) Máte další příjmy - třeba z podnikání, pronájmu, prodeje…

Klasické čtyřstránkové daňové přiznání musí zaměstnanci sami vyplnit v případě, že kromě platu nebo mzdy měli také další zdanitelné příjmy vyšší než šest tisíc korun za rok. "Často se to týká zaměstnanců, kteří pronajímají byt či dům. Nebo lidí, kteří mají vedle mzdy ještě příjmy z podnikání nebo z honorářů. Pak také z investic či z prodeje majetku nebo vlastních výtvorů z příležitostných činností," říká Ivanco. 

V zákoně o dani z příjmů je ovšem paragraf 10 Ostatní příjmy, který říká, že u příležitostných příjmů nemusíte daně řešit, pokud nepřesáhnou 30 000 korun za rok. Jde o příjmy, které nejsou pravidelné a nesplňují znak samostatně výdělečné činnosti. Takže je dobré si raději paragraf prostudovat, abyste zbytečně daně neplatili. 

6) Ukončili jste pojištění

Podat daňové přiznání musíte i v případě, pokud jste v minulosti uplatňovali daňové výhody ze soukromého životního pojištění či penzijního připojištění a smlouvu jste předčasně vypověděli. Právě uplatněné odpočty budete muset dodanit, což je mnohdy nepříjemné překvapení.

Zvlášť když se jednalo o dlouholetou pojistku. Je také nutné zdanit příspěvky zaměstnavatele, které na toto pojistné poskytnul v období předchozích 10 let, a to jako příjem ze závislé činnosti.

Termíny jsou letos jinak

Týká-li se vás některá z uvedených situací, musíte daňové přiznání odevzdat na příslušný finanční úřad. Termíny jsou letos trochu jiné, takže si je projdeme. 

1. duben - toto je poslední den, kdy je možné podat "papírové" daňové přiznání a zároveň jde o termín doplacení daně. Finanční úřad má 30 dnů na vrácení přeplatku na dani, tedy částka přeplatku by měla odejít z účtu ČNB nejpozději 1. května.

3. květen - toto je nejzazší termín pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, třeba datovou schránkou. Je to i poslední den na doplacení daně.

"Finanční úřad má 30 dnů na vrácení přeplatku na dani, tedy částka přeplatku by měla odejít z účtu ČNB nejpozději 31. května. Nevznikla-li daňovému subjektu ve zdaňovacím období povinnost podat daňové přiznání, sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy do 1. dubna, a 8. dubna má pak termín pro podání přehledů," uvádí daňová poradkyně Ivanco.

3. květen - pro toho, kdo podal papírové daňové přiznání, je toto nejzazší termín pro podání přehledu České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Doplacení pojistného je třeba do osmi dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled.

1. červen - tento termín by si měl zapamatovat každý, kdo podá daňové přiznání elektronicky. Do tohoto dne musí totiž odevzdat na sociální správu a zdravotní pojišťovnu přehledy. Doplacení pojistného je nutné do osmi dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled. 

"Pokud podá poplatník prostřednictvím daňového poradce přiznání do 1. dubna, považuje se jeho podání jako podání v základní tříměsíční lhůtě, a tedy může očekávat vrácení přeplatku do 3. května. Částka přeplatku by měla odejít z účtu ČNB nejpozději 1. května. Pokud OSVČ využije služeb daňového poradce, ale přiznání podá do 1. dubna, tak pro přehledy platí prodloužená lhůta, tedy 2. srpna, s tím, že na zdravotní pojišťovnu musí doložit do 30. dubna plnou moc," říká Gabriela Ivanco.